zavřít
Pio Baroja

romanopisec

Narození:
28. 12. 1872 , San Sebastián, Španělsko
Úmrtí:
30. 10. 1956  ve věku 83 let,  Madrid, Španělsko  †
Znamení:
kozoroh  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

0 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Pio Baroja byl španělský romanopisec. Pio Baroja vystudoval medicínu, ale lékařskou praxi provozoval krátce. Rozhodl se plně věnovat literární tvorbě. Hodně cestoval nejen po Španělsku, ale navštívil i řadu evropských zemí. Několikrát pobýval v Paříži. Veřejného života se neúčastnil, jeho baskický původ ho stavěl do opozice k monarchii, ale i k republice. Před občanskou válkou odešel do Paříže, po vítězství frankismu se do Španělska vrátil, ale nadále žil v ústraní. Dílo Pia Baroji: Dílo Pia Baroji je velmi rozsáhlé. Patří k němu 98 sebraných spisů, převážně románů, ale také novely,povídky, eseje a úvahy, životopisy nebo paměti. Je rovněž autorem veršů a dramat. První období autorovy tvorby je nejvýznamnější. Romány z této doby umělecky nejlépe ztvárňují Barojův myšlenkový svět a nejpřesvědčivěji dokumentují jeho uměleckou metodu. Ten záměrně opomíjí obvyklé kompoziční principy románového žánru a uvolňuje dějovou linii. Z hlediska literárního jazyka patří Baroja k největším mistrům moderní španělské prózy. Romány: Autor své romány řadil zpravidla do trilogií, většinou volně spojených: Tierra vasca - (Baskická země): La casa de Aizgorri – 190, (Dům rodu Aizgorriů) El mayorazgo de Labraz – 1903, (Dědičný pán labrazský), česky 1906. Zalacaín el Aventurero – 1909, (Dobrodruh Zalacain) La vida fantástica (Fantastický život): Aventuras, inventos y mixtificiones de Silvestre Paradox – 1901, (Dobrodružství, vynálezy a mystifikace Silvera Paradoxe) Camino de perfección – 1902, (Cesta k dokonalosti) Paradox, rey – 1906, (Paradox králem) La lucha por la vida (Boj o život), česky 1970 – trilogie s tematikou madridského podsvětí: La busca – 1904, (Lačnost) Mala hierba – 1904, (Verbež) Aurora roja – 1915, (Rudá jitřenka) El pasado (Minulost): La feria de los discretos – 1905, (Jarmark chytrých) Los últimos románticos - 1906, Poslední romantikové) Las tragedias grotescas – 1907, (Groteskní tragédie) Další trilógie: La raza – 1908 – 11, (Plémě) Las ciudades – 1910 – 20, (Města) El mar – 1911 – 30, (Moře) Las agonias de nuestro tiempo – 1926 – 27, (Agonie naší doby) La selva oscura – 1931 – 32, (Tmavý les) La juventud perdida - 1934 – 37, (Ztracené mládí) Barojovy trilogie čerpají náměty čerpají především ze španělské současnosti, ale autor se zajímal i o historii Španělska, zvláště 19. století. Jeho problematiku zachytil v souboru 22 románů pod označením: Memorias de un hombre de acción – 1913 – 35, (Paměti muže). Jejich ústřední postavou je jeho vlastní předek. Další významné Barojovy romány, z nichž některé vycházely bez zařazení do větších celků: La dama errante – 1908, (Bludná dáma) César o nada – 1910, (César, nebo nic) Las inquietudes de Shanti Andia – 1911, ( Dobrodružný život S. Andii), česky Sedm záhad – 1977 El cabo de las tormentas – 1932, (Mys bouří) El cantor vagaundo – 1950, (Potulný zpěvák) Eseje a úvahy vyšly v souborech: El tabladdo de Arlequín – 1903, (Harlekýnovo jeviště) Juventud, egolatria – 1917, (Mládí – sebezbožňování) Divagaciones apasionadas – 1924, (Vášnivé blábolení) Memorias – vycházely v letech 1944 – 55. Osmisvazkové paměti …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Pio Baroja byl španělský romanopisec.

