zavřít
Přibík Pulkava z Radenína

kronikář, farář

Narození:
přidej datum narození, rok a místo narození není známo
Úmrtí:
1380,  Chudenice  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

4 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Přibík Pulkava z Radenína byl správcem školy u sv. Jiljí v Praze, v letech 1373 – 78 farářem v Chudenicích, kde také zemřel. Dílo Přibíka Pulkavy z Radenína: Česká kronika – vznikla kolem roku 1374. Byla napsaná v latině za autorské spoluúčasti Karla IV. Začíná událostmi kolem stavby babylónské věže (podle starozákonního podání), věnuje pozornost púvodu a rozlišení některých národů, zvláště Slovanů. Potom se zabývá vlastními českými dějinami, které dovádí až do roku 1330. V tomto roce zemřela Karlova matka, Eliška Přemyslovna. Kronika obsahuje i zprávy ze starších kronik (Kosmovy a Dalimilovy) a obsah legend a listin z korunního archivu. Zajímavé jsou zprávy o Velkomoravské říši podle do dnešní doby nedochovaných pramenů. V pojetí dějin českého státu se určitě obrážejí názory císaře Karla IV. Ještě v době jeho vlády vznikla i česká verze kroniky. O její oblibě svědčí značný počet dochovaných latinských a českých rukopisů. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Přibík Pulkava z Radenína byl správcem školy u sv. Jiljí v Praze, v letech 1373 – 78 farářem v Chudenicích, kde také zemřel.

Dílo Přibíka Pulkavy z Radenína:


Česká kronika – vznikla kolem roku 1374. Byla napsaná v latině za autorské spoluúčasti Karla IV. Začíná událostmi kolem stavby babylónské věže (podle starozákonního podání), věnuje pozornost púvodu a rozlišení některých národů, zvláště Slovanů. Potom se zabývá vlastními českými dějinami, které dovádí až do roku 1330. V tomto roce zemřela Karlova matka, Eliška Přemyslovna. Kronika obsahuje i zprávy ze starších kronik (Kosmovy a Dalimilovy) a obsah legend a listin z korunního archivu. Zajímavé jsou zprávy o Velkomoravské říši podle do dnešní doby nedochovaných pramenů. V pojetí dějin českého státu se určitě obrážejí názory císaře Karla IV. Ještě v době jeho vlády vznikla i česká verze kroniky. O její oblibě svědčí značný počet dochovaných latinských a českých rukopisů.