zavřít
Věra Sládková

spisovatelka, prozaička, dramatička, básnička

Narození:
1. 5. 1927 , Brno, Československo
Úmrtí:
1. 4. 2006  ve věku 78 let,  Bílovice nad Svitavou, Česká Republika  †
Znamení:
býk  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

20 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Věra Sládková-Hořavová byla česká básnířka, prozaička a dramatička. Dětství prožila ve Frývaldově (dnešní Jeseník) v Sudetech. V roce 1938 byla s rodiči z Frývaldova vyhnána při německých etnických čistkách. Rodina se uchýlila do Brna-Králova Pole. Za války byla totálně nasazena v německé pojišťovně. Po válce vystudovala Obchodní školu UNRRA. Po ukončení školy nastupuje jako knihovnice v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně. Vdává se a odchází z manželem do Kunštátu na Moravě. Po potratu dvojčat a po návratu do Brna porodí dceru a posléze se rozvádí. Střídá brigádnická zaměstnání a intenzivně se věnuje literární tvorbě. Publikuje v kulturních časopisech a zaujme zejména básní Kůň, která jí přinese první střetnutí s mocí. V roce 1961 ji vychází kniha povídek Kráska s cejchem, ve kterých zpracovává předválečné a válečné zážitky. Píše novelu Nůž, ale po tvrdém střetu s nakladatelstvím Československý spisovatel novelu spálí. V roce 1964 vydává sbírku básní Černé vlaštovky. V roce 1967 vydává sbírku povídek Otázky kočky a v roce 1969 novelu Klec, která upoutala hned první větou: „Jsem fízl.“ Jde opět o osobní prožitek, neboť rodinný přítel Vojtěch Jestřáb, krycím jménem Jeřabinka, jak se přiznal, na ni donášel. Normalizace na ni těžce dolehne. Nepublikuje, nenachází zaměstnání ani jako uklízečka. Ve své tvorbě se vrací k válečným zážitkům. Napíše novelu Poslední vlak z Frývaldova, která je pro normalizační režim přijatelná a v roce 1974 ji vydá a o rok později následuje novela Pluky zla, které zdramatizuje do tří rozhlasových her Poslední vlak z Frývaldova, Pochod bílých punčoch a Nedostateční dlouholebci. Novely si přečte režisér Karel Kachyňa a rozhodne se realizovat je jako film. Ale od tohoto úmyslu upustí a rozhodne se pro televizní seriál. Věra Sládková-Hořavová píše pokračování úspěšných novel pod názvem Dítě svoboděnky a všechny tři novely vydává v roce 1982 v nakladatelství Mladá fronta pod názvem Malý muž a velká žena. V témže roce vydává sbírku povídek Kouzelníkův návrat, podle které natočí barrandovské studio v roce 1984 stejnojmenný film. V roce 1983 se podruhé vdává a v roce 1985 je dokončen seriál pod názvem Vlak dětství a naděje. Je ohlášen k vysílání, ale na zásah vyšší moci je vysílání odvoláno a seriál skončí až do jara 1989 v trezoru. Píše román Pověry budoucnosti, ale ten, přes značné množství doporučujících lektorských posudků pro různá nakladatelství, nevyjde. Seriál je vysílán v nepříznivé době, ale přesto má obrovskou sledovanost. Po odvysílání seriálu následuje televizní inscenace Ztráta paměti. České televize od té doby odvysílaly seriál už celkem šestkrát a byl rovněž vysílán v několika evropských zemích. Ale to už je Věra Sládková-Hořavová velice vážně nemocná, netvoří a v roce 2006 umírá. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Věra Sládková-Hořavová byla česká básnířka, prozaička a dramatička.

Dětství prožila ve Frývaldově (dnešní Jeseník) v Sudetech. V roce 1938 byla s rodiči z Frývaldova vyhnána při německých etnických čistkách. Rodina se uchýlila do Brna-Králova Pole. Za války byla totálně nasazena v německé pojišťovně. Po válce vystudovala Obchodní školu UNRRA.

