zavřít
Rudolf Sloboda

scénárista, dramatik, spisovatel, básník, prozaik

Narození:
16. 4. 1938 , Devínska Nová Ves, Československo
Úmrtí:
6. 10. 1995  ve věku 57 let,  Devínska Nová Ves, Slovensko  †
Znamení:
beran  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

1 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Rudolf Sloboda, byl slovenský spisovatel-prozaik, básník, dramatik, scenárista a autor literatury pro děti a mládež.ŽivotopisPocházel z rodiny chorvatského starousedlíka a úředníka. Dětství prožil v Děvínské Nové Vsi v době klerofašistického Slovenského štátu a budování komunismu. V ne právě dokonalé rodině, rodiče se rozvedli a matka kromě Rudolfova otce přežila i druhého manžela a později i druha Vince Besedu. Tento fakt je v díle několikrát diskutován z nejrůznějších pohledů. Do školy chodil v Devínské Nové Vsi a později studoval filozofii na Univerzitě Komenského v Bratislavě, ale po roce toto studium ukončil a odjel pracovat do dolů v Ostravě. Vrátil se do Bratislavy, kde pracoval jako stavební dělník, poté následovala v letech 1959-1962 vojenská prezenční služba v jižních Čechách, po ní opět Ostrava, kde v letech 1962-1964 pracoval ve Vítkovických železárnách, a nakonec definitivní návrat do rodné obce. Zde se také oženil a narodila se mu dcera. V letech 1965-1969 pracoval jako redaktor ve vydavatelství Smena, v letech 1972-1984 byl dramaturgem v Slovenské filmové tvorbě a v roce 1984 pracoval krátkou dobu ve nakladatelství Slovenský spisovatel. Při příležitostných zaměstnáních (např. ve filmu) se živil především jako spisovatel na volné noze. Se svou psychicky nemocnou manželkou žil ve skromných poměrech ve svém rodišti, až do roku 1995, kdy ve své „chatě“ na Slovinci v Devínské Nové Vsi spáchal sebevraždu.Život Rudy Slobody byl poznamenán neustálým bojem se společností, ale i se sebou samým. S ostatními spisovateli či kolegy měl často bouřlivé vztahy. Známé byly jeho alkoholické excesy. Z alkoholismu se i několikrát léčil. Vícekrát se pokusil o sebevraždu. V posledních letech života byl abstinentem.TvorbaJedná se o jednoho z nejzajímavějších a nejvýznamnějších mistrů slovenského psaného slova druhé poloviny 20. století. Publikovat začal v roce 1958 v časopisech Mladá tvorba (zde mu vyšla první povídka Do tohto domu sa vchádzalo širokou bránou) a Slovenské pohľady. Každé z jeho děl je ve své podstatě postaveno na jeho vlastních zážitcích a životních zkušenostech. Výrazným rysem jeho prozaické tvorby je brilantní vypravěčský styl, který přesně reprodukuje myšlenky a události, jakož i nepřehlédnutelná pocitová a myšlenková upřímnost. Ve vícero dílech staví základní motiv na lásce a jí příbuzných kvalitách - žárlivosti, erotice, sexuálních vztazích, ale i osamělosti a hledání smyslu života či víře v Boha. Důležitou součástí spisovatelovy osobnosti bylo psaní deníků. Mnohé z nich autor zničil, část (neúplnou) z nich vydal autorův zeť Oto Havrila ve vydavatelství Tatran.Rudolf Sloboda se několikrát objevil i ve filmu, například v Šulíkově díle Všetko čo mám rád.I když byl především prozaik, zejména po pádu komunistického režimu v roce 1989 se projevil jako talentovaný dramatik a jeho dvě díla se rychle stala stálicemi v repertoáru divadla Astorka Korzo 90.Dílo Próza pro dospělé-1965 Narcis, román s autobiografickými prvky - prvotina popisující pocity vystěhovalce (odchod do Ostravy)-1967 Britva, román s autobiografickými prvky - nadvazuje na Narcis (přesun hlavního hrdiny do Bratislavy)-1968 Uhorský rok, povídky-1969 Šedé ruže, román-1971 Romaneto Don Juan, zážitky z dětství-1976 Hlboký mier, povídky-1977 Hudba, román o mladém studentovi a jeho lásce k hudbě-1979 Vernosť, román o současné ženě a její víře-1981 Druhý človek, román o současném muži-1982 Rozum, významný román, autorem nejvíce ceněná próza. Popis pocitů syna po smrti otce-1982 Dni radosti, povídky-1983 Stratený raj, román z protialkoholické léčebny-1986 Pánsky flám, povídky-1987 Uršula, román o ženě - vražedkyni-1988 Pokus o autoportrét, autobiografická próza-1990 Rubato, román, pokračování románu Uršula-1991 Krv, nejlepší slovenský román 20. století, krize přechodu z totality do demokracie-1992 Útek z rodnej obce, povídky-1994 Jeseň, román, pokračování románu Krv-1995 Herečky, povídky-1996 Pamäti, nedokončený román-2001 Láska, původně ztracený román, nalezeno v Poľsku-2004 Listy a eseje-Z tvorby, výběr z dramatické, prozaické, scenáristické i básnické tvorby, vydavatelství Tatran-Z denníkov, výběr z deníků za 12 let autorova života, vydavatelství TatranPoezie-1977 Večerná otázka vtákoviDramata-1965 Vojna s malým Holandskom, nikdy nerealizovaná mysteriózní dramatická hra-1993 Armagedon na Grbe, dramatická hra postavená na osudech autorovy matky-1995 Macocha, dramatická hra na motivy ženy - matkyScénáře-1971 Orestea, nerealizovaný filmový scénář (spoluautor Albert Marenčin)-1973 Milosrdný čas, scénář k filmu (režie Otakar Krivánek)-1979 Prerušená hra, scénář k filmu (režie Jozef Režucha)-1980 Karline manželstvá, scénář k filmu (režie Vladimír Kavčiak)Próza pro děti-1973 Ilias, převyprávění eposu od Homéra-1987 Ako som sa stal mudrcom-1989 Hraničný kameň …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Rudolf Sloboda, byl slovenský spisovatel-prozaik, básník, dramatik, scenárista a autor literatury pro děti a mládež.

