zavřít
Vojtěch Martínek

dramatik, spisovatel, literární kritik, osvětový a rozhlasový pracovník

Narození:
11. 4. 1887 , Brušperk u Frýdku-Místku
Úmrtí:
25. 4. 1960  ve věku 73 let,  Ostrava  †
Znamení:
beran  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

2 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Vojtěch Martínek byl spisovatel, literární kritik, dramatik a osvětový a rozhlasový pracovník spjatý s Ostravskem. Vojtěch Martínek se narodil jako syn zchudlého kožešníka. Proto již za studií na gymnáziu v Ostravě v letech 1900- 08 byl z velké části odkázán sám na sebe. Vydělával si psaním článků, povídek a básní do Ostravského deníku, Radhoště aj. pod řadou pseudonymů, od roku 1905 i literárních příruček např. Stručné dějiny literatury české - 1905, pod pseudonymem Václav Staněk, Přehledy dějin literatur slovanských od prvopočátků až po naši dobu - 1908 pseud. Pavel Modest. V roce 1908 začal Vojtěch Martínek studovat na české univerzitě v Praze filologii a filozofii, po roce však přešel na češtinu a němčinu. V roce 1912 pobyl jeden semestr na univerzitě v Bonnu. Po složení státních zkoušek na konci roku 1913 nastoupil na české gymnázium v Ostravě, kde učil až do svého odchodu do výslužby roku 1947. V roce 1955 byl Vojtěch Martínek jmenován zasloužilým umělcem. Vojtěch Martínek publikoval hlavně v Moravskoslezské revui, Novině, Slezském sborníku, Naší době, Rozpravách Aventina aj. Rovněž byl dramaturgem ostravského divadla a předsedou Moravského kola spisovatelů, předsedou Společnosti Petra Bezruče a po roce 1949 stál v čele ostravské pobočky Svazu československých spisovatelů. Dílo Vojtěcha Martínka Všechna Martínkova činnost směřovala k tomu, aby se Ostravsko a Slezsko kulturně povznesly a aby jejich mravní, myšlenkové a citové hodnoty byly podnětem k opravdovému uměleckému tvoření. Přijímá rozpad starých vesnických hodnot jako realitu a vidí klady i zápory toho, co odchází, i toho, co se objevuje jako nové. Bouřlivé hospodářské a sociální proměny Ostravska od poloviny 19. století do konce druhé světové války jsou častým tématem jádra jeho prozaického díla. Sborníky: O Slezsku a Ostravsku - 1912 O Husovi a z Husa - 1915 Ostravský památník - 1922 Výbory a antalogie: Z českého Parnasu - 1912 Český humor - 1913 Z moravské poesie - 1914 Hus a husitství v české poezii - 1915 Literární historie - významné spisovatelské osobnosti: Nová česká literatura - 1910, 3 svazky Antika v poezii Macharově - 1909, studie J. S. Machar - 1912 Básník silného češství - 1914 Básnické dílo Petra Bezruče - 1909 Petr Bezruč - 1917, přepracované vydání - 1924 Metoděj John - 1943 František Sokol Tůma - 1957 Beletrizované popularizační medaióny, psané původně pro rozhlas: Na křižovatkách národního ducha - 1936 Pro české divadlo - 1937 Pochodně a světýlka - 1940 Zrádce národa - 1936, román pokoušející se o výklad rozporné Sabinovy osobnosti. Na cestách národního ducha - 1948, soubor beletrizovaných medailónů Poezie - sbírky: Cesty - 1909 Sešit sonetů - 11910 Jsme synové světla - 1910 Básně - 1929, soubor obsahuje verše sbírek: - Zahrada - Tichá píseň - Ráj srdce Kalendář básníkův - 1943 Píseň nového dne - 1952, oslavující poválečný rozvoj kraje Píseň starých lip - 1966, výběr z autorových básní Próza: Nejživější jádro Martínkova díla představuje próza. Povídkové knížky: Pluh života Než se kořeny uchytí Tragické příběhy prvních souborů jsou poznamenány autorovou snahou o překonání naturalismu. V jejich dramatických obrazech obsáhl Martínek téměř tři desetiletí vývoje na Ostravsku. Črty z Ostravska - 1908 Poslední noc Jakuba Hrona a jiné povídky - 1909 Černá země - trilogie tvořená třemi romány: Jakub Oberva - 1926, titulní hrdina knihy, sedlák, se střetává s industrializací Ostravska měnící rychle způsob života, zvyky a hodnoty. Plameny - 1929, ve druhém díle vládne svět šachet a hutí. Země duní - 1932, třetí díl dramaticky celý cyklus uzavírá a tragicky vrcholí v osudech jednoho z Obervových synů ( nemanželský syn Kuba Sršáň ). Stavy rachotí - 1933, " kronika ze starých časů" líčí, na základě rodinných vzpomínek, rozklad patriarchálních poměrů a starého cechovního života. Kamenný řád - trilogie obsahuje tři romány. Na osudech lidí z Poštulkova statku se autor snažil řešit konflikt selské rodové tradice, povinnosti ke gruntu a touhy po novém životě a po štěstí. Kamenný řád - 1942 Meze - 1944 Ožehlé haluze - 1954 Další próza: Trojí cesta Blažeje Potěšila - 1942, román o smolařském mladém učiteli Jizva na tváři - 1946, naturalizmem poznamenaný pokus o analýzu měšťáckého rodinného života. Tři větévky jalovcové - 1936, román s romantickými výjevy z krajové historie Kus života - 1949, vzpomínkové fejetony. Pohádky: Pohádky založené na volných variacích evropských pohádkových motivů. Svět kouzel a divů - 1927 Duhový pták - 1929, rozšířené vydání pod názvem Čarovné kvítí - 1943 Martínek vydal také historické drama Svatopluk. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Vojtěch Martínek byl spisovatel, literární kritik, dramatik a osvětový a rozhlasový pracovník spjatý s Ostravskem.

