Stanislav Kostka Neumann

básník

Narození:
5. 6. 1875 , Praha
Úmrtí:
28. 6. 1947  ve věku 72 let,  Praha, Československo  †
Znamení:
blíženci  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

22 se líbí, 2 se nelíbí

Stanislav Kostka Neumann byl básník, publicista, překladatel, jedna z vedoucích tvůrčích osobností na přelomu 19. a 20. století a v první polovině 20. století. Stanislav Kostka Neumann se narodil jako syn advokáta a říšského poslance Stanislava Neumanna a Karoliny rozené Eichlerové, dcery berounského obuvníka. V roce 1880 mu otec zemřel a nadále byl vychováván matkou a tetami v "olšanské vile" na Žižkově. Zde se později scházela jeho anarchistická skupina - Fráňa Šrámek, Karel Toman aj. Studium na gymnáziu a obchodní akademii Neumann nedokončil. Pro účast v hnutí tzv. Omladiny 1893 byl zatčen a v Plzni na Borech strávil 14 měsíců. Na sklonku 90. let 19. století se Neumann přiklonil k ideologii komunistického anarchismu a k anarchistickému hnutí, které prosazoval v časopise Nový kult. Po kratším pobytu ve Vídni se Neumann v letech 1905 - 14 usadil na Moravě. Zúčastnil se vystoupení předválečné moderny v Almanachu prosazujícím expresionismus, kubismus a futurismus. V roce 1915 narukoval S. K. Neumann do armády a prodělal válečné tažení v Makedonii a Albánii. Po vyhlášení samostatnosti se usadil v Praze. Zde založil časopis Červen (1918-22), kolem něhož soustředil jak předválečnou modernu (Karel Čapek, Josef Čapek aj.), tak nastupující mladou generaci hlásící se k tzv. proletářskému umění (Jaroslav Seifert, Vladislav Vančura, Jiří Wolker). V roce 1929 byl S. K. Neumann jedním ze sedmi spisovatelů, kteří se postavili proti novému Gottwaldovu vedení v KSČ a byl ze strany vyloučen. Zůstal však i nadále věrný levicovému zaměření. S. K. Neumann vedl časopis Levá fronta, podílel se na vytvoření protifašistické kulturní fronty. Za okupace se ukrýval ve Vápenném Podole v Železných horách. Poslední dva roky života žil v Praze a redigoval časopis Tvorba. Jeho syn je známý herec Stanislav Neumann. Dílo S. K. Neumanna: Poezie - básnické sbírky: Ranné básnické sbírky S. K. Neumanna jsou psány většinou volným veršem. Mají znaky symbolismu a útočné dekadence. Satan je pro něho symbolem vzpoury lidstva proti útisku a vykořisťování. Nemesis bonorum custos - 1895, Spravedlnost, ochránkyně dobrých Jsem apoštol nového žití - 1896 Apostrofy hrdé a vášnivé - 1896 Satanova sláva mezi námi - 1897 Sen o zástupu zoufajících - 1905 Pro autorovu tvorbu byl podnětný pobyt na Moravě a blízký styk s přírodou: Kniha lesů, vod a strání - 1914 Další poezie: Bohyně, světice, ženy - 1915, historie "věčného" ženství Nové zpěvy - 1918 Třicet zpěvů z rozvratu - 1918, ohlasy na první světovou válku Rudé zpěvy - 1923 Píseň o jediné věci - 1927 Žal - 1931 Srdcová dáma - 1932 Láska - 1933, soubor tří předchozích sbírek Srdce mračna - 1935, věnováno Maximu Gorkému Sonáta horizontálního života - 1937, básnické vyjádření obav z fašismu Bezedný rok - 1945, básnické vyjádření posledního roku republiky Zamořená léta - 1946 Próza: Jelec - 1931 Zlatý oblak - 1932, román Enciány a Popa Ivana - 1933 Vzpomínky na 1. světovou válku: Elbasan - 1922 Válčení civilistovo - 1925 Bragožda - 1928 Vzpomínky - 1931 Sociální problematiku první republiky zachycuje soubor fejetonů z cestopisného deníku: Československá cesta - 1934, 1935, dva díly Kulturně historické práce: Dějiny lásky - 1925 Maxmilián Robespierre - 1927 Francouzská revoluce - 1929-30 Dějiny ženy - 1931-32 S. K. Neumann také hodně překládal, především z francouzštiny. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Stanislav Kostka Neumann byl básník, publicista, překladatel, jedna z vedoucích tvůrčích osobností na přelomu 19. a 20. století a v první polovině 20. století.

