Carlo Goldoni byl italský dramatik, tvůrce italské národní komedie.

Carlo Goldoni se narodil v rodině lékaře. S přestávkami vystudoval práva a věnoval se advokátní praxi a diplomacii. Ve svých čtyřiceti letech se stal profesionálním dramaturgem benátských divadelních společností. Pracoval také jako režisér a organizátor divadelního života.

Pro neustávající kritiky svých odpůrců odešel Carlo Goldoni v roce 1762 do Paříže. Stal se ředitelem Italské komedie v Paříži. Vedle divadelní činnosti byl rovněž jmenován učitelem královských sester. Z toho titulu získal penzi.Ta mu však byla revoluční správou odebrána a Carlo Goldoni zemřel v roce 1793 v bídě.


Dramatická tvorba Carla Goldoniho je velmi rozsáhlá. Dochovalo se přes dvě stě komedií a operních libret. Stal se reformátorem italské komedie, pouhou dějovou osnovu her nahradil postupně textem pro všechny postavy. Rovněž místo tradičních masek dostal každý herec masku podle charakteru postavy.

Ve svých začátcích psal Goldoni hudební a veseloherní intermezza, která byla původně zařazovaná mezi jednotlivá dějství melodramat a tragikomedie. Opravdovými komediemi se začal zabývat od roku 1738.

Zprvu Carlo Goldoni psal scénáře pro hlavní postavu. Ostatní party byly improvizovány:
Světák Jeroným - 1738
Marnotratník - 1739

Zdvořilá žena - 1743, první komedií se všemi psanými rolemi

Přes svůj komediální styl se některé hry dotýkaly i vážných problémů měšťanské společnosti:
Benátská vdovička - 1748
Mirandolina - 1753

Pro svou nadutost a zahálčivost je šlechta předmětem opovržení a satirických šlehů:
Kavalír a dáma - 1749
Ctihodný dobrodruh - 1750

Hrubiáni - 1759, v komedii se na scéně objevují čtyři obměny typu seriózního benátského obchodníka v konfliktu jejich přísných mravů s mladými milenci

Poprask na laguně - 1762, živé postavy s jadrnou mluvou, zasazené do skutečných podmínek.

Komické divadlo - 1749, komedie ve formě divadla na divadle

K vrcholným dílům Goldoniho patří:
Sluha dvou pánů - 1747
Zpívající Benátky - 1750
Treperendy - 1751
Mirandolina - 1753
Náměstíčko - 1756
Impresario ze Smyrny - 1760
Poprask na laguně - 1762

Poslední karnevalový večer v Benátkách - 1762, rozloučení s publikem před autorovým odchodem do Paříže

Úkolem Goldoniho ve Francii bylo oživit tradici italského divadla postaveného na improvizaci. Přesto i zde pokračoval v tvorbě svých reformovaných komedií a posílal je k provedení do Itálie.

Ve Francii měly úspěch jeho hry:
Harlekýn a Kamila - 1763

Dobrosrdečný bručoun - 1771, hra vytvořená při příležitosti sňatku následníka trůnu s Marií Antoinettou.

Paměti - 1787, poslední autorovo dílo, které je klíčem k pochopení povahy velkého italského tvůrce komedií