zavřít
Jiří Marek

prozaik, filmový a televizní scenárista

Narození:
30. 5. 1914 , Praha
Úmrtí:
10. 12. 1994  ve věku 80 let,  Praha, Česká Republika  †
Znamení:
blíženci  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

12 se líbí, 4 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Jiří Marek, vlastním jménem Josef jiří Puchwein, byl prozaik, od 60. let filmový a televizní scenárista a spolupracovník rozhlasu. Jiří Marek se narodil v Praze jako Josef jiří Puchwein. Jméno Marek literárně používal od roku 1937, občansky později. Po absolvování gymnázia se rozhodl pro dráhu středoškolského profesora. Filozofickou fakultu UK v Praze, obor čeština a němčina, stihl dokončit do roku 1939. V době 2. světové války působil Marek na několika školách, po roce 1945 zastával funkci osvětového inspektora. Krátce ještě učil a poté až do roku 1954 pracoval v různých redakcích novin a časopisů - Rudé právo, Lidové noviny a jiné. Od roku 1960 byl Jiří Marek ústředním ředitelem Československého státního filmu. V roce 1961 získal docenturu české literatury na Institutu osvěty a novinářství na Filozofické fakultě UK. Vědecké kandidatury dosáhl roku 1974 prací Příspěvek k sociologii kultury 1945 - 1968. Dílo Jiřího Marka: Jiří Marek byl prozaik, filmový i televizní scenárista. Za více než dvacetileté spolupráce s filmem a televizí vzniklo několik desítek snímků a inscenací, velmi často na náměty zpracované v prózách. Nejznámější jsou příběhy čerpané z kriminalistických archivů první republiky v souborech: Panoptikum starých kriminálních příběhů - 1968 Panoptikum hříšných lidí - 1971 Panoptikum Města pražského - 1979 Jejich filmové a televizní zpracování přispělo k autorově popularitě více než prozaická tvorba. Další próza: První prózy mají blízko k románům Ivana Olbrachta a K. J. Beneše. Lidé z Poljany - 1937 Život se nevrací - 1944 Pečeť věrnosti - 1944 Muži jdou ve tmě - 1946, román o osudu parašutistů za války Vesnice pod zemí - 1949, román s okupační tematikou V 50. letech psal Jiří Marek tzv. budovatelskou prózu: Nad námi svítá - 1950, povídkový cyklus Z cihel a úsměvů - 1953 a řadu dalších, často ideologicky výchovných pro mladou generaci. V těchto letech vznikaly i jeho črty a reportáže z cest. 60. léta v Markově tvorbě charakterizuje jeho návrat k psychologické próze, např. v povídkách: Malá dramata - 1960 Žít mezi lidmi - 1961 Blažený věk - 1967, ojedinělý vědeckofantastický román připomínající RUR Karla Čapka. Můj strýc Odysseus - 1974, román, jehož děj se odehrává ve Vídni na konci mocnářství a v Praze za první republiky Sůl země - 1981, dvojdílná románová kronika zobrazující dějinný úsek od konce 19. století do začátku 2. světové války Čas lásky a nenávisti - 1986, třetí část kroniky Sůl země Lásky mých předků - vydáno posmrtně 1995, rodová kronika …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jiří Marek, vlastním jménem Josef jiří Puchwein, byl prozaik, od 60. let filmový a televizní scenárista a spolupracovník rozhlasu.

Jiří Marek se narodil v Praze jako Josef jiří Puchwein. Jméno Marek literárně používal od roku 1937, občansky později. Po absolvování gymnázia se rozhodl pro dráhu středoškolského profesora. Filozofickou fakultu UK v Praze, obor čeština a němčina, stihl dokončit do roku 1939.

V době 2. světové války působil Marek na několika školách, po roce 1945 zastával funkci osvětového inspektora. Krátce ještě učil a poté až do roku 1954 pracoval v různých redakcích novin a časopisů - Rudé právo, Lidové noviny a jiné.

Od roku 1960 byl Jiří Marek ústředním ředitelem Československého státního filmu. V roce 1961 získal docenturu české literatury na Institutu osvěty a novinářství na Filozofické fakultě UK. Vědecké kandidatury dosáhl roku 1974 prací Příspěvek k sociologii kultury 1945 - 1968.

