Miroslav Válek

politik, překladatel, básník, publicista

Narození:
17. 6. 1927 , Trnava, Československo
Úmrtí:
27. 1. 1991  ve věku 63 let,  Bratislava, Československo  †
Znamení:
blíženci  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

6 se líbí, 1 se nelíbí

Miroslav Válek byl slovenský básník, publicista, překladatel, politik. Byl významný představitel slovenské poézie a také autor literatury pro děti a mládež. Pocházel z úřednické rodiny a své vzdělání získal v Trnavě a v letech 1947-1949 v Bratislavě na Vysoké škole obchodní. V letech 1949-1963 pracoval jako redaktor ve vícero časopisech (Slovenský roľník, Týždeň, Družstevný obzor) a nakonec se stal šéfredaktorem časopisu Mladá tvorba. V roce 1962 vstoupil do Komunistické strany Československa. V letech 1966-1967 vedl časopis Romboid a zároveň zastával funkci tajemníka Svazu slovenských spisovatelů, později v letech 1967-1968 byl jeho předsedou. Aktivně se angažoval i v politice, byl poslancem a působil v různých vysokých funkcích v Komunistické straně Československa. Po roce 1969 se jako politik plně hlásil k tehdejší normalizační praxi. V letech 1969-1988 působil jako ministr kultury, ale v této oblasti se však snažil zmírnit dopad normalizace na slovenskou kulturu. V letech 1971-1976 byl zároveň poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění, v letech 1976-1989 působil jako poslanec Slovenské národní rady a v do roku letech 1989 coby předseda Svazu československých spisovatelů v Praze. Z politiky odešel dobrovolně ještě před listopadem 1989. Svoje první literární pokusy začal uveřejňovat v letech 1946-1948 v trnavském čtrnáctideníku Plamen, uveřejnil řadu lyrických básní, prozrazujících jeho nesporný literární talent. V březnu 1948 uveřejnil prozaickou práci Obyčejná příhoda, která byla odměněna IV. cenou novelistické soutěže Plamene 1947. Při této příležitosti napsal v Plameni o sobě mimo jiné toto: „Začínal som v Plameni, ale nechcel by som tam skončiť. Táto rozprávka, to bol môj prozaický debut. Ak ste si všimli, viete, že väčšinou sa pokúšam písať básne.“ (česky : Začínal jsem v Palmeni, ale nechtěl bych tam skončit. Tato pohádka, to byl můj prozaický debut. Pokud jste si všimli, pokouším se psát básně). Ve své tvorbě se věnoval psaní milostných básní, ve kterých vyjadřuje hravou ironii i sebeironii, využívá motivy zklamání a zrady, ale jeho hlavním zájmem vždy zůstává člověk jako jednotlivec a jeho pocity. I když ve své poezii píše svůj životopis jeho poezie nikdy není subjektivistická, ale má širokou nadosobní platnost. Zůstává na míle vzdálen od jakékoliv sentimentality, či banálního komentování událostí, neboť se vědomě stranil naivních, povrchních a jednoznačných analýz. Přirozeným prostředím jeho básní je prostor mezi tušeným a skutečným. Také svérázně navazuje na tradice slovenské literární moderny (poetismus, nadrealismus). Vliv na jeho tvorbu měla jak díla Ivana Kraska, Laca Novomeského, tak i díla Jiřího Wolkera, Sergeja Alexandroviča Jesenina, Guillauma Apollinaira a dalších básníků slovenské a světové literatury. Jeho tvorba se dostala po nějakou dobu do útlumu, a to až do doby dokud mu jako dvaatřicetiletému básníkovi nevyšla v roce 1959 jeho první sbírka básní Dotyky a po ní další čtyři, ale potom nastalo další období útlumu zapříčiněné jak vývojem doby tak i jeho velkým politickým vytížením. Vydal poému Slovo a začal se věnovat také literatuře pro děti a mládež. Jeho básně určené dětským čtenářům jsou plné uvolněné hravosti, dětského vnímání, neotřelého osobitého humoru, který místy přechází do jemné ironie. Proto i při svém nevelkém rozsahu patří tato část jeho tvorby k uměleckým vrcholům moderní slovenské poezie pro děti a spolu s Milanem Rúfusem významně přispěl k překonání schematismu v slovenské literatuře. Kromě vlastní tvorby se věnoval též překládání světové poezie z francouzštiny (Paul Verlaine, Rainer Maria Rilke), polštiny (Julian Tuwim), češtiny (Vítězslav Nezval) či ruštiny (Andrej Voznesenskij). Jeho díla a výběry z jeho děl vyšly přeložené do mnoha cizích jazyků (ruština, čeština, polština, bulharština, ukrajinština, moldavština, kazaština, makedonština, běloruština, španělština, řečtina, maďarština, italština, němčina) a byla publikována v zahraničních časopisech a antologiích. Jeho knihy pro děti vyšly ve Velké Británii, Spojených státech amerických, Bulharsku, Německu, Finsku, Řecku, Maďarsku, Polsku, Rusku a na Ukrajině. Dílo Miroslava VálkaBásnické sbírky - 1959 - Dotyky - 1961 - Príťažlivosť - 1963 - Nepokoj - 1965 - Milovanie v husej koži - 1973 - Souvislosti - 1976 - Slovo - 1977 - Z vody - 1977 - Zakázaná láska - 1983 - Básně Díla pro děti a mládež - 1959 - Kúzla pod stolom - 1960 - Pozrime sa do prírody, kto osoží a kto škodí - 1961 - Kde žijú vtáčky - 1964 - Veľká cestovná horúčka pre malých cestovateľov - 1970 - Do Tramtárie - 1975 - Pampulóni (výber) Eseje - 1979 - O literatúre a kultúre - 1975 - Štyri knihy nepokoja (reedícia) - 1979 - Inšpirácie Výběr z překladatelské tvorby - 1977 - Preklady Souborové dílo a výběry z poézie - 1967 - Tri knihy nepokoja - 1971 - Štyri knihy nepokoja - 1973 - Súvislosti - 1977 - Zakázaná láska …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Miroslav Válek byl slovenský básník, publicista, překladatel, politik. Byl významný představitel slovenské poézie a také autor literatury pro děti a mládež.

