Margita Figuli byla slovenská prozaička, překladatelka, autorka literatury pro děti a mládež, představitelka naturismu.

Margita Figuli studovala na gymnáziu v Dolnom Kubíně, ale maturovala na Obchodní akademii v Banské Bystrici. Po neúspěchu studovat malířství v Praze odešla pracovat do bratislavské Tatra banky, kde působila jako anglická korespodentka. Při zaměstnání studovala na konzervatoři hru na klavír.

V roce 1941 po publikování novely Olovený vták byla Margita Figuli propuštěna. V novele reagovala na napadení Polska Německem. Od té doby se věnovala pouze literární činnosti.


Margita Figuli je autorkou próz s výrazným sociálním a etickým podtextem, využívajíc ledengální, mytické a pohádkové prvky. Publikovat začala koncem dvacátých let, kdy vycházely v různých časopisech její básně a prózy.

Uzlík tepla – 1936, knižní debut, novela. O rok později ji autorka zařadila do knihy deseti novel:
Pokušenie – 1937

V mnohých novelách směřuje autorka k biblické legendě, kterou oplývá i její nejúspěšnější kniha vůbec:

Tri gaštanové kone – 1940, česky Tři kaštanoví koně – 1942, 1971. Příběh o lásce s překážkami podbarvila folklorně – baladickými prvky.

Babylon – 1946, česky 1971. Obsáhlý historický román obsahuje tematiku z dějin Chaldejské (Novobabylonské) říše v kritickém období, před jejím dobytí Peršany 538 před n. l. Osu čtyřsvazkového románu, který byl později přepracován na dvojsvazkový, tvoří téma sociální a morální krize. Tu, podle autorky, způsobil mechanismus absolutní moci, vedoucí v konečném výsledku k zániku říše.V popředí epického zájmu jsou osudy tří fiktivních postav románu – perského knížete Ustiga, babylonského vojevůdce Nebuzardara a dívčiny Nanai. Zároveň v sobě román skrývá i konflikt dvou světových názorů – Chaldejského polyteismu a židovského monoteismu.

Zuzana – 1949, román je příběhem děvčete z vyšších společenských kruhů, která najde pochopení pro pracující lidi a jejich sociální zápasy.

Mladosť – 1956, česky Mladost – 1961, románová kronika.

Ariadnina niť – 1964, memoárová esejistická próza, významného autobiografického charakteru.

Vichor v nás – 1974, román o rodné Oravě se zaměřením na svět zaměstnaných žen.

Další díla:
Tri noci a tri sny – 1942, bibliofilské vydání próz
Rebeka – 1973
Životopisné legendy – 1969, memoárové eseje
Balada o Jurovi Jánošíkovi – 1980, lyricko – epická veršovaná skladba.

Sen o živote alebo Život Shelleyho – 1942, rozhlasová hra

Rytierska balada – 1959, libreto k baletu Šimona Jurovského

Margita Figuli překládala z tvorby F. Šrámka, K. Čapka, K. J. Erbena aj.