Miroslav Krleža

dramatik, básník, prozaik, publicista

Narození:
7. 7. 1893 , Záhřeb, Chorvatsko
Úmrtí:
29. 12. 1981  ve věku 88 let,  Záhřeb, Jugoslávie  †
Znamení:
rak  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

577 se líbí, 0 se nelíbí

Miroslav Krleža byl nejvýznamnější osobností chorvatské literatury 20. století. Miroslav Krleža se narodil v úřednické rodině, studoval na vojenské akademii v Pešti. Z politických důvodů byl však z kadetky vyloučen. Jako vojín byl poslán na frontu 1. světové války. Po 1. světové válce se Miroslav Krleža věnoval literatuře a publicistice, redigoval levicové časopisy. V době tzv. Nezávislého chorvatského státu v letech 1941 - 45 byl několikrát zatčen, jeho díla pálena. Po 2. světové válce působil Miroslav Krleža jako ředitel Jugoslávského lexikografického ústavu, který vydával encyklopedie. Do literatury vstoupil Miroslav Krleža ovlivněn expresionismem a symbolismem, pozdější díla se přiklánějí k realismu s využitím folkloristické tradice. Dílo Miroslava Krleži: Krležovo rozsáhlé dílo zahrnuje drama, prózu, poezii i publicistiku. Krleža je autorem četných esejů z oblasti literatury, kultury, historie, filozofie, politiky a práva. Těžisko jeho tvorby je však v próze a dramatu. Poezie: V poezii vycházel Miroslav Krleža z válečných motivů, ale i společenských, intimních a sociálních. Básně I. - III. - 1918 - 19 Lyrika - 1919 Kniha lyriky - 1932 Básně v temnotě - 1937 Balady Petrici Kerempucha - 1936, nejvýznamnější sbírka meziválečné chorvatské sociální poezie. Tematika sbírky je dána třídním kontrastem života církevních a světských pohlavárů na jedné straně a bídou sedláků ožebračovaných robotou a desátky, zmrzačovaných a usmrcovaných bitevními masakry, mučírnami a šibenicemi na straně druhé. Ústy vypravěče, lidového barda Kerempuha, se skrytě poukazuje na původní národní hodnoty, demytizuje se oficiální historie národa, který se jako součást evropského obranného valu proti Turkům dostal až na samé dno sebezáchovného minima. Próza: V povídkové tvorbě se autor zaměřil na drastické zážitky z 1. světové války. Povídky psané v expresionistickém stylu vypovídají o životě na frontě a že tento život redukuje lidské hodnoty na základní biologické potřeby. Hrůzy války se stávají generačním traumatem. Tím se Krželovy povídky řadí ke klasické protiválečné próze evropské literatury. Chorvatské rapsodie - 1921 Chorvatský bůh Mars - 1922, cyklus novel Tisíc a jedna smrt - 1933 V románech se Kržela zaměřil na společenské poměry a hlubší vykreslení postav. Tři kavalíři slečny Melánie - 1920 Návrat Filipa Latinovicze - 1932 Na pokraji rozumu - 1938 Prapory - 1967 - 76 Banket v Blitánii - 1938 - 39, alegoricko-utopická románová trilogie odsuzuje totalitní režimy v Evropě 20. století. Dramata: V dramatech Kržela aktuálně parafrázoval historické náměty. Kryštof Kolumbus - 1918 Michelangelo Buonarotti - 1919 Některé divadelní hry zachycují autentické zážitky z 1. světové války na chorvatském venkově. Golgota - 1922 Vlčí důl - 1923 Halič - 1920, hra byla v den premiéry zakázána. Autor ji později přepracoval pod titulem V táboře z roku 1934. Významné místo v Krželově dramatické tvorbě zaujímá cyklus her o vzestupu a pádu patricijského rodu. Páni Glembayové - 1928 V agonii - 1928 Leda - 1930 Cesta do ráje - 1973, hra byla také zfilmována …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Miroslav Krleža byl nejvýznamnější osobností chorvatské literatury 20. století.

Miroslav Krleža se narodil v úřednické rodině, studoval na vojenské akademii v Pešti. Z politických důvodů byl však z kadetky vyloučen. Jako vojín byl poslán na frontu 1. světové války.

