zavřít
Ludvík Kundera

dramatik, překladatel, básník, prozaik

Narození:
22. 3. 1920 , Praha, Československo
Úmrtí:
17. 8. 2010  ve věku 90 let,  Boskovice, Česká republika  †
Znamení:
beran  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

2 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Ludvík Kundera byl český básník, dramatik, prozaik, překladatel, editor, literární historik, člen 'Sdružení Q'. Byl bratrancem známějšího spisovatele Milana Kundery. Ludvík Kundera byl spjatý s avantgardními směry, především surrealismem. Ludvík Kundera se narodil 22. března 1920 v Praze v rodině důstojníka. Po maturitě na gymnáziu (1938) se zapsal na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale přešel do Brna. Tam ho zastihlo uzavření vysokých škol, a studium proto dokončil až v roce 1946. Za války byl totálně nasazen v Německu ve Špandavě. Po válce se stal jedním ze zakladatelů postsurrealistké Skupiny Ra. V letech 1968–70 byl dramaturgem Mahenovy činohry v Brně, odkud byl normalizací vypuzen a žil bez stálého zaměstnání, avšak při pokračující literární činnosti, v Kunštátu. Bylo mu zakázáno publikovat, přesto se literatuře věnoval i nadále (mimo jiné se pod pseudonymem překládal německou poezii). Jako historik se zaměřoval zejména na Františka Halase, Hanse Arpa a Bertolta Brechta. Ve svých rozhlasových hrách usiloval o antiiluzívní divadlo. Po roce 1945 se Ludvík Kundera stal redaktorem časopisu Blok, pracovníkem brněnské pobočky Svazu čs. spisovatelů, dramaturgem Mahenova divadla a nakonec se stal spisovatelem z povolání. Publikoval např. v Generaci, Bloku, Kvartu, v Hostu do domu, Plameni, Literárních novinách. Od roku 1990 přednášel Ludvík Kundera příležitostně na univerzitách v Brně, v Olomouci i v cizině, zvláště v Rakousku, Německu a ve Švýcarsku. I zde se mu dostávalo vysokého ocenění za jeho vědeckou a překladatelskou činnost. Až dor.2010 se Kundera těšil dobrému zdraví a z domovského Kunštátu na Blanensku, kde se na trvalo usadil, sledoval literární a umělecké dění. Ludvík Kundera zemřel ve svých 90 letech 17. srpna 2010 v ranních hodinách. Ocenění: V červnu 2000 převzal v Bratislavě Cenu Jána Smreka za celoživotní dílo - z rukou Smrekova syna I. Čieteka a prvního laureáta Ceny J. Smreka švédského básníka T. Tranströmera. V roce 2002 převzal na lipském mezinárodním knižním veletrhu 'Cenu za celoživotní dílo' oceňující přínos ke zprostředkovávání české a německé literatury. V den státního svátku 28. října 2007 mu prezident České republiky Václav Klaus udělil Státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění. Nadace Charty 77 ho v roce 2009 vybrala za laureáta Ceny Jaroslava Seiferta, a to za „celoživotní literární dílo, vydávané ve Spisech L. K." Dílo Ludvíka Kundery: V rozsáhlém díle Ludvíka Kundery je zastoupena poezie, próza, dramata, eseje, montáže a odborné literární práce. Kromě toho psal rozhlasové a televizní hry. Jeho překladatelské dílo obsahuje desítky titulů nejvíce z německé literatury, potom z francouzské, bulharské i slovenské. Poezie: Autorovy básnické začátky jsou spojeny s druhou vlnou surrealismu na konci 2. světové války a po ní v básnicko - výtvarnické skupině Ra, nazývané též mladší surrealisté. Ti zdůrazňovali soustředěnost na jazykovou stránku díla. Rovněž dadaismus zanechal v jeho dílech své stopy. Základním tématem první poezie je válka a láska: Živly v nás - 1946 Laviny - 1946 Klinopisný lampář - 1948 Pozdější poezie s groteskními a humornými rysy: Záznamy a promluvy Letní kniha přání a stížností - 1962 Tolik cejchů a další - 1966 Hruden - 1985, shrnutí tvorby ze 60. a 70. let, kam byly zařazeny i texty z raného období. Soubor se nazývá podle titulní básně Hruden, což byl třináctý měsíc pohanských Slovanů vsunutý v pravidelných intervalech mezi prosinec a leden. Ptaní - 1990 Napříč Fantomázií - 1991 Sny též - 1995 Vůně soli - 1996 Próza: Próza z poválečné doby prozradila Kunderovu schopnost vidět svět humorně: Konstantina - 1946 Napospas aneb Přísloví pro kočku - 1947 Odjezd - 1967 Memoáry - Řečiště - 1993, paměti o spisovatelích a přátelích. Dramata, rozhlasové a televizní hry: Totální kuropění - 1961, nejznámější Kunderovo drama pramení ze životní zkušenosti z nuceného pracovního nasazení v Německu. Nežert - 1962 Korzár - 1963 Dramatické montáže s pásmem veršů a šansonů: Mít zelené tělo Člověk ve všech situacích - 1964 Labyrint světa a lusthaus srdce - 1983, satiricky a ironicky laděné drama (vliv Bertolta Brechta jehož díla překládal). Odborné a vědecké práce: Jako literární teoretik, publicista a esejista vydal Kundera knihy: Německé portréty - 1956 Slovníček literárních pojmů - 1976 Dada - 1986 Vladimír Komárek: Graphik - Lipsko 1987 Vysočina Viléma Reichmanna - 1988 Volný verš - 1990 František Halas - 2000, monografie . Hry pro rozhlas: Zvědavost Vojvodovy narozeniny Sny Karla IV. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Ludvík Kundera byl český básník, dramatik, prozaik, překladatel, editor, literární historik, člen 'Sdružení Q'. Byl bratrancem známějšího spisovatele Milana Kundery. Ludvík Kundera byl spjatý s avantgardními směry, především surrealismem.


