zavřít
Fráňa Šrámek

spisovatel, básník, dramatik a buřič

Narození:
19. 1. 1877 , Sobotka
Úmrtí:
1. 7. 1952  ve věku 75 let,  Praha  †
Znamení:
kozoroh  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

292 se líbí, 35 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

ráňa Šrámek byl příslušníkem anarchistické generace, básník, prozaik a dramatik. Byl synem berního úředníka. Dětství prožil ve svém rodném městě, v Sobotce, kam se později vracel osobně i ve svých dílech. S rodiči se několikrát stěhoval, mimo jiné i do Písku, kde prožil gymnaziální léta. Roku 1899 nastoupil jako jednoroční dobrovolník vojenskou službu, která mu však byla prodloužena o rok pro jeho anarchistické postoje. Po ukončení vojenské služby nastoupil na studia práv, která však nedokončil a věnoval se publicistice a literatuře. Od roku 1903 žil Fráňa Šrámek v Praze a aktivně působil v anarchistickém hnutí. Přispíval do různých periodik, roku 1905 byl krátce vězněn za účast na studentských protimonarchistických akcích. Ve vězení se ocitl také během vojenského cvičení pro jeho antimilitaristické vystoupení se svojí básní Píšou mi psaní. Za 1. světové války bojoval Šrámek na ruské frontě, poté v Itálii a v Rumunsku (sebrané spisy Listy z fronty vydané po jeho smrti v roce 1956). Po krátké spolupráci s S. K. Neumannem se Fráňa Šrámek sblížil s okruhem lidí kolem Karla Čapka . Od poloviny 30. let se Fráňa Šrámek prakticky odmlčel. Za okupace se zcela uzavřel ve svém pražském bytě. Po válce žil samotářsky v Praze s výjimkou pravidelných návštěv rodného kraje. Tvořil osamoceně mimo jakékoli literární skupiny. Dílo Fráni Šrámka: Dominantní Šrámkovou vlohou je lyrismus. V jeho prvotinách se objevují motivy erotické deziluze, nálady skepse a marnosti, napjatá citová atmosféra. Později se přiklání k elementárním životním hodnotám a projevům lidské přirozenosti. Jeho próza má rysy prózy psané básníkem, současně ale přijímá vliv naturalismu a expresionismu. Poezie: Života bído, přec tě mám rád – 1905, autorova prvotina, pocity marnosti, skepse, ale i anarchistického vzdoru Modrý a rudý – 1906, silné antimilitaristické ladění, sbírku tvoří básně Píšou mi psaní, Raport, atd. Splav – 1916, lyrická sbírka, hlavním tématem je smyslové opojení, citový vztah k přírodě a ženě Nové básně – 1928 Ještě zní – 1933, v této sbírce se ozývají tóny rezignace a loučení Rány a růže – 1945, sbírka básní, která je odezvou období okupace a osvobození Próza: Sláva života – 1903, povídka Ejhle člověk…! – 1904, povídka Kamení, srdce a oblaka – 1906, povídka Prvních jedenadvacet – 1928, soubor tvoří zčásti paralelu k anarchistické poezii Patrouilly – 1909, čerpá námětově z vojenské služby Stříbrný vítr – 1910, impresionistický román o citovém dospívání studenta Jana Ratkina, se všemi jeho touhami, vzpourami, sny a deziluzemi, s vírou v sílu „stříbrného větru“, v sílu věčně se obnovujícího mládí. Tento román byl zfilmován. Křižovatky – 1913, román Tělo – 1919, román o smyslovém okouzlení mladé ženy Žasnoucí voják – 1924, válečné a protiválečné svědectví opírající se o vlastní zkušenost Prvních jedenadvacet – 1928, soubor tvoří zčásti paralelu k anarchistické poezii Bouřky a duhy – 1933 Drama: Léto – 1915, lyrická hra založena na kontrastu mladé přirozené lásky a citově vyčerpaného flirtu intelektuální dvojice Měsíc nad řekou – 1922, v tomto díle jsou už mladým bouřlivákům křídla zlomena a s tím se smiřuje i střízlivě uvažující Slávka Hlubinová. Toto dílo bylo zfilmováno. Plačící satyr – 1923, uzavírá volnou trilogii o mládí a stáří Hagenbek – 1920, politická satira o rozpadajícím se Rakousko-Uhersku. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

ráňa Šrámek byl příslušníkem anarchistické generace, básník, prozaik a dramatik. Byl synem berního úředníka. Dětství prožil ve svém rodném městě, v Sobotce, kam se později vracel osobně i ve svých dílech.

S rodiči se několikrát stěhoval, mimo jiné i do Písku, kde prožil gymnaziální léta. Roku 1899 nastoupil jako jednoroční dobrovolník vojenskou službu, která mu však byla prodloužena o rok pro jeho anarchistické postoje.

Po ukončení vojenské služby nastoupil na studia práv, která však nedokončil a věnoval se publicistice a literatuře.

