Svatá Terezie od Ježíše, též zvaná Terezie z Ávily, křestním jménem Teresa de Cepeda y Ahumada byla španělská mystička a reformátorka karmelitánského řádu. Katolická církev slaví její svátek 15. října a prohlásila ji též za učitelku církve.

Terezie byla dcerou rodičů obrácených ze židovství, rytíře Alonso Sáncheze de Cepeda a Beatriz d'Ávila y Ahumada. Terezii již od dětství fascinovaly životy svatých. Roku 1534 tajně odchází z domova a vstupuje do karmelitánského kláštera Vtělení v Ávile.

V klášteře však začala trpět nemocí. Záhy začala zakoušet duchovní vytržení, ovlivněna též knihou Abecedario espiritual, která po vzoru středověkých mystických spisů vybízela k vnitřní modlitbě a kontemplaci. K dispozici měla i jinou duchovní literaturu, která nejspíše ovlivnila také Duchovní cvičení sv. Ignáce z Loyoly a zřejmě též Ignácova Duchovní cvičení samotná.

Spisy
Tereziny spisy patří k nejvýznamnějším a nejvýraznějším dílům křesťanské mystiky. Terezie je sepsala především z pedagogického důvodu -- aby naučila své spolusestry praxi vnitřní modlitby a života v řeholní dokonalosti.

- Život (La vida, před 1567) -- vlastní životopis.
- Cesta k dokonalosti ((Camino de perfección, před 1567) -- výklad o modlitbě, zvláště o Otčenáši.
- Hrad v nitru (El castillo interior, před 1577) -- zde přirovnává Terezie duši člověka k hradu se sedmi komnatami, kterými je potřeba projít, má-li člověk nalézt Boha i sebe.