zavřít
Saša Čornyj

básník, prozaik

Narození:
13. 10. 1880 , Oděsa, Rusko
Úmrtí:
5. 8. 1932  ve věku 51 let,  La Lavandou, Francie  †
Znamení:
váhy  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

2 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Saša Čornyj, vlastním jménem Alexandr Michajlovič Glikberg, byl ruský básník a prozaik, jehož tvorba zahrnuje satirickou poezii, básně pro děti a jehoVojenské pohádky. Otec Saši Čorného byl lékárenským provizorem. Dětství prožil v obci Bílá Cerkev a školní léta v Žitomiru. Zde také od roku 1902 pracoval na celním úřadě, publikoval žurnalistické příspěvky a v roce 1905 se přestěhoval do St. Petěrburku a uveřejňoval mj. své politické satiry v časopise Zritěl. Rok studoval v německém Heidelbergu a znovu se vrátil do St. Petěrburgu.V krátké době si získal popularitu satirami publikovanými v časopise Satirikon. Po odchodu pracoval i v jiných periodikách. V letech 1914 – 17 byl Saša Čornyj jako voják v polním lazaretu. To se zobrazilo v jeho dalších básních a pohádkách.V roce 1918 emigroval do Kansasu, poté do Berlína, kde se věnoval své žurnalistické činnosti. Dále pobýval v Římě, Paříži a nakonec přesídlil do Provence, kde také zemřel. Dílo Saši Čorného: Saša Čornyj byl mnohotvárný a čtenářsky oblíbený autor. Od roku 1911 vydal asi 25 dětských knih – vlastní verše, povídky a dramata, převyprávění a překlady. Po krátkém údobí politické satiry se věnoval satiře společenské. V ní zešměšňuje povrchnost a nadutost městské smetánky. Jeho satiry jsou často epické, působivé neobvyklými a výstižnými epitety. Sbírky básní, sarkasticky pranýřující lidské slabosti: Satiry – 1910 Satiry i lirika – 1911 Žažda – 1923 (Žízeň) Komu v emigracii žiť chorošo – 1931 – 32 (Komu v emigraci blaze), poema, travestie N. Někrasova. Soldatskije skazki – 1933 (Vojenské pohádky). Toto dílo zajistilo autorovi trvalé místo v ruské literatuře. V této sbírce je často hrdinou prostý ruský voják, který vesnickou mazaností řeší úspěšně svízelné a mnohdy nebezpečné situace s nadřízenými, nebo duchovními. Roku 1960 vyšla poprvé od jeho emigrace rozsáhlá sbírka jeho poezie v knižnici Bibliotěka poeta.Více svazků z jeho díla bylo vydáno v roce 1978 v Paříži. Česky vyšlo několik básní. Zelená ratolest – 1947 Kolo inspirace – 1967 Perla v ebenu – 1988 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Saša Čornyj, vlastním jménem Alexandr Michajlovič Glikberg, byl ruský básník a prozaik, jehož tvorba zahrnuje satirickou poezii, básně pro děti a jehoVojenské pohádky.

Otec Saši Čorného byl lékárenským provizorem. Dětství prožil v obci Bílá Cerkev a školní léta v Žitomiru. Zde také od roku 1902 pracoval na celním úřadě, publikoval žurnalistické příspěvky a v roce 1905 se přestěhoval do St. Petěrburku a uveřejňoval mj. své politické satiry v časopise Zritěl. Rok studoval v německém Heidelbergu a znovu se vrátil do St. Petěrburgu.V krátké době si získal popularitu satirami publikovanými v časopise Satirikon. Po odchodu pracoval i v jiných periodikách.

V letech 1914 – 17 byl Saša Čornyj jako voják v polním lazaretu. To se zobrazilo v jeho dalších básních a pohádkách.V roce 1918 emigroval do Kansasu, poté do Berlína, kde se věnoval své žurnalistické činnosti. Dále pobýval v Římě, Paříži a nakonec přesídlil do Provence, kde také zemřel.

Dílo Saši Čorného:

Saša Čornyj byl mnohotvárný a čtenářsky oblíbený autor. Od roku 1911 vydal asi 25 dětských knih – vlastní verše, povídky a dramata, převyprávění a překlady. Po krátkém údobí politické satiry se věnoval satiře společenské. V ní zešměšňuje povrchnost a nadutost městské smetánky. Jeho satiry jsou často epické, působivé neobvyklými a výstižnými epitety.

Sbírky básní, sarkasticky pranýřující lidské slabosti:
Satiry – 1910
Satiry i lirika – 1911
Žažda – 1923 (Žízeň)

Komu v emigracii žiť chorošo – 1931 – 32 (Komu v emigraci blaze), poema, travestie N. Někrasova.

Soldatskije skazki – 1933 (Vojenské pohádky). Toto dílo zajistilo autorovi trvalé místo v ruské literatuře. V této sbírce je často hrdinou prostý ruský voják, který vesnickou mazaností řeší úspěšně svízelné a mnohdy nebezpečné situace s nadřízenými, nebo duchovními.

Roku 1960 vyšla poprvé od jeho emigrace rozsáhlá sbírka jeho poezie v knižnici
Bibliotěka poeta.Více svazků z jeho díla bylo vydáno v roce 1978 v Paříži.

Česky vyšlo několik básní.
Zelená ratolest – 1947
Kolo inspirace – 1967
Perla v ebenu – 1988