zavřít
Rabíndranáth Thákur

spisovatel, hudební skladatel, malíř, filozof

Narození:
6. 5. 1861 , Kalkata, Indie
Úmrtí:
7. 8. 1941  ve věku 80 let,  Kalkata, Indie  †
Znamení:
býk  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
indická
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

6 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Rabíndranáth Thákur byl indický bengálský spisovatel, filozof, hudební skladatel a malíř. V roce 1913 se stal prvním asijským laureátem Nobelovy ceny za literaturu. Rabíndranáth Thákur se narodil v kulturní bráhmanské rodině, ve které získal i základní vzdělání. Literárně tvořit začal velmi brzy. V osmi letech psal básně, první krátké povídky, v šestnácti letech publikoval své drama. V jedenácti letech cestoval spolu s otcem několik měsíců po Indii, kdy studoval literaturu, astronomii, přírodní vědy a psal básně. Poté odešel studovat do Anglie s cílem stát se advokátem. Po návratu se oženil a usadil se s rodinou v Shelidahu (dnes Bangladéš). Zde hospodařil a věnoval se literární tvorbě. V roce 1901 se přestěhoval na otcův statek v Santiniketanu. Založil tam experimentální školu, v níž spojoval indické a evropské tradice. Byl rovněž spoluzakladatelem Institutu pro zvelebení zemědělství. Thákur navštívil více než třicet zemí na pěti kontinentech. Přednášel, propagoval indické kulturní dědictví a filozofii, snažil se získat peníze pro školu v Santiniketanu. Na svých cestách se setkával s mnoha významnými současníky, jako byli např. A. Einstein, M. Gandhi, Th. Mann, R. Rolland aj. Svými názory, které uplatňoval i v praxi, byl hlasatelem sociální rovnosti. Byl přesvědčený humanista, vystupoval proti násilí a zotročování. V roce 1913 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Dílo Rabíndranátha Thákura: Tvorba Rabíndranátha Thákura je velmi rozsáhlá a různorodá. Napsal asi dvě stě knih různých žánrů - poezii, povídky, romány, eseje, dramata a publicistické práce. Některé knihy přeložil do angličtiny.. Próza: Největší část autorovy tvorby zaujímá básnické dílo. Celkem na padesát sbírek obsahuje duchovní, sociální, politickou a milostnou lyriku: Zlatý člun - 1894 Gitáňdžali - 1912, za sbírku Gitáňdžali tj. Oběť písní byl vyznamenán Nobelovou cenou. Jde o autorův výběr z vlastní duchovní lyriky a osobně přeložený do angličtiny. Ústředním motivem sbírky je dialog s Bohem, nejvyšší autoritou. Vše vrcholí řadou písní věnovaných smrti jako přirozenému ukončení života. Duchovní atmosféra je doplněna atributy ptáků, květů, deště, slunce, hudby apod. Přibývající měsíc - 1913 Zahradník - 1913 Sádhaná, o lásce, o zlu - 1914 Česání ovoce - 1916 Thákura psal i sociální a psychologické povídky a romány: Domov a svět - 1916 lyrická a symbolická dramata Poštovní úřad - 1912 Vodopád - 1922 Rudé oleandry - 1924 Bohatá byla i jeho hudební tvorba - písně, taneční dramata, byl úspěšný i jako malíř. Thákur je vrcholným představitelem indické moderní literatury. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Rabíndranáth Thákur byl indický bengálský spisovatel, filozof, hudební skladatel a malíř. V roce 1913 se stal prvním asijským laureátem Nobelovy ceny za literaturu.

Rabíndranáth Thákur se narodil v kulturní bráhmanské rodině, ve které získal i základní vzdělání. Literárně tvořit začal velmi brzy. V osmi letech psal básně, první krátké povídky, v šestnácti letech publikoval své drama. V jedenácti letech cestoval spolu s otcem několik měsíců po Indii, kdy studoval literaturu, astronomii, přírodní vědy a psal básně. Poté odešel studovat do Anglie s cílem stát se advokátem. Po návratu se oženil a usadil se s rodinou v Shelidahu (dnes Bangladéš). Zde hospodařil a věnoval se literární tvorbě. V roce 1901 se přestěhoval na otcův statek v Santiniketanu. Založil tam experimentální školu, v níž spojoval indické a evropské tradice. Byl rovněž spoluzakladatelem Institutu pro zvelebení zemědělství.

Thákur navštívil více než třicet zemí na pěti kontinentech. Přednášel, propagoval indické kulturní dědictví a filozofii, snažil se získat peníze pro školu v Santiniketanu. Na svých cestách se setkával s mnoha významnými současníky, jako byli např. A. Einstein, M. Gandhi, Th. Mann, R. Rolland aj.
Svými názory, které uplatňoval i v praxi, byl hlasatelem sociální rovnosti. Byl přesvědčený humanista, vystupoval proti násilí a zotročování.
V roce 1913 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu.

Dílo Rabíndranátha Thákura:

Tvorba Rabíndranátha Thákura je velmi rozsáhlá a různorodá. Napsal asi dvě stě knih různých žánrů - poezii, povídky, romány, eseje, dramata a publicistické práce. Některé knihy přeložil do angličtiny..

Próza:
Největší část autorovy tvorby zaujímá básnické dílo. Celkem na padesát sbírek obsahuje duchovní, sociální, politickou a milostnou lyriku:

Zlatý člun - 1894

Gitáňdžali - 1912, za sbírku Gitáňdžali tj. Oběť písní byl vyznamenán Nobelovou cenou. Jde o autorův výběr z vlastní duchovní lyriky a osobně přeložený do angličtiny. Ústředním motivem sbírky je dialog s Bohem, nejvyšší autoritou. Vše vrcholí řadou písní věnovaných smrti jako přirozenému ukončení života. Duchovní atmosféra je doplněna atributy ptáků, květů, deště, slunce, hudby apod.

Přibývající měsíc - 1913
Zahradník - 1913
Sádhaná, o lásce, o zlu - 1914
Česání ovoce - 1916

Thákura psal i sociální a psychologické povídky a romány:
Domov a svět - 1916

lyrická a symbolická dramata
Poštovní úřad - 1912
Vodopád - 1922
Rudé oleandry - 1924

Bohatá byla i jeho hudební tvorba - písně, taneční dramata, byl úspěšný i jako malíř.

Thákur je vrcholným představitelem indické moderní literatury.