zavřít
Alexandr Solženicyn

prozaik

Narození:
11. 12. 1918 , Kisvodosk. Rusko
Úmrtí:
3. 8. 2008  ve věku 89 let,  Moskva, Rusko  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

159 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Alexandr Solženicyn byl světově proslulý ruský spisovatel, muž, který se stal svědomím Ruska. Jeho díla patří mezi politickou literaturu, jsou dokumentem o represáliích, koncentračních táborech a vězeních všech sovětských dob. Alexandr Solženicyn prožil dětství a mládí v Rostově na Donu. Absolvoval Fyzikálně-matematickou fakultu Rostovské univerzity. Dálkově studoval Institut dějin filozofie a literatury v Moskvě. Od roku 1941 bojoval na frontách II. světové války, stal se velitelem dělostřelecké baterie. V únoru roku 1953 byl vězněn zprvu v moskevské Ljubjance, později v kárných táborech a vězeňském výzkumném ústavu. V roce 1953 onemocněl Alexandr Solženicyn rakovinou. Léčil se na onkologické klinice v Taškentu. Od roku 1956, kdy byl propuštěn, žil ve vyhnanství ve Střední Asii. Tehdy začala jeho spisovatelská dráha. Rok po propuštění byl rehabilitován, do roku 1962 byl učitelem matematiky a fyziky. Postoje Solženicyna vůči spisovatelské organizaci, jeho mravní neústupnost, vedly v roce 1969 k jeho vyloučení z řad organizace. Romány Rakovina a V kruhu prvním vyšly v samizdatu a byly otištěny na Západě, kde měly velký úspěch. V roce 1970 byla Solženicymu udělena Nobelova cena, nebylo mu však dovoleno osobně si ji převzít. Politická kampaň proti Solženicynovi sílila a vyústila v únoru 1974 v jeho deportaci ze země. Žil s rodinou v Německu a ve Švýcarsku, v roce 1974 se odstěhoval do USA. V roce 1994 se vrátil z emigrace zpět do Ruska. Uvítání však nebylo tak velkolepé, jak by čekal. Po návratu do Ruska poměrně rychle upadl Alexandr Solženicyn v zapomění. To občas přerušila mediální zpráva o nějakém jeho kontroverzním výroku. Sám spisovatel o velkou publicitu nestál. Jeho životní téma příliš Rusy nezajímalo. V roce 2007 ho navštívil tehdejší ruský prezident Vladimír Putin, s nímž našel Solženicyn v mnoha směrech společnou řeč. Oba se shodli na tom, že Rusko stojí morálně nad Západem a že musí být znovu mocným impériem. Dílo Alexandra Solženicyna: Jeden den Ivana Děnisoviče – 1962 – literární debut, etuda ze života vězně v jednom ze sovětských táborů nucených prací. Ivan Děnisovič má v lágru strávit celkem více než tři a půl tisíce dní. Případ na stanici Krečetovka – 1963 – obžaloba těch, kdo ve své poslušnosti horlivě a slepě plní nelidské příkazy proti svým spoluobčanům Matrionina chalupa – 1963 – sugestivní obraz zbídačené ruské vesnice a tragický úděl prosté venkovské ženy Rakovina – 1955-67 – příběh bývalého frontového vojáka, který přijíždí do onkologického ústavu zemřít a nakonec se uzdraví. Inspirací byl jeho vlastní boj s rakovinou, který v roce 1953 málem prohrál. Čerpal ze skutečných postav a událostí. V kruhu prvním – 1955-67 – zkušenost s vyhnanstvím a pobytem v táborech nucených prací Srpen čtrnáctého - 1971 Souostroví Gulag – 1973-75 – autor shromáždil existující doklady o utrpení vězňů, prozkoumal autentická svědectví více než 220 lidí, vydal i vlastní svědectví o prožitém utrpení a vytvořil tak ojedinělý lidský dokument o tragické zkušenosti ruského lidu 20. století Rudé kolo – mnohosvazková epopej sestávající z knih.Toto dílo je realizací grandiózního záměru osvětlit uzlové body ruských dějin jako zdroje vedoucí k záhubě země: Srpen čtrnáctého – 1971-83 Říjen šestnáctého – 1984 Březen sedmnáctého – 1986 Jak bychom měli uspořádat Rusko - 1990 Rusko v troskách - 1999 Lenin v Curychu - 2000 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Alexandr Solženicyn byl světově proslulý ruský spisovatel, muž, který se stal svědomím Ruska. Jeho díla patří mezi politickou literaturu, jsou dokumentem o represáliích, koncentračních táborech a vězeních všech sovětských dob.

Alexandr Solženicyn prožil dětství a mládí v Rostově na Donu. Absolvoval Fyzikálně-matematickou fakultu Rostovské univerzity. Dálkově studoval Institut dějin filozofie a literatury v Moskvě. Od roku 1941 bojoval na frontách II. světové války, stal se velitelem dělostřelecké baterie. V únoru roku 1953 byl vězněn zprvu v moskevské Ljubjance, později v kárných táborech a vězeňském výzkumném ústavu. V roce 1953 onemocněl Alexandr Solženicyn rakovinou. Léčil se na onkologické klinice v Taškentu.