Pocházel z úřednické rodiny a své vzdělání získal v Trnavě a v letech 1947-1949 v Bratislavě na Vysoké škole obchodní. V letech 1949-1963 pracoval jako redaktor ve vícero časopisech (Slovenský roľník, Týždeň, Družstevný obzor) a nakonec se stal šéfredaktorem časopisu Mladá tvorba. V roce 1962 vstoupil do Komunistické strany Československa. V letech 1966-1967 vedl časopis Romboid a zároveň zastával funkci tajemníka Svazu slovenských spisovatelů, později v letech 1967-1968 byl jeho předsedou. Aktivně se angažoval i v politice, byl poslancem a působil v různých vysokých funkcích v Komunistické straně Československa. Po roce 1969 se jako politik plně hlásil k tehdejší normalizační praxi. V letech 1969-1988 působil jako ministr kultury, ale v této oblasti se však snažil zmírnit dopad normalizace na slovenskou kulturu. V letech 1971-1976 byl zároveň poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění, v letech 1976-1989 působil jako poslanec Slovenské národní rady a v do roku letech 1989 coby předseda Svazu československých spisovatelů v Praze. Z politiky odešel dobrovolně ještě před listopadem 1989.

Svoje první literární pokusy začal uveřejňovat v letech 1946-1948 v trnavském čtrnáctideníku Plamen, uveřejnil řadu lyrických básní, prozrazujících jeho nesporný literární talent. V březnu 1948 uveřejnil prozaickou práci Obyčejná příhoda, která byla odměněna IV. cenou novelistické soutěže Plamene 1947. Při této příležitosti napsal v Plameni o sobě mimo jiné toto: „Začínal som v Plameni, ale nechcel by som tam skončiť. Táto rozprávka, to bol môj prozaický debut. Ak ste si všimli, viete, že väčšinou sa pokúšam písať básne.“ (česky : Začínal jsem v Palmeni, ale nechtěl bych tam skončit. Tato pohádka, to byl můj prozaický debut. Pokud jste si všimli, pokouším se psát básně).

Ve své tvorbě se věnoval psaní milostných básní, ve kterých vyjadřuje hravou ironii i sebeironii, využívá motivy zklamání a zrady, ale jeho hlavním zájmem vždy zůstává člověk jako jednotlivec a jeho pocity. I když ve své poezii píše svůj životopis jeho poezie nikdy není subjektivistická, ale má širokou nadosobní platnost. Zůstává na míle vzdálen od jakékoliv sentimentality, či banálního komentování událostí, neboť se vědomě stranil naivních, povrchních a jednoznačných analýz. Přirozeným prostředím jeho básní je prostor mezi tušeným a skutečným. Také svérázně navazuje na tradice slovenské literární moderny (poetismus, nadrealismus). Vliv na jeho tvorbu měla jak díla Ivana Kraska, Laca Novomeského, tak i díla Jiřího Wolkera, Sergeja Alexandroviča Jesenina, Guillauma Apollinaira a dalších básníků slovenské a světové literatury.