Stanislav Kostka Neumann se narodil jako syn advokáta a říšského poslance Stanislava Neumanna a Karoliny rozené Eichlerové, dcery berounského obuvníka. V roce 1880 mu otec zemřel a nadále byl vychováván matkou a tetami v "olšanské vile" na Žižkově. Zde se později scházela jeho anarchistická skupina - Fráňa Šrámek, Karel Toman aj.

Studium na gymnáziu a obchodní akademii Neumann nedokončil. Pro účast v hnutí tzv. Omladiny 1893 byl zatčen a v Plzni na Borech strávil 14 měsíců.

Na sklonku 90. let 19. století se Neumann přiklonil k ideologii komunistického anarchismu a k anarchistickému hnutí, které prosazoval v časopise Nový kult.

Po kratším pobytu ve Vídni se Neumann v letech 1905 - 14 usadil na Moravě. Zúčastnil se vystoupení předválečné moderny v Almanachu prosazujícím expresionismus, kubismus a futurismus.

V roce 1915 narukoval S. K. Neumann do armády a prodělal válečné tažení v Makedonii a Albánii. Po vyhlášení samostatnosti se usadil v Praze. Zde založil časopis Červen (1918-22), kolem něhož soustředil jak předválečnou modernu (Karel Čapek, Josef Čapek aj.), tak nastupující mladou generaci hlásící se k tzv. proletářskému umění (Jaroslav Seifert, Vladislav Vančura, Jiří Wolker).

V roce 1929 byl S. K. Neumann jedním ze sedmi spisovatelů, kteří se postavili proti novému Gottwaldovu vedení v KSČ a byl ze strany vyloučen. Zůstal však i nadále věrný levicovému zaměření.

S. K. Neumann vedl časopis Levá fronta, podílel se na vytvoření protifašistické kulturní fronty. Za okupace se ukrýval ve Vápenném Podole v Železných horách. Poslední dva roky života žil v Praze a redigoval časopis Tvorba. Jeho syn je známý herec Stanislav Neumann.

Dílo S. K. Neumanna:

Poezie - básnické sbírky:
Ranné básnické sbírky S. K. Neumanna jsou psány většinou volným veršem. Mají znaky symbolismu a útočné dekadence. Satan je pro něho symbolem vzpoury lidstva proti útisku a vykořisťování.

Nemesis bonorum custos - 1895, Spravedlnost, ochránkyně dobrých
Jsem apoštol nového žití - 1896
Apostrofy hrdé a vášnivé - 1896
Satanova sláva mezi námi - 1897
Sen o zástupu zoufajících - 1905

Pro autorovu tvorbu byl podnětný pobyt na Moravě a blízký styk s přírodou:
Kniha lesů, vod a strání - 1914

Další poezie:
Bohyně, světice, ženy - 1915, historie "věčného" ženství
Nové zpěvy - 1918
Třicet zpěvů z rozvratu - 1918, ohlasy na první světovou válku
Rudé zpěvy - 1923
Píseň o jediné věci - 1927
Žal - 1931
Srdcová dáma - 1932
Láska - 1933, soubor tří předchozích sbírek
Srdce mračna - 1935, věnováno Maximu Gorkému
Sonáta horizontálního života - 1937, básnické vyjádření obav z fašismu
Bezedný rok - 1945, básnické vyjádření posledního roku republiky
Zamořená léta - 1946

Próza:
Jelec - 1931
Zlatý oblak - 1932, román
Enciány a Popa Ivana - 1933

Vzpomínky na 1. světovou válku:
Elbasan - 1922
Válčení civilistovo - 1925
Bragožda - 1928
Vzpomínky - 1931

Sociální problematiku první republiky zachycuje soubor fejetonů z cestopisného deníku:
Československá cesta - 1934, 1935, dva díly

Kulturně historické práce:
Dějiny lásky - 1925
Maxmilián Robespierre - 1927
Francouzská revoluce - 1929-30
Dějiny ženy - 1931-32

S. K. Neumann také hodně překládal, především z francouzštiny.