Vojtěch Martínek se narodil jako syn zchudlého kožešníka. Proto již za studií na gymnáziu v Ostravě v letech 1900- 08 byl z velké části odkázán sám na sebe. Vydělával si psaním článků, povídek a básní do Ostravského deníku, Radhoště aj. pod řadou pseudonymů, od roku 1905 i literárních příruček např. Stručné dějiny literatury české - 1905, pod pseudonymem Václav Staněk, Přehledy dějin literatur slovanských od prvopočátků až po naši dobu - 1908 pseud. Pavel Modest.

V roce 1908 začal Vojtěch Martínek studovat na české univerzitě v Praze filologii a filozofii, po roce však přešel na češtinu a němčinu. V roce 1912 pobyl jeden semestr na univerzitě v Bonnu. Po složení státních zkoušek na konci roku 1913 nastoupil na české gymnázium v Ostravě, kde učil až do svého odchodu do výslužby roku 1947.

V roce 1955 byl Vojtěch Martínek jmenován zasloužilým umělcem.

Vojtěch Martínek publikoval hlavně v Moravskoslezské revui, Novině, Slezském sborníku, Naší době, Rozpravách Aventina aj. Rovněž byl dramaturgem ostravského divadla a předsedou Moravského kola spisovatelů, předsedou Společnosti Petra Bezruče a po roce 1949 stál v čele ostravské pobočky Svazu československých spisovatelů.

Dílo Vojtěcha Martínka

Všechna Martínkova činnost směřovala k tomu, aby se Ostravsko a Slezsko kulturně povznesly a aby jejich mravní, myšlenkové a citové hodnoty byly podnětem k opravdovému uměleckému tvoření.
Přijímá rozpad starých vesnických hodnot jako realitu a vidí klady i zápory toho, co odchází, i toho, co se objevuje jako nové.

Bouřlivé hospodářské a sociální proměny Ostravska od poloviny 19. století do konce druhé světové války jsou častým tématem jádra jeho prozaického díla.

Sborníky:
O Slezsku a Ostravsku - 1912
O Husovi a z Husa - 1915
Ostravský památník - 1922

Výbory a antalogie:
Z českého Parnasu - 1912
Český humor - 1913
Z moravské poesie - 1914
Hus a husitství v české poezii - 1915

Literární historie - významné spisovatelské osobnosti:
Nová česká literatura - 1910, 3 svazky
Antika v poezii Macharově - 1909, studie
J. S. Machar - 1912
Básník silného češství - 1914
Básnické dílo Petra Bezruče - 1909
Petr Bezruč - 1917, přepracované vydání - 1924
Metoděj John - 1943
František Sokol Tůma - 1957

Beletrizované popularizační medaióny, psané původně pro rozhlas:
Na křižovatkách národního ducha - 1936
Pro české divadlo - 1937
Pochodně a světýlka - 1940
Zrádce národa - 1936, román pokoušející se o výklad rozporné Sabinovy osobnosti.
Na cestách národního ducha - 1948, soubor beletrizovaných medailónů

Poezie - sbírky:
Cesty - 1909
Sešit sonetů - 11910
Jsme synové světla - 1910

Básně - 1929, soubor obsahuje verše sbírek:
- Zahrada
- Tichá píseň
- Ráj srdce


Kalendář básníkův - 1943
Píseň nového dne - 1952, oslavující poválečný rozvoj kraje
Píseň starých lip - 1966, výběr z autorových básní

Próza:
Nejživější jádro Martínkova díla představuje próza.

Povídkové knížky:
Pluh života
Než se kořeny uchytí


Tragické příběhy prvních souborů jsou poznamenány autorovou snahou o překonání naturalismu. V jejich dramatických obrazech obsáhl Martínek téměř tři desetiletí vývoje na Ostravsku.

Črty z Ostravska - 1908
Poslední noc Jakuba Hrona a jiné povídky - 1909

Černá země - trilogie tvořená třemi romány:
Jakub Oberva - 1926, titulní hrdina knihy, sedlák, se střetává s industrializací Ostravska měnící rychle způsob života, zvyky a hodnoty.

Plameny - 1929, ve druhém díle vládne svět šachet a hutí.

Země duní - 1932, třetí díl dramaticky celý cyklus uzavírá a tragicky vrcholí v osudech jednoho z Obervových synů ( nemanželský syn Kuba Sršáň ).

Stavy rachotí - 1933, " kronika ze starých časů" líčí, na základě rodinných vzpomínek, rozklad patriarchálních poměrů a starého cechovního života.

Kamenný řád - trilogie obsahuje tři romány. Na osudech lidí z Poštulkova statku se autor snažil řešit konflikt selské rodové tradice, povinnosti ke gruntu a touhy po novém životě a po štěstí.

Kamenný řád - 1942
Meze - 1944
Ožehlé haluze - 1954

Další próza:
Trojí cesta Blažeje Potěšila - 1942, román o smolařském mladém učiteli
Jizva na tváři - 1946, naturalizmem poznamenaný pokus o analýzu měšťáckého rodinného života.

Tři větévky jalovcové - 1936, román s romantickými výjevy z krajové historie
Kus života - 1949, vzpomínkové fejetony.

Pohádky:
Pohádky založené na volných variacích evropských pohádkových motivů.
Svět kouzel a divů - 1927
Duhový pták - 1929, rozšířené vydání pod názvem Čarovné kvítí - 1943

Martínek vydal také historické drama Svatopluk.