Pio Baroja vystudoval medicínu, ale lékařskou praxi provozoval krátce. Rozhodl se plně věnovat literární tvorbě. Hodně cestoval nejen po Španělsku, ale navštívil i řadu evropských zemí. Několikrát pobýval v Paříži. Veřejného života se neúčastnil, jeho baskický původ ho stavěl do opozice k monarchii, ale i k republice. Před občanskou válkou odešel do Paříže, po vítězství frankismu se do Španělska vrátil, ale nadále žil v ústraní.

Dílo Pia Baroji:

Dílo Pia Baroji je velmi rozsáhlé. Patří k němu 98 sebraných spisů, převážně románů, ale také novely,povídky, eseje a úvahy, životopisy nebo paměti. Je rovněž autorem veršů a dramat.

První období autorovy tvorby je nejvýznamnější. Romány z této doby umělecky nejlépe ztvárňují Barojův myšlenkový svět a nejpřesvědčivěji dokumentují jeho uměleckou metodu.
Ten záměrně opomíjí obvyklé kompoziční principy románového žánru a uvolňuje dějovou linii. Z hlediska literárního jazyka patří Baroja k největším mistrům moderní španělské prózy.

Romány:
Autor své romány řadil zpravidla do trilogií, většinou volně spojených:
Tierra vasca - (Baskická země):
La casa de Aizgorri – 190, (Dům rodu Aizgorriů)
El mayorazgo de Labraz – 1903, (Dědičný pán labrazský), česky 1906.
Zalacaín el Aventurero – 1909, (Dobrodruh Zalacain)

La vida fantástica (Fantastický život):

Aventuras, inventos y mixtificiones de Silvestre Paradox – 1901, (Dobrodružství, vynálezy a mystifikace Silvera Paradoxe)

Camino de perfección – 1902, (Cesta k dokonalosti)
Paradox, rey – 1906, (Paradox králem)

La lucha por la vida (Boj o život), česky 1970 – trilogie s tematikou madridského podsvětí:
La busca – 1904, (Lačnost)
Mala hierba – 1904, (Verbež)
Aurora roja – 1915, (Rudá jitřenka)

El pasado (Minulost):
La feria de los discretos – 1905, (Jarmark chytrých)
Los últimos románticos - 1906, Poslední romantikové)
Las tragedias grotescas – 1907, (Groteskní tragédie)

Další trilógie:
La raza – 1908 – 11, (Plémě)
Las ciudades – 1910 – 20, (Města)
El mar – 1911 – 30, (Moře)
Las agonias de nuestro tiempo – 1926 – 27, (Agonie naší doby)
La selva oscura – 1931 – 32, (Tmavý les)
La juventud perdida - 1934 – 37, (Ztracené mládí)

Barojovy trilogie čerpají náměty čerpají především ze španělské současnosti, ale autor se zajímal i o historii Španělska, zvláště 19. století. Jeho problematiku zachytil v souboru 22 románů pod označením:

Memorias de un hombre de acción – 1913 – 35, (Paměti muže). Jejich ústřední postavou je jeho vlastní předek.

Další významné Barojovy romány, z nichž některé vycházely bez zařazení do větších celků:
La dama errante – 1908, (Bludná dáma)
César o nada – 1910, (César, nebo nic)

Las inquietudes de Shanti Andia – 1911, ( Dobrodružný život S. Andii), česky Sedm záhad – 1977

El cabo de las tormentas – 1932, (Mys bouří)
El cantor vagaundo – 1950, (Potulný zpěvák)

Eseje a úvahy vyšly v souborech:
El tabladdo de Arlequín – 1903, (Harlekýnovo jeviště)
Juventud, egolatria – 1917, (Mládí – sebezbožňování)
Divagaciones apasionadas – 1924, (Vášnivé blábolení)

Memorias – vycházely v letech 1944 – 55. Osmisvazkové paměti