zavřít
Safvet-beg Bašagić

básník, novinář

Narození:
6. 5. 1870 , Nevesinje, Bosna a Hercegovina
Úmrtí:
9. 4. 1934  ve věku 63 let,  Sarajevo, Bosna a Hercegovina  †
Znamení:
býk  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
chorvatská
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

0 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Safvet-beg Bašagič byl bosenský a chorvatský bosňácký básník, novinář, překladatel, historik, politik a kulturní organizátor. V roce 1882 se společně s rodinou přestěhoval do Sarajeva, kde letech 1885-1895 studoval gymnázium. Mezi lety 1895-1899 navštěvoval Vídeňskou univerzitu, obory orientální jazyky a historie. Psát poezii začal už za studií na gymnáziu, ale jeho prvotina Trofanda iz hercegovačke dubrave (Rané ovoce z hercegovského hájku) vyšla až v roce 1896 v Záhřebu. V této době píše i první eseje o bosenské historii. V roce 1900 zakládá společně s Edhemem Mulabdićem a Osmanem Nuri Hadžićem noviny Behar (květ). V letech 1900-1906 byl profesorem arabského jazyka na sarajevském Velkém gymnáziu. V roce 1903 zosnoval klub Gajret (Pomoc), nedlouho poté kluby El-Kamer (Měsíc) a Muslimanski klub (Muslimský klub). V roce 1907 vydával noviny Ogledalo (Zrcadlo). O rok později se vrátil opět do Vídně, aby dokončil disertační práci na téma Bosňáci a Hercegovci v islámské literatuře, kterou předložil v roce 1910. Ve stejném roce byl jmenován za člena Bosenského saboru (Parlamentu), kde po smrti Ali-bega Firduse obsadil místo předsedy. Na tomto místě setrval až do pádu rakousko-uherské monarchie. Od roku 1919 pracoval jako správce Zemského muzea v Sarajevu. V roce 1927 byl penzionován. V politické i literární činnosti se přikláněl k bosňácko-chorvatské vzájemnosti. Je označován za zakladatele a vůdčí osobností „bosňácko-muslimské renesance" - bosňáckého národního obrození. Dílo Safvet-bega BašagičeHistorické eseje : - Bošnjaci i Hercegovci u Islamskoj književnosti (1912; Bosňáci a Hercegovci v islámské literatuře) - Gazi Husrevbeg (1907; Biografie Gazi Husrev-bega) - Kratka uputa u prošlost Bosne i Hercegovine (1463-1850)(1900; Stručný úvod do minulosti Bosny a Hercegoviny) - Najstarija Turska vijest o Kosovskom boju (1924; Nejstarší turecká zvěst o Kosovském boji) - Znameniti Hrvati, Bošnjaci i Hercegovci u Turskoj carevini (1931; Významní Chorvati, Bosňáci a Hercegovci v Turecké říši) Básnická tvorba : - Abdullah-paša (1900; rozsáhlá dramatická báseň o čtyřech dějstvích) - Izabrane pjesme (1913; Vybrané písně) - Misli i čuvstva (1905; Myšlenky a pocity) …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Safvet-beg Bašagič byl bosenský a chorvatský bosňácký básník, novinář, překladatel, historik, politik a kulturní organizátor.
V roce 1882 se společně s rodinou přestěhoval do Sarajeva, kde letech 1885-1895 studoval gymnázium. Mezi lety 1895-1899 navštěvoval Vídeňskou univerzitu, obory orientální jazyky a historie. Psát poezii začal už za studií na gymnáziu, ale jeho prvotina Trofanda iz hercegovačke dubrave (Rané ovoce z hercegovského hájku) vyšla až v roce 1896 v Záhřebu. V této době píše i první eseje o bosenské historii. V roce 1900 zakládá společně s Edhemem Mulabdićem a Osmanem Nuri Hadžićem noviny Behar (květ).

V letech 1900-1906 byl profesorem arabského jazyka na sarajevském Velkém gymnáziu. V roce 1903 zosnoval klub Gajret (Pomoc), nedlouho poté kluby El-Kamer (Měsíc) a Muslimanski klub (Muslimský klub). V roce 1907 vydával noviny Ogledalo (Zrcadlo). O rok později se vrátil opět do Vídně, aby dokončil disertační práci na téma Bosňáci a Hercegovci v islámské literatuře, kterou předložil v roce 1910. Ve stejném roce byl jmenován za člena Bosenského saboru (Parlamentu), kde po smrti Ali-bega Firduse obsadil místo předsedy. Na tomto místě setrval až do pádu rakousko-uherské monarchie. Od roku 1919 pracoval jako správce Zemského muzea v Sarajevu. V roce 1927 byl penzionován.

V politické i literární činnosti se přikláněl k bosňácko-chorvatské vzájemnosti. Je označován za zakladatele a vůdčí osobností „bosňácko-muslimské renesance" - bosňáckého národního obrození.

Dílo Safvet-bega Bašagiče
Historické eseje :
- Bošnjaci i Hercegovci u Islamskoj književnosti (1912; Bosňáci a Hercegovci v islámské literatuře)
- Gazi Husrevbeg (1907; Biografie Gazi Husrev-bega)
- Kratka uputa u prošlost Bosne i Hercegovine (1463-1850)(1900; Stručný úvod do minulosti Bosny a Hercegoviny)
- Najstarija Turska vijest o Kosovskom boju (1924; Nejstarší turecká zvěst o Kosovském boji)
- Znameniti Hrvati, Bošnjaci i Hercegovci u Turskoj carevini (1931; Významní Chorvati, Bosňáci a Hercegovci v Turecké říši)

Básnická tvorba :
- Abdullah-paša (1900; rozsáhlá dramatická báseň o čtyřech dějstvích)
- Izabrane pjesme (1913; Vybrané písně)
- Misli i čuvstva (1905; Myšlenky a pocity)