Životopis
Pocházel z rodiny chorvatského starousedlíka a úředníka. Dětství prožil v Děvínské Nové Vsi v době klerofašistického Slovenského štátu a budování komunismu. V ne právě dokonalé rodině, rodiče se rozvedli a matka kromě Rudolfova otce přežila i druhého manžela a později i druha Vince Besedu. Tento fakt je v díle několikrát diskutován z nejrůznějších pohledů. Do školy chodil v Devínské Nové Vsi a později studoval filozofii na Univerzitě Komenského v Bratislavě, ale po roce toto studium ukončil a odjel pracovat do dolů v Ostravě. Vrátil se do Bratislavy, kde pracoval jako stavební dělník, poté následovala v letech 1959-1962 vojenská prezenční služba v jižních Čechách, po ní opět Ostrava, kde v letech 1962-1964 pracoval ve Vítkovických železárnách, a nakonec definitivní návrat do rodné obce. Zde se také oženil a narodila se mu dcera.

V letech 1965-1969 pracoval jako redaktor ve vydavatelství Smena, v letech 1972-1984 byl dramaturgem v Slovenské filmové tvorbě a v roce 1984 pracoval krátkou dobu ve nakladatelství Slovenský spisovatel. Při příležitostných zaměstnáních (např. ve filmu) se živil především jako spisovatel na volné noze. Se svou psychicky nemocnou manželkou žil ve skromných poměrech ve svém rodišti, až do roku 1995, kdy ve své „chatě“ na Slovinci v Devínské Nové Vsi spáchal sebevraždu.

Život Rudy Slobody byl poznamenán neustálým bojem se společností, ale i se sebou samým. S ostatními spisovateli či kolegy měl často bouřlivé vztahy. Známé byly jeho alkoholické excesy. Z alkoholismu se i několikrát léčil. Vícekrát se pokusil o sebevraždu. V posledních letech života byl abstinentem.