Od roku 1903 žil Fráňa Šrámek v Praze a aktivně působil v anarchistickém hnutí. Přispíval do různých periodik, roku 1905 byl krátce vězněn za účast na studentských protimonarchistických akcích. Ve vězení se ocitl také během vojenského cvičení pro jeho antimilitaristické vystoupení se svojí básní Píšou mi psaní.

Za 1. světové války bojoval Šrámek na ruské frontě, poté v Itálii a v Rumunsku (sebrané spisy Listy z fronty vydané po jeho smrti v roce 1956).

Po krátké spolupráci s S. K. Neumannem se Fráňa Šrámek sblížil s okruhem lidí kolem Karla Čapka .

Od poloviny 30. let se Fráňa Šrámek prakticky odmlčel. Za okupace se zcela uzavřel ve svém pražském bytě. Po válce žil samotářsky v Praze s výjimkou pravidelných návštěv rodného kraje. Tvořil osamoceně mimo jakékoli literární skupiny.

Dílo Fráni Šrámka:

Dominantní Šrámkovou vlohou je lyrismus. V jeho prvotinách se objevují motivy erotické deziluze, nálady skepse a marnosti, napjatá citová atmosféra. Později se přiklání k elementárním životním hodnotám a projevům lidské přirozenosti. Jeho próza má rysy prózy psané básníkem, současně ale přijímá vliv naturalismu a expresionismu.

Poezie:

Života bído, přec tě mám rád – 1905, autorova prvotina, pocity marnosti, skepse, ale i anarchistického vzdoru

Modrý a rudý – 1906, silné antimilitaristické ladění, sbírku tvoří básně Píšou mi psaní, Raport, atd.
Splav – 1916, lyrická sbírka, hlavním tématem je smyslové opojení, citový vztah k přírodě a ženě
Nové básně – 1928
Ještě zní – 1933, v této sbírce se ozývají tóny rezignace a loučení
Rány a růže – 1945, sbírka básní, která je odezvou období okupace a osvobození

Próza:
Sláva života – 1903, povídka
Ejhle člověk…! – 1904, povídka
Kamení, srdce a oblaka – 1906, povídka
Prvních jedenadvacet – 1928, soubor tvoří zčásti paralelu k anarchistické poezii
Patrouilly – 1909, čerpá námětově z vojenské služby

Stříbrný vítr – 1910, impresionistický román o citovém dospívání studenta Jana Ratkina, se všemi jeho touhami, vzpourami, sny a deziluzemi, s vírou v sílu „stříbrného větru“, v sílu věčně se obnovujícího mládí. Tento román byl zfilmován.

Křižovatky – 1913, román
Tělo – 1919, román o smyslovém okouzlení mladé ženy
Žasnoucí voják – 1924, válečné a protiválečné svědectví opírající se o vlastní zkušenost
Prvních jedenadvacet – 1928, soubor tvoří zčásti paralelu k anarchistické poezii
Bouřky a duhy – 1933

Drama:

Léto – 1915, lyrická hra založena na kontrastu mladé přirozené lásky a citově vyčerpaného flirtu intelektuální dvojice

Měsíc nad řekou – 1922, v tomto díle jsou už mladým bouřlivákům křídla zlomena a s tím se smiřuje i střízlivě uvažující Slávka Hlubinová. Toto dílo bylo zfilmováno.

Plačící satyr – 1923, uzavírá volnou trilogii o mládí a stáří
Hagenbek – 1920, politická satira o rozpadajícím se Rakousko-Uhersku.

  • Co způsobí vynucená monogamie?

    Odhaleno.cz, 9. 6. 2016 Jak píše básník Fráňa Šrámek v jednom ze svých veršů ve Splavu, muž má touhu rozsévače, žena úrodný klín. Platí to obecně na celou živočišnou říši. Samci včetně mužů mají evolučně přirozenou touhu roznést své spermie na maximum samic. Jenže ne vždy je polygamie u jejich druhu možná. Mnohdy tak volí z existenčních důvodů monogamii, ale jen zřídka ji dodržují stoprocentně. Pokud k tomu nejsou donuceni jako řada pavouků. Samice samečky pro jistotu začnou žrát už při kopulaci. Aby nemohli zanášet jinam. To z těchto samců činí extrémně vybíravé tvory, kteří jdou jen po nejplodnějších sexbombách. … více

  • Rande šéfa spravedlnosti: Pelikánovo divočení v Divoké Šárce

    Blesk, 19. 7. 2015 Chtěl bych tě potkati v lukách... lkal kdysi bard vášně Fráňa Šrámek. Jenže luka jsou v metropoli pod asfaltem, a tak ministr spravedlnosti Robert Pelikán (35, za ANO) potkává dívku Báru na loučce koupaliště v Divoké Šárce. … více

  • Návrat lyrického Šrámka na vinohradskou scénu

    Novinky, 5. 3. 2015 Fráňu Šrámka zná dnešní mladá generace v lepším případě jako básníka „povinné školní četby“, autora románu Stříbrný vítr, v horším pak vůbec ne. Jako dramatika ho ale zná dnes už málokdo. Hry Červen, Léto, Měsíc nad řekou, Hagenbek či Zvony jsou na českých jevištích vzácnými hosty. … více

Mohli by vás také zajímat…