Miloslav Baláš byl prozaik a překladatel.

Miloslav Baláš pocházel ze šesti dětí, z nichž jeho bratr Emanuel byl etnografem a folkloristou. Vystudoval gymnázium, orientalistiku (arabštinu, perštinu, turečtinu a bulharštinu), od roku 1934 práva (JUDr. 1946).

Miloslav Baláš publikoval v Moravskoslezském deníku, zvl. ve večerním vydání a v literární příloze Besedy. Redigoval časopis Pravda (Valašské Meziříčí), knižnice (Novojičínsko, Vlastivěda Ostravského kraje), Knihovnu Vlastivědného ústavu v Novém Jičíně.

Miloslav Baláš hodně cestoval po Balkáně, Turecku, po evropských zemích, navštívil i Egypt.
V letech 1942 – 45 byl archivářem a muzejním pracovníkem ve Valašském Meziříčí, do roku 1948 právníkem ONV.


Miloslav Baláš zúročil své znalosti Valašska a Novojičínska v mnohých vlastivědných a folkloristických pracích:

Kulturní místopis Novojičínska – 1967
Vodě neunikneš – 1967, román

Vějíř nocí – 1946, příběh se odehrává v Orientu
Zlatý věk – 1969, příběh z období antiky

Osamělý vůz na východní trase – 1984, válečná novela, v níž se autor vrací k autentickým zážitkům

Autorův zájem o folklor se projevil v dílech:
Kouzelný kvítek. Vyprávěnky z Valašska – 1979

Čarovné housle – 1987. Posmrtně vydané pohádky, v nichž se objevují i pohádky novelistické, vyprávěné s použitím dialektismu, čímž působí živě a hravě.