zavřít
Vasilij Vladimírovič Bykov

dramatik, překladatel, prozaik

Narození:
19. 6. 1924 , Čeremovščina, Vítebská obl., Běloruská SSR
Úmrtí:
23. 6. 2003  ve věku 79 let,  Minsk, Bělorusko  †
Znamení:
blíženci  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

0 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Vasilij Vladimírovič Bykov byl běloruským prozaikem, později i dramatikem, který si většinu svých děl překládal do ruštiny. Vasilij V. Bykov se narodil jako Vasil Bykau v rodině rolníka. Jako student umělecké školy odešel dobrovolně na frontu a v hodnosti důstojník zůstal v armádě ještě deset let. Nakonec se usadil v Minsku, publikoval pravidelně v časopise Novyj mir. V roce 1981 se stal členem předsednictva Svazu spisovatelů SSSR, v roce 1986 členem sekretariátu. V roce 1984 získal V. V. Bykov titul Hrdina socialistické práce. Dílo Vasilije V. Bykova: Vasilij Bykov se hlásí k tradici válečných románů zaměřených proti pseudohrdinství, soustřeďuje se na běžné válečné dny s jejich hrůzami, s ochotou pomoci i s darebáctvím ve vlastních řadách. Literární činnost zahájil v roce 1955 válečnými povídkami: Smerť čeloveka Oboznik (Voják od trénu) Treťja raketa – 1962 (č. Třetí raketa – 1964). Novela vzbudila velký zájem pro pravdivé líčení válečných zážitků. Mörtvym ne bol´no – 1966 (č. Mrtvé to nebolí – 1967). Novela v níž autorův bezohledně kritický realismus vyvolal odmítavé stanovisko KS. Bykov ale zůstal svému tématu věrný. Psal o osvědčení a selhání člověka na frontě i mezi partyzány. Roku 1974 obdržel autor Státní cenu za 2 delší povídky: Obelisk – 1972 (č. 1974), o dobrovolné smrti učitele v partyzánském boji Dožiť do rassveta – (č. Žít do svítání – 1976) Znak bedy (č. Znamení zla – 1987), novela za kterou v roce 1986 získal Leninovu cenu. Pojti i ne vernuťsa – 1978 (č. Cesta bez návratu – 1981. Novela jejíž příběh se odehrává na podzim roku 1942 v běloruském zázemí. Novela byla také zdramatizována. Kar´jer – 1986 (č. Lom – 1989), novela v níž pátrá hrdina po ženě, která ve válce zahynula. Pochopí svou vinu a obrací se k Bohu. V tumane – 1987 (č. V mlze). V novele se autor soustřeďuje na problém zabíjení na rozkaz, stanovisko ke smrti a pomíjivost lidského života. Brodskij se i odvažuje protestovat proti oficiálnímu názoru a tvrdí, že upadnout do zajetí není provinění, ale neštěstí: Alˇpijskaja ballada – 1964 ((Alpská balada) - novela Filmografie: Alpská balada - 1965 Znamení zla – 1986 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Vasilij Vladimírovič Bykov byl běloruským prozaikem, později i dramatikem, který si většinu svých děl překládal do ruštiny.

Vasilij V. Bykov se narodil jako Vasil Bykau v rodině rolníka. Jako student umělecké školy odešel dobrovolně na frontu a v hodnosti důstojník zůstal v armádě ještě deset let. Nakonec se usadil v Minsku, publikoval pravidelně v časopise Novyj mir. V roce 1981 se stal členem předsednictva Svazu spisovatelů SSSR, v roce 1986 členem sekretariátu.

V roce 1984 získal V. V. Bykov titul Hrdina socialistické práce.

Dílo Vasilije V. Bykova:

Vasilij Bykov se hlásí k tradici válečných románů zaměřených proti pseudohrdinství, soustřeďuje se na běžné válečné dny s jejich hrůzami, s ochotou pomoci i s darebáctvím ve vlastních řadách.

Literární činnost zahájil v roce 1955 válečnými povídkami:
Smerť čeloveka
Oboznik
(Voják od trénu)

Treťja raketa – 1962 (č. Třetí raketa – 1964). Novela vzbudila velký zájem pro pravdivé líčení válečných zážitků.

Mörtvym ne bol´no – 1966 (č. Mrtvé to nebolí – 1967). Novela v níž autorův bezohledně kritický realismus vyvolal odmítavé stanovisko KS. Bykov ale zůstal svému tématu věrný. Psal o osvědčení a selhání člověka na frontě i mezi partyzány.

Roku 1974 obdržel autor Státní cenu za 2 delší povídky:
Obelisk – 1972 (č. 1974), o dobrovolné smrti učitele v partyzánském boji
Dožiť do rassveta – (č. Žít do svítání – 1976)

Znak bedy (č. Znamení zla – 1987), novela za kterou v roce 1986 získal Leninovu cenu.

Pojti i ne vernuťsa – 1978 (č. Cesta bez návratu – 1981. Novela jejíž příběh se odehrává na podzim roku 1942 v běloruském zázemí. Novela byla také zdramatizována.

Kar´jer – 1986 (č. Lom – 1989), novela v níž pátrá hrdina po ženě, která ve válce zahynula. Pochopí svou vinu a obrací se k Bohu.

V tumane – 1987 (č. V mlze). V novele se autor soustřeďuje na problém zabíjení na rozkaz, stanovisko ke smrti a pomíjivost lidského života.

Brodskij se i odvažuje protestovat proti oficiálnímu názoru a tvrdí, že upadnout do zajetí není provinění, ale neštěstí:
Alˇpijskaja ballada – 1964 ((Alpská balada) - novela

Filmografie:
Alpská balada - 1965
Znamení zla – 1986