zavřít
Michail Afanasjevič Bulgakov

dramatik, prozaik

Narození:
14. 5. 1891 , Kyjev, Ukrajina
Úmrtí:
10. 3. 1940  ve věku 48 let,  Moskva, Sovětský svaz  †
Znamení:
býk  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

15 se líbí, 2 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Michail Bulgakov byl ruský prozaik a dramatik. Michail Bulgakov se narodil v rodině profesora teologie na Kyjevské duchovní akademii. Vystudoval Lékařskou fakultu Kyjevské univerzity. Roční lékařskou praxi vykonával ve Smolenské gubernii, poté se vrátil do Kyjeva. V roce 1920 zanechal lékařské praxe a věnoval se literární činnosti. Působil jako novinář - fejetonista. Od roku 1923 byl spisovatelem z povolání. Než přesídlil do Moskvy, žil nějaký čas na Kavkaze, pobýval v Tbilisi, Batumi a Vladikavkazu. Dílo tohoto talentovaného spisovatele se však koncem dvacátých let setkalo s negativní reakcí kritiky a cenzury. Jeho prozaická díla nesměla být vydávána, dramata byla stažena z repertoárů divadel. Za těchto okolností se Bulgakov obrátil v dopisech na Maxima Gorkého a J. V. Stalina s žádostí, aby mu byl povolen odjezd do zahraničí, nebo aby dostal možnost pracovat v divadle. Po proslulém telefonním rozhovoru Bulgakova se Stalinem, dostal spisovatel možnost pracovat v Moskevském uměleckém divadle MCHAT. V letech 1930 - 36 zde působil jako dramaturg, scenárista i asistent režie. Dílo Michaila Bulgakova Pro Bulgakovu tvorbu, která představuje výrazný podnět ruskému slovesnému umění 20. století, je příznačný poutavý děj s ostrým konfliktem, mistrný dialog, humorně satirické vidění života a filozofická obsažnost výpovědi o stavu světa. Próza: Mnohostranný talent Michaila Bulgakova se úspěšně rozvinul zvláště ve dvacátých letech: Zápisky na manžetách - 1922 - 23, kniha črt Zápisky mladého lékaře - povídky pro které těžil náměty ze své lékařské praxe. V dalších povídkách a novelách s fantaskními syžety si všímal brutality totalitního myšlení: Psí srdce - 1925 Osudná vejce - 1925 Diaboliáda - 1925 Bílá garda - 1924, psychologický román o osudech inteligence za 1. světové války a války občanské. Divadelní román - 1934 - 36, námět k tomuto románu s autobiografickými prvky vytěžil autor ze svého působení v MCHATu. Mistr a Markétka - na románu Bulgakov pracoval v letech 1929 - 40, vydán byl až z jeho pozůstalosti. Filozofické románové podobenství rozvíjí paralelně biblický příběh o Pilátu Pontském a příběh Mistra a Markétky, faustovské téma tvůrčího ducha zneuznaného totalitním systémem. Drama: Dni Turbinových - 1926, zpracování motivů z románu Bílá garda Řada satirických her s historickými i současnými náměty: Zojčin byt - 1926 Purpurový ostrov - 1928 Adam a Eva - 1930 Ztřeštěný Jourdain - 1932 Moliére čili Svatá kabala - 1930 - 36 Puškin - poslední dny - 1940 Bulgakov byl autorem i řady adaptací klasických předloh: Mrtvé duše - 1932 Don Quijote - 1938 Michail Bulgakov skládal i operní libreta. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Michail Bulgakov byl ruský prozaik a dramatik.

Michail Bulgakov se narodil v rodině profesora teologie na Kyjevské duchovní akademii. Vystudoval Lékařskou fakultu Kyjevské univerzity. Roční lékařskou praxi vykonával ve Smolenské gubernii, poté se vrátil do Kyjeva. V roce 1920 zanechal lékařské praxe a věnoval se literární činnosti. Působil jako novinář - fejetonista. Od roku 1923 byl spisovatelem z povolání. Než přesídlil do Moskvy, žil nějaký čas na Kavkaze, pobýval v Tbilisi, Batumi a Vladikavkazu.

Dílo tohoto talentovaného spisovatele se však koncem dvacátých let setkalo s negativní reakcí kritiky a cenzury. Jeho prozaická díla nesměla být vydávána, dramata byla stažena z repertoárů divadel.
Za těchto okolností se Bulgakov obrátil v dopisech na Maxima Gorkého a J. V. Stalina s žádostí, aby mu byl povolen odjezd do zahraničí, nebo aby dostal možnost pracovat v divadle.

Po proslulém telefonním rozhovoru Bulgakova se Stalinem, dostal spisovatel možnost pracovat v Moskevském uměleckém divadle MCHAT. V letech 1930 - 36 zde působil jako dramaturg, scenárista i asistent režie.

Dílo Michaila Bulgakova

Pro Bulgakovu tvorbu, která představuje výrazný podnět ruskému slovesnému umění 20. století, je příznačný poutavý děj s ostrým konfliktem, mistrný dialog, humorně satirické vidění života a filozofická obsažnost výpovědi o stavu světa.

Próza:
Mnohostranný talent Michaila Bulgakova se úspěšně rozvinul zvláště ve dvacátých letech:
Zápisky na manžetách - 1922 - 23, kniha črt
Zápisky mladého lékaře - povídky pro které těžil náměty ze své lékařské praxe.

V dalších povídkách a novelách s fantaskními syžety si všímal brutality totalitního myšlení:
Psí srdce - 1925
Osudná vejce - 1925
Diaboliáda - 1925

Bílá garda - 1924, psychologický román o osudech inteligence za 1. světové války a války občanské.

Divadelní román - 1934 - 36, námět k tomuto románu s autobiografickými prvky vytěžil autor ze svého působení v MCHATu.

Mistr a Markétka - na románu Bulgakov pracoval v letech 1929 - 40, vydán byl až z jeho pozůstalosti. Filozofické románové podobenství rozvíjí paralelně biblický příběh o Pilátu Pontském a příběh Mistra a Markétky, faustovské téma tvůrčího ducha zneuznaného totalitním systémem.

Drama:
Dni Turbinových - 1926, zpracování motivů z románu Bílá garda

Řada satirických her s historickými i současnými náměty:
Zojčin byt - 1926
Purpurový ostrov - 1928
Adam a Eva - 1930
Ztřeštěný Jourdain - 1932
Moliére čili Svatá kabala - 1930 - 36
Puškin - poslední dny - 1940

Bulgakov byl autorem i řady adaptací klasických předloh:
Mrtvé duše - 1932
Don Quijote - 1938

Michail Bulgakov skládal i operní libreta.