zavřít
Luigi Pirandello

dramatik, básník, prozaik

Narození:
28. 6. 1867 , Agrigento, Itálie
Úmrtí:
10. 12. 1936  ve věku 69 let,  Řím, Itálie  †
Znamení:
rak  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
italská
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

4 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Luigi Pirandello byl italský básník, prozaik, dramatik, nositel Nobelovy ceny. Luigi Pirandello se narodil jako syn bohatého majitele sirných dolů na jihu Sicilie. Své dětství prožíval bezstarostně, základní vzdělání získal soukromě pod dohledem domácích učitelů. Po absolvování gymnázia studoval filologii a literaturu na univerzitách v Římě a v Bonnu. Již tehdy začal psát verše a překládat Goetha. Luigi Pirandello odmítl vést rodinný podnik a po návratu do Itálie se usadil v Římě. Zvolil si literární dráhu. V tomto období se orientoval na prózu. Zpočátku působil jako profesor stylistiky na pedagogické škole v Římě. V roce 1903 byl jeho osobní život poznamenán krachem rodinného jmění a duševní chorobou manželky. Po roce 1915 se Luigi Pirandello začal věnovat divadelní tvorbě. V roce 1925 založil vlastní divadelní společnost, kde sám působil jako režisér. Se svou společností podnikal turné po Itálii, Evropě a Americe. V roce 1926 navštívil i Prahu. V roce 1929 byl Luigi Pirandello jmenován členem Italské akademie, v roce 1934 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Na jeho počest byla v roce 1966 založena Pirandellova cena, která se uděluje význačným divadelníkům. V roce 1978 byla udělena i Otomaru Krejčovi. Dílo Luigiho Pirandella: Poetika Luigiho Pirandella spočívá v procítění mezi skutečností a iluzí. Z principu protikladu vyrůstá jeho tragický humorismus, který bortí iluze, strhává masky a prázdné formy. Hravá bolest - 1889, Pirandello debutoval jako básník, většího úspěchu však dosáhl v próze Próza: O humoru - 1908, esej o principech vlastní umělecké poetiky Nebožtík Matyáš Pascal - 1904, román je příběhem muže, který ani po změně identity nezíská vytouženou svobodu Natáčí se! - 1916, román později přejmenovaný na Zápisky Serafima Gubbia, filmového operátora - 1925 Jeden, nikdo, sto tisíc - 1926, román K odkazu Pirandellovy tvorby patří také jeho povídky. Dramatická tvorba: V divadelních hrách Pirandello plně rozvinul svou teorii relativního chápání života. Jeho hry se hrály na světových jevištích, tlumočily pocit mravní úzkosti a životní skepse tehdejších intelektuálů. On otevřel cestu divadlu tragické grotesky i básnické imaginace. Rozmysli si, Jakoubku - 1916, nositelem autorových názorů v této komedii je jedna postava - profesor Toti. Každý má svou pravdu - 1917 Čapka s rolničkami - 1917 V rukavičkách - 1918 Nahé masky - 1918 - 21, souborné vydání divadelních her z té doby Šest postav hledá autora - 1921, hra patří do trilogie, která ve formě divadla na divadle řeší vztah života a umění, pravdy a fikce. Jindřich IV. - 1922, hra začíná fiktivní a končí skutečnou vraždou. Hrdina vstupuje do děje pod maskou šílence, ve snaze uchovat si vnitřní svobodu. V poslední etapě své tvorby překračuje Pirandello hranice reality do světa snů a pohádek: Obři z hor - 1931- 34, nedokončený mýtus …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Luigi Pirandello byl italský básník, prozaik, dramatik, nositel Nobelovy ceny.

Luigi Pirandello se narodil jako syn bohatého majitele sirných dolů na jihu Sicilie. Své dětství prožíval bezstarostně, základní vzdělání získal soukromě pod dohledem domácích učitelů. Po absolvování gymnázia studoval filologii a literaturu na univerzitách v Římě a v Bonnu. Již tehdy začal psát verše a překládat Goetha.

Luigi Pirandello odmítl vést rodinný podnik a po návratu do Itálie se usadil v Římě. Zvolil si literární dráhu. V tomto období se orientoval na prózu. Zpočátku působil jako profesor stylistiky na pedagogické škole v Římě. V roce 1903 byl jeho osobní život poznamenán krachem rodinného jmění a duševní chorobou manželky.

Po roce 1915 se Luigi Pirandello začal věnovat divadelní tvorbě. V roce 1925 založil vlastní divadelní společnost, kde sám působil jako režisér. Se svou společností podnikal turné po Itálii, Evropě a Americe. V roce 1926 navštívil i Prahu.

V roce 1929 byl Luigi Pirandello jmenován členem Italské akademie, v roce 1934 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Na jeho počest byla v roce 1966 založena Pirandellova cena, která se uděluje význačným divadelníkům. V roce 1978 byla udělena i Otomaru Krejčovi.

Dílo Luigiho Pirandella:

Poetika Luigiho Pirandella spočívá v procítění mezi skutečností a iluzí. Z principu protikladu vyrůstá jeho tragický humorismus, který bortí iluze, strhává masky a prázdné formy.

Hravá bolest - 1889, Pirandello debutoval jako básník, většího úspěchu však dosáhl v próze

Próza:
O humoru - 1908, esej o principech vlastní umělecké poetiky

Nebožtík Matyáš Pascal - 1904, román je příběhem muže, který ani po změně identity nezíská vytouženou svobodu

Natáčí se! - 1916, román později přejmenovaný na Zápisky Serafima Gubbia, filmového operátora - 1925

Jeden, nikdo, sto tisíc - 1926, román

K odkazu Pirandellovy tvorby patří také jeho povídky.

Dramatická tvorba:
V divadelních hrách Pirandello plně rozvinul svou teorii relativního chápání života. Jeho hry se hrály na světových jevištích, tlumočily pocit mravní úzkosti a životní skepse tehdejších intelektuálů. On otevřel cestu divadlu tragické grotesky i básnické imaginace.

Rozmysli si, Jakoubku - 1916, nositelem autorových názorů v této komedii je jedna postava - profesor Toti.

Každý má svou pravdu - 1917
Čapka s rolničkami - 1917
V rukavičkách - 1918

Nahé masky - 1918 - 21, souborné vydání divadelních her z té doby

Šest postav hledá autora - 1921, hra patří do trilogie, která ve formě divadla na divadle řeší vztah života a umění, pravdy a fikce.

Jindřich IV. - 1922, hra začíná fiktivní a končí skutečnou vraždou. Hrdina vstupuje do děje pod maskou šílence, ve snaze uchovat si vnitřní svobodu.

V poslední etapě své tvorby překračuje Pirandello hranice reality do světa snů a pohádek:
Obři z hor - 1931- 34, nedokončený mýtus

Mohli by vás také zajímat…