Ludvík Kundera se narodil 22. března 1920 v Praze v rodině důstojníka. Po maturitě na gymnáziu (1938) se zapsal na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale přešel do Brna. Tam ho zastihlo uzavření vysokých škol, a studium proto dokončil až v roce 1946. Za války byl totálně nasazen v Německu ve Špandavě. Po válce se stal jedním ze zakladatelů postsurrealistké Skupiny Ra.

V letech 1968–70 byl dramaturgem Mahenovy činohry v Brně, odkud byl normalizací vypuzen a žil bez stálého zaměstnání, avšak při pokračující literární činnosti, v Kunštátu. Bylo mu zakázáno publikovat, přesto se literatuře věnoval i nadále (mimo jiné se pod pseudonymem překládal německou poezii). Jako historik se zaměřoval zejména na Františka Halase, Hanse Arpa a Bertolta Brechta. Ve svých rozhlasových hrách usiloval o antiiluzívní divadlo.

Po roce 1945 se Ludvík Kundera stal redaktorem časopisu Blok, pracovníkem brněnské pobočky Svazu čs. spisovatelů, dramaturgem Mahenova divadla a nakonec se stal spisovatelem z povolání. Publikoval např. v Generaci, Bloku, Kvartu, v Hostu do domu, Plameni, Literárních novinách.

Od roku 1990 přednášel Ludvík Kundera příležitostně na univerzitách v Brně, v Olomouci i v cizině, zvláště v Rakousku, Německu a ve Švýcarsku. I zde se mu dostávalo vysokého ocenění za jeho vědeckou a překladatelskou činnost.

Až dor.2010 se Kundera těšil dobrému zdraví a z domovského Kunštátu na Blanensku, kde se na trvalo usadil, sledoval literární a umělecké dění.
Ludvík Kundera zemřel ve svých 90 letech 17. srpna 2010 v ranních hodinách.

Ocenění:
V červnu 2000 převzal v Bratislavě Cenu Jána Smreka za celoživotní dílo - z rukou Smrekova syna I. Čieteka a prvního laureáta Ceny J. Smreka švédského básníka T. Tranströmera. V roce 2002 převzal na lipském mezinárodním knižním veletrhu 'Cenu za celoživotní dílo' oceňující přínos ke zprostředkovávání české a německé literatury. V den státního svátku 28. října 2007 mu prezident České republiky Václav Klaus udělil Státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.

Nadace Charty 77 ho v roce 2009 vybrala za laureáta Ceny Jaroslava Seiferta, a to za „celoživotní literární dílo, vydávané ve Spisech L. K."


Dílo Ludvíka Kundery:

V rozsáhlém díle Ludvíka Kundery je zastoupena poezie, próza, dramata, eseje, montáže a odborné literární práce. Kromě toho psal rozhlasové a televizní hry. Jeho překladatelské dílo obsahuje desítky titulů nejvíce z německé literatury, potom z francouzské, bulharské i slovenské.

Poezie:
Autorovy básnické začátky jsou spojeny s druhou vlnou surrealismu na konci 2. světové války a po ní v básnicko - výtvarnické skupině Ra, nazývané též mladší surrealisté. Ti zdůrazňovali soustředěnost na jazykovou stránku díla. Rovněž dadaismus zanechal v jeho dílech své stopy.

Základním tématem první poezie je válka a láska:
Živly v nás - 1946
Laviny - 1946
Klinopisný lampář - 1948

Pozdější poezie s groteskními a humornými rysy:
Záznamy a promluvy
Letní kniha přání a stížností - 1962
Tolik cejchů a další - 1966

Hruden - 1985, shrnutí tvorby ze 60. a 70. let, kam byly zařazeny i texty z raného období. Soubor se nazývá podle titulní básně Hruden, což byl třináctý měsíc pohanských Slovanů vsunutý v pravidelných intervalech mezi prosinec a leden.

Ptaní - 1990
Napříč Fantomázií - 1991
Sny též - 1995
Vůně soli - 1996

Próza:
Próza z poválečné doby prozradila Kunderovu schopnost vidět svět humorně:

Konstantina - 1946
Napospas aneb Přísloví pro kočku - 1947
Odjezd - 1967

Memoáry - Řečiště - 1993, paměti o spisovatelích a přátelích.

Dramata, rozhlasové a televizní hry:

Totální kuropění - 1961, nejznámější Kunderovo drama pramení ze životní zkušenosti z nuceného pracovního nasazení v Německu.

Nežert - 1962
Korzár - 1963

Dramatické montáže s pásmem veršů a šansonů:
Mít zelené tělo
Člověk ve všech situacích - 1964

Labyrint světa a lusthaus srdce - 1983, satiricky a ironicky laděné drama (vliv Bertolta Brechta jehož díla překládal).

Odborné a vědecké práce:
Jako literární teoretik, publicista a esejista vydal Kundera knihy:

Německé portréty - 1956
Slovníček literárních pojmů - 1976
Dada - 1986
Vladimír Komárek: Graphik - Lipsko 1987
Vysočina Viléma Reichmanna - 1988
Volný verš - 1990
František Halas - 2000, monografie .

Hry pro rozhlas:
Zvědavost
Vojvodovy narozeniny
Sny Karla IV.