Dílo Jiřího Marka:

Jiří Marek byl prozaik, filmový i televizní scenárista. Za více než dvacetileté spolupráce s filmem a televizí vzniklo několik desítek snímků a inscenací, velmi často na náměty zpracované v prózách. Nejznámější jsou příběhy čerpané z kriminalistických archivů první republiky v souborech:

Panoptikum starých kriminálních příběhů - 1968
Panoptikum hříšných lidí - 1971
Panoptikum Města pražského - 1979

Jejich filmové a televizní zpracování přispělo k autorově popularitě více než prozaická tvorba.

Další próza:
První prózy mají blízko k románům Ivana Olbrachta a K. J. Beneše.

Lidé z Poljany - 1937
Život se nevrací - 1944
Pečeť věrnosti - 1944
Muži jdou ve tmě - 1946, román o osudu parašutistů za války
Vesnice pod zemí - 1949, román s okupační tematikou

V 50. letech psal Jiří Marek tzv. budovatelskou prózu:
Nad námi svítá - 1950, povídkový cyklus
Z cihel a úsměvů - 1953

a řadu dalších, často ideologicky výchovných pro mladou generaci. V těchto letech vznikaly i jeho črty a reportáže z cest.

60. léta v Markově tvorbě charakterizuje jeho návrat k psychologické próze, např. v povídkách:
Malá dramata - 1960
Žít mezi lidmi - 1961

Blažený věk - 1967, ojedinělý vědeckofantastický román připomínající RUR Karla Čapka.

Můj strýc Odysseus - 1974, román, jehož děj se odehrává ve Vídni na konci mocnářství a v Praze za první republiky

Sůl země - 1981, dvojdílná románová kronika zobrazující dějinný úsek od konce 19. století do začátku 2. světové války

Čas lásky a nenávisti - 1986, třetí část kroniky Sůl země

Lásky mých předků - vydáno posmrtně 1995, rodová kronika

  • Trojská lávka spadla před 4 lety: Zřícení stále řeší soud, už rok se čeká na klíčového svědka

    Blesk, 2. 12. 2021 Čekání na Godota již delší dobu připomíná soud, který řeší pád původní trojské lávky. Zřítila se přesně před čtyřmi lety 2. prosince 2017 a už rok na jejím místě stojí nová. Zasekl se na tom, že již více než rok nedorazil soudní znalec Jaroslav Marek. Jeho posudek totiž sloužil jako podklad pro obžalobu, která z pádu viní projektanta lávky Jiřího Semeckého (75) a bývalého šéfa oddělení mostů Technické správy komunikací Antonína Semeckého (80). Státní zástupce i obhájci trvají na osobní přítomnosti znalce, zazněly i pochyby o správnosti jeho posudku. … více

  • To si Marek Eben nezasloužil. Pár slov a už je rasista

    Parlamentnílisty.cz, 8. 11. 2021 Po Tereze Kostkové, která byla pozitivně testována na covid, se nyní stal trnem v oku některých lidí moderátor StarDance Marek Eben. Když se v pořadu dotkl toho, že zpěvačka Černochová zpívá v kapele Monkey Business, pustila se do něj novinářka Forbesu a další. „Za ty rasistické vtípky, které každý týden nevinně trousí Marek Eben ve StarDance, by v Americe dostal na hodinu výpověď,“ řekla Michaela Černá. „Ebenův rádoby humor ve StarDance je nechutný, rasistický, mnohdy sexistický, prostě nechutný,“ stěžoval si blogger Jiří Hrebenar. … více

  • Ničení Babiše a msta: Po drtivém videu se vyvalily peníze a zlo

    Parlamentnílisty.cz, 18. 10. 2021 Na videu, které koluje po internetu a popisuje praktiky novinářů proti Andreji Babišovi je zajímavé, že je pojaté z pohledu za Babiše, ne tedy naopak, jak jsme byli dlouhou dobu před volbami svědky. Člen RRTV Vadim Petrov považuje za velmi zajímavý prvek onoho sdělení, že vůči Andreji Babišovi zahájili novináři svatou válku ve chvíli, kdy koupil MAFRU. A upozorňuje i na miliony, které připluly koaličním stranám za odstavení končícího premiéra. Mediální analytik Jiří Mikeš by uvítal, kdyby se obsahu videa věnovali ve svých pořadech v České televizi Nora Fridrichová nebo Marek Wollner, ale sám tomu nevěří. … více

Hledáte také jako: Jirka Marek
Rychlá navigace:novinky |diskuse

Mohli by vás také zajímat…