Po 1. světové válce se Miroslav Krleža věnoval literatuře a publicistice, redigoval levicové časopisy. V době tzv. Nezávislého chorvatského státu v letech 1941 - 45 byl několikrát zatčen, jeho díla pálena.

Po 2. světové válce působil Miroslav Krleža jako ředitel Jugoslávského lexikografického ústavu, který vydával encyklopedie.

Do literatury vstoupil Miroslav Krleža ovlivněn expresionismem a symbolismem, pozdější díla se přiklánějí k realismu s využitím folkloristické tradice.

Dílo Miroslava Krleži:

Krležovo rozsáhlé dílo zahrnuje drama, prózu, poezii i publicistiku. Krleža je autorem četných esejů z oblasti literatury, kultury, historie, filozofie, politiky a práva. Těžisko jeho tvorby je však v próze a dramatu.

Poezie:
V poezii vycházel Miroslav Krleža z válečných motivů, ale i společenských, intimních a sociálních.
Básně I. - III. - 1918 - 19
Lyrika - 1919
Kniha lyriky - 1932
Básně v temnotě - 1937

Balady Petrici Kerempucha - 1936, nejvýznamnější sbírka meziválečné chorvatské sociální poezie. Tematika sbírky je dána třídním kontrastem života církevních a světských pohlavárů na jedné straně a bídou sedláků ožebračovaných robotou a desátky, zmrzačovaných a usmrcovaných bitevními masakry, mučírnami a šibenicemi na straně druhé. Ústy vypravěče, lidového barda Kerempuha, se skrytě poukazuje na původní národní hodnoty, demytizuje se oficiální historie národa, který se jako součást evropského obranného valu proti Turkům dostal až na samé dno sebezáchovného minima.

Próza:
V povídkové tvorbě se autor zaměřil na drastické zážitky z 1. světové války. Povídky psané v expresionistickém stylu vypovídají o životě na frontě a že tento život redukuje lidské hodnoty na základní biologické potřeby. Hrůzy války se stávají generačním traumatem. Tím se Krželovy povídky řadí ke klasické protiválečné próze evropské literatury.

Chorvatské rapsodie - 1921
Chorvatský bůh Mars - 1922, cyklus novel
Tisíc a jedna smrt - 1933

V románech se Kržela zaměřil na společenské poměry a hlubší vykreslení postav.
Tři kavalíři slečny Melánie - 1920
Návrat Filipa Latinovicze - 1932
Na pokraji rozumu - 1938
Prapory - 1967 - 76

Banket v Blitánii - 1938 - 39, alegoricko-utopická románová trilogie odsuzuje totalitní režimy v Evropě 20. století.

Dramata:
V dramatech Kržela aktuálně parafrázoval historické náměty.
Kryštof Kolumbus - 1918
Michelangelo Buonarotti - 1919

Některé divadelní hry zachycují autentické zážitky z 1. světové války na chorvatském venkově.
Golgota - 1922
Vlčí důl - 1923

Halič - 1920, hra byla v den premiéry zakázána. Autor ji později přepracoval pod titulem V táboře z roku 1934.

Významné místo v Krželově dramatické tvorbě zaujímá cyklus her o vzestupu a pádu patricijského rodu.
Páni Glembayové - 1928
V agonii - 1928
Leda - 1930
Cesta do ráje - 1973, hra byla také zfilmována

  • RECENZE: O morálce v glembayovském předpeklí

    Novinky, 14. 11. 2014 Divadlo na Vinohradech uvedlo v pátek z důvodů onemocnění odloženou premiéru inscenace hry chorvatského klasika Miroslava Krleži Rod Glembayů. Ságu o úpadku fiktivního rodu zbohatlíků napsal Krleža v letech 1926 - 1930 a obsahuje řadu dramat i prozaických děl. … více

  • Krležova klasika rodinných vztahů se vrací na scénu

    Novinky, 10. 9. 2014 Klasik chorvatské moderní literatury a dramatu Miroslav Krleža (1893 - 1981) není na našich scénách příliš uváděným autorem, ostatně na jeho jménu ulpívá i nelichotivý přívlastek předválečného levičáka a komunisty. V pražském Činoherním klubu se momentálně hraje jeho psychologická studie manželských vztahů Léda (v režii Ladislava Smočka). … více

Mohli by vás také zajímat…