zavřít
Antonín Koniáš

kazatel, misionář a náboženský spisovatel

Narození:
Únor1691 ,přidej místo narození
Úmrtí:
27. 10. 1760  ve věku 69 let  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

4 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Antonín Koniáš, česky Koňas, také Koňas z Vydří, (únor 1691 – 27. října 1760 Praha) byl český kazatel, misionář a náboženský spisovatel, člen jezuitského řádu. Celý svůj život zasvětil katolické protireformaci v českých zemích. Věnoval se jí jak v kázáních, tak i ve své literární činnosti. Jeho boj proti protestantské literatuře vedl ke spálení značného množství knih (30 000 podle pečlivě vedených záznamů). Antonín se narodil v Praze Vojtěchu Koniášovi, knihtiskaři v jezuitském Klementinu, a jeho manželce Kateřině. Základní vzdělání získal Antonín při jezuitském kostele sv. Klementa, střední v koleji Klementina. V sedmnácti letech, v roce 1708 vstoupil do Jezuitského řádu. Po dokončení studií bohoslovectví v roce 1719 se věnoval misijní činnosti ve východních, jižních a západních Čechách. Antonín Koniáš horlivě kázal (pětkrát denně, německy a česky). Vedl asketický způsob života. "Bludné" knihy nahrazoval katolickými – „nenapravitelné knihy“ pálil, některé „opravil“ (vytrhnutím listu, začerněním, vepisováním textu). Koniášovým cílem bylo „vytvořit nové katolické Čechy“. Díla Antonína Koniáše: Cytara Nového Zákona (1727, 1729, 1746...) – měla nahradit staré evangelické kancionály Clavis haeresim claudens et aperiens – Klíč kacířské bludy k rozeznávání otvírající, k vykořenění zamykající (1729) - seznam zakázané literatury, Koniášovo nejznámější dílo, tento seznam byl schválen až roku 1770, zakazuje téměř všechnu literaturu let z 1414–1620 a exulantskou literaturu Jediná choť Beránkova (1729) Zlatá neomylná římsko-katolické pravdy dennice (1754) – náhrada za nekatolické postilly Vejtažní naučení …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Antonín Koniáš, česky Koňas, také Koňas z Vydří, (únor 1691 – 27. října 1760 Praha) byl český kazatel, misionář a náboženský spisovatel, člen jezuitského řádu.

Celý svůj život zasvětil katolické protireformaci v českých zemích. Věnoval se jí jak v kázáních, tak i ve své literární činnosti. Jeho boj proti protestantské literatuře vedl ke spálení značného množství knih (30 000 podle pečlivě vedených záznamů).

Antonín se narodil v Praze Vojtěchu Koniášovi, knihtiskaři v jezuitském Klementinu, a jeho manželce Kateřině.

Základní vzdělání získal Antonín při jezuitském kostele sv. Klementa, střední v koleji Klementina. V sedmnácti letech, v roce 1708 vstoupil do Jezuitského řádu. Po dokončení studií bohoslovectví v roce 1719 se věnoval misijní činnosti ve východních, jižních a západních Čechách.

Antonín Koniáš horlivě kázal (pětkrát denně, německy a česky). Vedl asketický způsob života. "Bludné" knihy nahrazoval katolickými – „nenapravitelné knihy“ pálil, některé „opravil“ (vytrhnutím listu, začerněním, vepisováním textu).

Koniášovým cílem bylo „vytvořit nové katolické Čechy“.

Díla Antonína Koniáše:
Cytara Nového Zákona (1727, 1729, 1746...) – měla nahradit staré evangelické kancionály
Clavis haeresim claudens et aperiens – Klíč kacířské bludy k rozeznávání otvírající, k vykořenění zamykající (1729) - seznam zakázané literatury, Koniášovo nejznámější dílo, tento seznam byl schválen až roku 1770, zakazuje téměř všechnu literaturu let z 1414–1620 a exulantskou literaturu
Jediná choť Beránkova (1729)
Zlatá neomylná římsko-katolické pravdy dennice (1754) – náhrada za nekatolické postilly
Vejtažní naučení