Tvorba
Jedná se o jednoho z nejzajímavějších a nejvýznamnějších mistrů slovenského psaného slova druhé poloviny 20. století. Publikovat začal v roce 1958 v časopisech Mladá tvorba (zde mu vyšla první povídka Do tohto domu sa vchádzalo širokou bránou) a Slovenské pohľady. Každé z jeho děl je ve své podstatě postaveno na jeho vlastních zážitcích a životních zkušenostech. Výrazným rysem jeho prozaické tvorby je brilantní vypravěčský styl, který přesně reprodukuje myšlenky a události, jakož i nepřehlédnutelná pocitová a myšlenková upřímnost. Ve vícero dílech staví základní motiv na lásce a jí příbuzných kvalitách - žárlivosti, erotice, sexuálních vztazích, ale i osamělosti a hledání smyslu života či víře v Boha.

Důležitou součástí spisovatelovy osobnosti bylo psaní deníků. Mnohé z nich autor zničil, část (neúplnou) z nich vydal autorův zeť Oto Havrila ve vydavatelství Tatran.

Rudolf Sloboda se několikrát objevil i ve filmu, například v Šulíkově díle Všetko čo mám rád.

I když byl především prozaik, zejména po pádu komunistického režimu v roce 1989 se projevil jako talentovaný dramatik a jeho dvě díla se rychle stala stálicemi v repertoáru divadla Astorka Korzo 90.

Dílo

Próza pro dospělé
-1965 Narcis, román s autobiografickými prvky - prvotina popisující pocity vystěhovalce (odchod do Ostravy)
-1967 Britva, román s autobiografickými prvky - nadvazuje na Narcis (přesun hlavního hrdiny do Bratislavy)
-1968 Uhorský rok, povídky
-1969 Šedé ruže, román
-1971 Romaneto Don Juan, zážitky z dětství
-1976 Hlboký mier, povídky
-1977 Hudba, román o mladém studentovi a jeho lásce k hudbě
-1979 Vernosť, román o současné ženě a její víře
-1981 Druhý človek, román o současném muži
-1982 Rozum, významný román, autorem nejvíce ceněná próza. Popis pocitů syna po smrti otce
-1982 Dni radosti, povídky
-1983 Stratený raj, román z protialkoholické léčebny
-1986 Pánsky flám, povídky
-1987 Uršula, román o ženě - vražedkyni
-1988 Pokus o autoportrét, autobiografická próza
-1990 Rubato, román, pokračování románu Uršula
-1991 Krv, nejlepší slovenský román 20. století, krize přechodu z totality do demokracie
-1992 Útek z rodnej obce, povídky
-1994 Jeseň, román, pokračování románu Krv
-1995 Herečky, povídky
-1996 Pamäti, nedokončený román
-2001 Láska, původně ztracený román, nalezeno v Poľsku
-2004 Listy a eseje
-Z tvorby, výběr z dramatické, prozaické, scenáristické i básnické tvorby, vydavatelství Tatran
-Z denníkov, výběr z deníků za 12 let autorova života, vydavatelství Tatran

Poezie
-1977 Večerná otázka vtákovi

Dramata
-1965 Vojna s malým Holandskom, nikdy nerealizovaná mysteriózní dramatická hra
-1993 Armagedon na Grbe, dramatická hra postavená na osudech autorovy matky
-1995 Macocha, dramatická hra na motivy ženy - matky

Scénáře
-1971 Orestea, nerealizovaný filmový scénář (spoluautor Albert Marenčin)
-1973 Milosrdný čas, scénář k filmu (režie Otakar Krivánek)
-1979 Prerušená hra, scénář k filmu (režie Jozef Režucha)
-1980 Karline manželstvá, scénář k filmu (režie Vladimír Kavčiak)

Próza pro děti
-1973 Ilias, převyprávění eposu od Homéra
-1987 Ako som sa stal mudrcom
-1989 Hraničný kameň

  • Nové knihy: Sloboda, Petterson, Connolly, Biocca, Delisle

    Novinky, 19. 4. 2013 Přehled pozoruhodných knih zahajujeme vrcholným dílem jednoho z nejlepších slovenských prozaiků 20. století Rudolfa Slobody. Následuje populární román norského autora Pera Pettersona. Britská spisovatelka Dorothy Dunnettová se vrací do roku 1472, Ir John Connolly nabízí sci-fi příběh o našem světě. Půvab pohádky připomíná Václav Čtvrtek. Do vzdálenější i blízké historie se vracejí Krystyna Wanatowiczová a Ital Ettore Biocca. Nádavkem samozřejmě i komiks, tentokrát od Kanaďana Guye Delisleho. … více

Mohli by vás také zajímat…