Od roku 1956, kdy byl propuštěn, žil ve vyhnanství ve Střední Asii. Tehdy začala jeho spisovatelská dráha. Rok po propuštění byl rehabilitován, do roku 1962 byl učitelem matematiky a fyziky.

Postoje Solženicyna vůči spisovatelské organizaci, jeho mravní neústupnost, vedly v roce 1969 k jeho vyloučení z řad organizace. Romány Rakovina a V kruhu prvním vyšly v samizdatu a byly otištěny na Západě, kde měly velký úspěch.

V roce 1970 byla Solženicymu udělena Nobelova cena, nebylo mu však dovoleno osobně si ji převzít. Politická kampaň proti Solženicynovi sílila a vyústila v únoru 1974 v jeho deportaci ze země. Žil s rodinou v Německu a ve Švýcarsku, v roce 1974 se odstěhoval do USA. V roce 1994 se vrátil z emigrace zpět do Ruska. Uvítání však nebylo tak velkolepé, jak by čekal.

Po návratu do Ruska poměrně rychle upadl Alexandr Solženicyn v zapomění. To občas přerušila mediální zpráva o nějakém jeho kontroverzním výroku. Sám spisovatel o velkou publicitu nestál. Jeho životní téma příliš Rusy nezajímalo. V roce 2007 ho navštívil tehdejší ruský prezident Vladimír Putin, s nímž našel Solženicyn v mnoha směrech společnou řeč. Oba se shodli na tom, že Rusko stojí morálně nad Západem a že musí být znovu mocným impériem.

Dílo Alexandra Solženicyna:

Jeden den Ivana Děnisoviče – 1962 – literární debut, etuda ze života vězně v jednom ze sovětských táborů nucených prací. Ivan Děnisovič má v lágru strávit celkem více než tři a půl tisíce dní.

Případ na stanici Krečetovka – 1963 – obžaloba těch, kdo ve své poslušnosti horlivě a slepě plní nelidské příkazy proti svým spoluobčanům

Matrionina chalupa – 1963 – sugestivní obraz zbídačené ruské vesnice a tragický úděl prosté venkovské ženy

Rakovina – 1955-67 – příběh bývalého frontového vojáka, který přijíždí do onkologického ústavu zemřít a nakonec se uzdraví. Inspirací byl jeho vlastní boj s rakovinou, který v roce 1953 málem prohrál. Čerpal ze skutečných postav a událostí.

V kruhu prvním – 1955-67 – zkušenost s vyhnanstvím a pobytem v táborech nucených prací

Srpen čtrnáctého - 1971

Souostroví Gulag – 1973-75 – autor shromáždil existující doklady o utrpení vězňů, prozkoumal autentická svědectví více než 220 lidí, vydal i vlastní svědectví o prožitém utrpení a vytvořil tak ojedinělý lidský dokument o tragické zkušenosti ruského lidu 20. století

Rudé kolo – mnohosvazková epopej sestávající z knih.Toto dílo je realizací grandiózního záměru osvětlit uzlové body ruských dějin jako zdroje vedoucí k záhubě země:
Srpen čtrnáctého – 1971-83
Říjen šestnáctého – 1984
Březen sedmnáctého – 1986

Jak bychom měli uspořádat Rusko - 1990
Rusko v troskách - 1999
Lenin v Curychu - 2000

  • Problémy na Ukrajině viděl už před 40 lety. Autor „Souostroví Gulag“ prorokem?

    Blesk, 27. 12. 2015 Alexandr Solženicyn – slavný ruský spisovatel, disident a nyní i prorok? Ve svém kultovním díle Souostroví Gulag (1973) zachytil brutální vězeňský systém Sovětského svazu, ale zároveň předpověděl krizi na Ukrajině. Jeho slova se po 40 letech splnila, když v roce 2013 začaly krvavé střety na tzv. Majdanu v Kyjevě a země se ponořila do občanské války, která trvá dodnes. … více

  • To byste nevěřili, kdo je ideovým guru Vladimira Putina. Čtěte ho, pokud chcete vědět, co Kreml chystá, napsali v USA

    Parlamentnílisty.cz, 11. 2. 2015 Profesor Peter Jelcov z National Defense University ve Washingtonu poukazuje na překvapivou shodu panující mezi sovětským disidentem Alexandrem Solženicynem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který v minulosti působil v KGB. Jestli se prý chceme dozvědět více o dalších Putinových krocích, je nutné si přečíst některé Solženicynovy politické eseje. … více

  • Profesor Vladimír Franz po čase promlouvá. Ukrajina, Pussy Riot, Zeman

    Parlamentnílisty.cz, 25. 11. 2014 ROZHOVOR Pussy Riot jsou zajímavý marketingový tah. Škoda, že už Alexandr Solženicyn nepřišel se zmrzlými kuřaty. Takhle, spíše nevážně, se profesor, bývalý kandidát na prezidenta a hudební skladatel Vladimír Franz vyjadřuje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Prý doufá, že se Miloš Zeman nepodepsal pod zvací dopis Vladimiru Putinovi jako „99 Pragováků". … více

Hledáte také jako: Alexander Solženicyn
Rychlá navigace:novinky |diskuse