Nazim Hikmet Ran byl turecký básník a dramatik.

Nazim Hikmet Ran studoval na francouzském lyceu a poté na vojenském námořním učilišti. Odtud byl ale pro revoluční činnost vyloučen, stal se komunistou a často byl vězněn. V roce 1951 odešel do Sovětského svazu, kde žil v exilu až do své smrti.

Kromě literární tvorby se Nazim Hikmet Ran věnoval veřejné činnosti, především ve světovém mírovém hnutí.


Nazim Hikmet Ran se věnoval různým oblastem literární tvorby, ale největší podíl má poezie a dramata.

Poezie:
V básnickém jazyku se inspiroval lidovou mluvou a písněmi. Zavedl užívání slabičného lidového metra.

Básně ve znamení romanticko - symbolistní poezie:
835 řádek – 1929
Mona Lisa a Si–Ya–U – 1929

Společenská lyrika ve sbírkách:
Město, jež ztratilo hlas – 1931
Zpěv za mřížemi – 1935
Portréty – 1935
Lidské panoráma – 1966 – 67

Drama:
Z mnoha dramatických děl jsou nejznámější:
Lebka – 1932
V domě nebožtíkově – 1932
Podivín – 1935

Legenda o lásce – 1948, zpracovaná na folklorní středoasijské téma o tragické lásce Ferhada a Širín. Hra měla velký úspěch a inspirovala V. Kršku k natočení stejnojmeného filmu. Ten vznikl v koprodukci ČSR – Bulharsko, v hlavní roli s mladičkou Janou Rybářovou a pěvcem Přemyslem Kočím.