Valentin Petrovič Katajev byl ruský prozaik, dramatik a novinář.

Valentin P. Katajev se narodil v rodině učitele. Vystudoval gymnázium a jako dobrovolník bojoval v 1. světové válce. V době revoluce se zapojil do bojů v Rudé armádě. Pracoval jako dopisovatel a spisovatel.


Valentin P. Katajev se začal literárně uplatňovat již v době středoškolského studia.

Realistické povídky:
Zlaté pero – 1920
Rodion Žukov – 1925

Defraudanti – 1926, příběh dvou bankovních úředníků – defraudantů. Je to satirická psychoanalýza lidí, kteří podlehnou vidině požitků vyšších kruhů.

Vpřed! – 1932, novela o budování Magnitogorsku

Vlny Černého moře – 1936 – 61. tetralogie zachycující s autobiografickými prvky události v Oděse od roku 1905 až do bojů ve 2. světové válce. Jako první díl je zařazena novela:
Na obzoru plachta bílá – 1936

Jako válečný korespodent napsal za 2. světové války mnoho povídek a novel s válečnou tematikou:
Syn pluku – 1944, u nás též zfilmováno.

Memoárové prózy z literárního prostředí ze 60. let:
Živá voda – 1966
Tráva zapomnění – 1967
Rozbitý život čili Oberonův kouzelný rok – 1972

Vzpomínkové prózy uzavírají svědectví autora o době a vlastní osobě:
Má démantová čelenka – 1978
Jinošský román – 1982

Vtipné konverzační veselohry:
Kvadratura kruhu – 1928
Obchodní dům – 1929
Milion trápení – 1931