zavřít
Otýn Břeněk

spisovatel

Narození:
23. 3. 1870 , Vanovice
Úmrtí:
28. 1. 1926  ve věku 55 let  †
Znamení:
beran  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

2 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Spisovatel Otýn Břeněk, vlastním jménem Otakar Břenek, se narodil 23. března 1870 ve Vanovicích na Blanensku. Písmákem byl už jeho dědeček Josef, který mimo jiné zhotovil nábytek do zámku v Letovicích. Otec Břenek byl velmi pokrokový člověk. Přes 40 let učil a padesát let působil jako pošmistr. Do výuky zaváděl přístroje pro demonstraci fyzikálních zákonů, vyráběl vlastní pomůcky a měl dokonce patentovaný vynález posouvací tabule. Založil občanskou záložnu, byl u zrodu a léta předsedal místnímu sboru dobrovolných hasičů, nejstaršímu vesnickému sboru na Moravě. František Břenek byl aktivní i při zakládání čtenářského a pěveckého spolku Vlastimil. Otýn Břeněk prožil dětství a mládí ve Vanovicích, odkud později čerpal náměty pro své venkovské obrázky. Gymnázium studoval v Brně, Vysokém Mýtě, Kolíně a v Praze. Pak studoval vysokou školu veterinární ve Vídní, Drážďanech a ve Lvově. Před závěrečnými zkouškami se však rozhodl věnovat se žurnalistice a spisovatelství. V letech 1900 až 1905 žil v Praze, kde psal hlavně do Národních listů a do Pozoru. Od roku 1906 žil na Moravě, kterou miloval. První samostatně otištěnou prací byly verše Pohádka o tajence z roku 1909. Otýn Břeněk publikoval v řadě moravských a českých novin a časopisů a vyšlo mu několik knih. Za knihu Humoresky obdržel Moravskou literární cenu. Stýkal se také s našimi významnými spisovateli (Mrštíkové, Mahen, S. K. Neumann, Těsnohlídek, Machar). Jeho bohémství se projevovalo zejména v odmítání pozemských statků. Dlouho také nevydržel na jednom místě. Rozdával veškeré peníze, které získal. Stačilo mu, když měl k jídlu kousek chleba. Ve dvacátých letech nebyl nikde zaměstnán, protože nechtěl. Žil jen z toho, co vydělal psaním. Náhle se objevil a stejně náhle zmizel. Častěji býval hostem u své sestry Růženy v Sudicích u Boskovic. Dne 28. ledna 1926 upadl Otýn Břeněk při vystupování z vlaku na nádraží v Brně do bezvědomí, z něhož se už neprobral. Příčinou smrti byla rakovina plic. Byl člověk charakterní, neúplatný, zásadový, velmi skromný, ale neústupný až tvrdohlavý, vždy hluboce sociálně cítící. Typickými rysy jeho díla byly ironie a kritičnost. Kriticky se vyjadřoval v mnoha článcích ke klerikalismu. Byl velmi dobrým pozorovatelem a jeho dílem často prostupuje láska k přírodě i lidem. Jeho čestný hrob na brněnském hřbitově byl zrušen. Jeho rodná obec připravila k výročí narození vydání knihy Vladimíra Poláka o Otýnu Břeňkovi s názvem Poslední brněnský bohém. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Spisovatel Otýn Břeněk, vlastním jménem Otakar Břenek, se narodil 23. března 1870 ve Vanovicích na Blanensku. Písmákem byl už jeho dědeček Josef, který mimo jiné zhotovil nábytek do zámku v Letovicích. Otec Břenek byl velmi pokrokový člověk. Přes 40 let učil a padesát let působil jako pošmistr. Do výuky zaváděl přístroje pro demonstraci fyzikálních zákonů, vyráběl vlastní pomůcky a měl dokonce patentovaný vynález posouvací tabule. Založil občanskou záložnu, byl u zrodu a léta předsedal místnímu sboru dobrovolných hasičů, nejstaršímu vesnickému sboru na Moravě. František Břenek byl aktivní i při zakládání čtenářského a pěveckého spolku Vlastimil.

Otýn Břeněk prožil dětství a mládí ve Vanovicích, odkud později čerpal náměty pro své venkovské obrázky. Gymnázium studoval v Brně, Vysokém Mýtě, Kolíně a v Praze. Pak studoval vysokou školu veterinární ve Vídní, Drážďanech a ve Lvově. Před závěrečnými zkouškami se však rozhodl věnovat se žurnalistice a spisovatelství. V letech 1900 až 1905 žil v Praze, kde psal hlavně do Národních listů a do Pozoru. Od roku 1906 žil na Moravě, kterou miloval.

První samostatně otištěnou prací byly verše Pohádka o tajence z roku 1909. Otýn Břeněk publikoval v řadě moravských a českých novin a časopisů a vyšlo mu několik knih. Za knihu Humoresky obdržel Moravskou literární cenu. Stýkal se také s našimi významnými spisovateli (Mrštíkové, Mahen, S. K. Neumann, Těsnohlídek, Machar).

Jeho bohémství se projevovalo zejména v odmítání pozemských statků. Dlouho také nevydržel na jednom místě. Rozdával veškeré peníze, které získal. Stačilo mu, když měl k jídlu kousek chleba. Ve dvacátých letech nebyl nikde zaměstnán, protože nechtěl. Žil jen z toho, co vydělal psaním. Náhle se objevil a stejně náhle zmizel. Častěji býval hostem u své sestry Růženy v Sudicích u Boskovic. Dne 28. ledna 1926 upadl Otýn Břeněk při vystupování z vlaku na nádraží v Brně do bezvědomí, z něhož se už neprobral. Příčinou smrti byla rakovina plic.

Byl člověk charakterní, neúplatný, zásadový, velmi skromný, ale neústupný až tvrdohlavý, vždy hluboce sociálně cítící. Typickými rysy jeho díla byly ironie a kritičnost. Kriticky se vyjadřoval v mnoha článcích ke klerikalismu. Byl velmi dobrým pozorovatelem a jeho dílem často prostupuje láska k přírodě i lidem.

Jeho čestný hrob na brněnském hřbitově byl zrušen. Jeho rodná obec připravila k výročí narození vydání knihy Vladimíra Poláka o Otýnu Břeňkovi s názvem Poslední brněnský bohém.

Hledáte také jako: Otakar Břenek
Rychlá navigace:novinky |diskuse