Jeho tvorba se dostala po nějakou dobu do útlumu, a to až do doby dokud mu jako dvaatřicetiletému básníkovi nevyšla v roce 1959 jeho první sbírka básní Dotyky a po ní další čtyři, ale potom nastalo další období útlumu zapříčiněné jak vývojem doby tak i jeho velkým politickým vytížením. Vydal poému Slovo a začal se věnovat také literatuře pro děti a mládež. Jeho básně určené dětským čtenářům jsou plné uvolněné hravosti, dětského vnímání, neotřelého osobitého humoru, který místy přechází do jemné ironie. Proto i při svém nevelkém rozsahu patří tato část jeho tvorby k uměleckým vrcholům moderní slovenské poezie pro děti a spolu s Milanem Rúfusem významně přispěl k překonání schematismu v slovenské literatuře.

Kromě vlastní tvorby se věnoval též překládání světové poezie z francouzštiny (Paul Verlaine, Rainer Maria Rilke), polštiny (Julian Tuwim), češtiny (Vítězslav Nezval) či ruštiny (Andrej Voznesenskij). Jeho díla a výběry z jeho děl vyšly přeložené do mnoha cizích jazyků (ruština, čeština, polština, bulharština, ukrajinština, moldavština, kazaština, makedonština, běloruština, španělština, řečtina, maďarština, italština, němčina) a byla publikována v zahraničních časopisech a antologiích. Jeho knihy pro děti vyšly ve Velké Británii, Spojených státech amerických, Bulharsku, Německu, Finsku, Řecku, Maďarsku, Polsku, Rusku a na Ukrajině.

Dílo Miroslava Válka
Básnické sbírky
- 1959 - Dotyky
- 1961 - Príťažlivosť
- 1963 - Nepokoj
- 1965 - Milovanie v husej koži
- 1973 - Souvislosti
- 1976 - Slovo
- 1977 - Z vody
- 1977 - Zakázaná láska
- 1983 - Básně

Díla pro děti a mládež
- 1959 - Kúzla pod stolom
- 1960 - Pozrime sa do prírody, kto osoží a kto škodí
- 1961 - Kde žijú vtáčky
- 1964 - Veľká cestovná horúčka pre malých cestovateľov
- 1970 - Do Tramtárie
- 1975 - Pampulóni (výber)

Eseje
- 1979 - O literatúre a kultúre
- 1975 - Štyri knihy nepokoja (reedícia)
- 1979 - Inšpirácie

Výběr z překladatelské tvorby
- 1977 - Preklady

Souborové dílo a výběry z poézie
- 1967 - Tri knihy nepokoja
- 1971 - Štyri knihy nepokoja
- 1973 - Súvislosti
- 1977 - Zakázaná láska

  • Válka o umělce: Ozval se Miroslav Kalousek

    Parlamentnílisty.cz, 11. 4. 2016 Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek se zapojil do sporu mezi hudebníkem Davidem Kollerem a ministrem financí Andrejem Babišem, který se rozhořel poté, co Koller zařadil Babiše mezi ty české politické představitele, kteří prý táhnou Česko na východ. … více

  • Kalousek je škůdce demokracie. Válka, terorismus a mnohem více. Drsná rozlučka Miloše Zemana s drsným krajem na severu

    Parlamentnílisty.cz, 9. 12. 2015 Prezident Miloš Zeman dnes odpoledne ve čtyři hodiny ukončil návštěvu Ústeckého kraje. Na závěrečné tiskové konferenci možná překvapivě poděkoval novinářům za objektivitu a rýpl si do TOP 09 a především do jejího šéfa Miroslava Kalouska. „Je to škůdce demokracie,“ řekl doslova prezident. Došlo i na teroristický útok hrozící Česku a na vztahy Evropské unie s Tureckem. Zemi půlměsíce by Zeman zřejmě nepotěšil. … více

  • Válka slov v Českém rozhlase. Rozběsněný Kalousek dštil síru na moderátorku, ta si to nenechala líbit a... No přečtěte si sami

    Parlamentnílisty.cz, 27. 11. 2015 Dosavadní místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek se těsně před stranickým sněmem stačil pohádat přímo v éteru s moderátorkou rozhlasu nejen o stranických preferencích. „Nelžete, paní redaktorko!“ vyjel Kalousek v přímém přenosu na moderátorku Českého rozhlasu plus Veroniku Sedláčkovou, která se snažila z Kalouska v rozhovoru dostat informaci, zda věří, že se mu podaří jako lídrovi TOP 09 zastavit propad stranických preferencí. „Jste dva roky zaujatá proti TOP 09,“ vyčítal dále moderátorce Kalousek. „Tohle bych si vyprosila,“ atakovala ale na to Sedláčková. Posluchači tak měli na talíři téměř čtvrt hodinu hádek. … více