Po ukončení školy nastupuje jako knihovnice v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně. Vdává se a odchází z manželem do Kunštátu na Moravě. Po potratu dvojčat a po návratu do Brna porodí dceru a posléze se rozvádí. Střídá brigádnická zaměstnání a intenzivně se věnuje literární tvorbě. Publikuje v kulturních časopisech a zaujme zejména básní Kůň, která jí přinese první střetnutí s mocí.

V roce 1961 ji vychází kniha povídek Kráska s cejchem, ve kterých zpracovává předválečné a válečné zážitky. Píše novelu Nůž, ale po tvrdém střetu s nakladatelstvím Československý spisovatel novelu spálí. V roce 1964 vydává sbírku básní Černé vlaštovky. V roce 1967 vydává sbírku povídek Otázky kočky a v roce 1969 novelu Klec, která upoutala hned první větou: „Jsem fízl.“ Jde opět o osobní prožitek, neboť rodinný přítel Vojtěch Jestřáb, krycím jménem Jeřabinka, jak se přiznal, na ni donášel.

Normalizace na ni těžce dolehne. Nepublikuje, nenachází zaměstnání ani jako uklízečka. Ve své tvorbě se vrací k válečným zážitkům. Napíše novelu Poslední vlak z Frývaldova, která je pro normalizační režim přijatelná a v roce 1974 ji vydá a o rok později následuje novela Pluky zla, které zdramatizuje do tří rozhlasových her Poslední vlak z Frývaldova, Pochod bílých punčoch a Nedostateční dlouholebci. Novely si přečte režisér Karel Kachyňa a rozhodne se realizovat je jako film. Ale od tohoto úmyslu upustí a rozhodne se pro televizní seriál. Věra Sládková-Hořavová píše pokračování úspěšných novel pod názvem Dítě svoboděnky a všechny tři novely vydává v roce 1982 v nakladatelství Mladá fronta pod názvem Malý muž a velká žena. V témže roce vydává sbírku povídek Kouzelníkův návrat, podle které natočí barrandovské studio v roce 1984 stejnojmenný film.

V roce 1983 se podruhé vdává a v roce 1985 je dokončen seriál pod názvem Vlak dětství a naděje. Je ohlášen k vysílání, ale na zásah vyšší moci je vysílání odvoláno a seriál skončí až do jara 1989 v trezoru. Píše román Pověry budoucnosti, ale ten, přes značné množství doporučujících lektorských posudků pro různá nakladatelství, nevyjde. Seriál je vysílán v nepříznivé době, ale přesto má obrovskou sledovanost. Po odvysílání seriálu následuje televizní inscenace Ztráta paměti. České televize od té doby odvysílaly seriál už celkem šestkrát a byl rovněž vysílán v několika evropských zemích. Ale to už je Věra Sládková-Hořavová velice vážně nemocná, netvoří a v roce 2006 umírá.

  • Tajemství seriálu Vlak dětství a naděje: Místo Růžičkové měla hrát Myslíková!

    Aha, 27. 8. 2012 Už přes měsíc reprízuje Česká televize úspěšný seriál Vlak dětství a naděje. Na poslední díl s názvem Osvobození se můžete podívat v pondělí 27. srpna ve 21 hodin na ČT 1. Seriál, za jehož úspěchem stojí nejen skvělý příběh, který vychází z románů spisovatelky Věry Sládkové (†78) Poslední vlak z Frývaldova a Pluky zla, ale především herecký výkon Heleny Růžičkové (†67). Málokdo ale ví, že o tuto roli málem přišla… … více

Hledáte také jako: Věra Sládková-Hořavová, Věra Sládková Hořavová, Věra Hořavová, Věra Sládk
Rychlá navigace:novinky |diskuse

Mohli by vás také zajímat…