zavřít
Louis-Ferdinand Céline

spisovatel

Narození:
27. 5. 1894 , Courbevoie, Francie
Úmrtí:
1. 7. 1961  ve věku 67 let,  Meudon, Francie  †
Znamení:
blíženci  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

2 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Louis-Ferdinand Céline, vlastním jménem Louis-Ferdinand Destouches, byl francouzský lékař a spisovatel. Pocházel z chudé keltské rodiny původem z Bretagne. Bojoval v první světové válce, kde byl těžce raněn do hlavy a prohlášen za invalidu ze 75 %. Zranění mělo celoživotní následky. V roce 1924 vystudoval lékařství a v roce 1928 se usadil a otevřel si praxi na předměstí Paříže. Ve volném čase psal. Jeho prvotinou je román Cesta do hlubin noci (1932), v němž bez servítků vlíčil hrůzu vlastních válečných zážitků, toulek po Africe i praxi chudinského lékaře na předměstí . Kniha zapůsobila pro svou otevřenost a neotesaný, ale novátorský styl jako zjevení a zajistila mu okamžitý úspěch po celé Evropě. Podařilo se mu zlomit mnoho konvencí, např. užíváním slangu a vulgarismů. Céline totiž nesnášel vymydlený jazyk literárních salónů; chtěl psát tak, jak mluví obyčejní lidé. Manipulací a intrikami se stalo, že Cesta do hlubin noci nedostala Goncourtovu cenu. V témže roce začal Céline koketovat s komunismem, ale později se díky svému antisemismu sblížil s fašismem. Podobné nadšení vyvolala Célineova druhá kniha Smrt na úvěr (1936). V tomto rozsáhlém románu, odehrávajícím se na chudém předměstí Paříže před I. světovou válkou, se autor vrací k neuvěřitelným a drsným příhodám ze svého dětství. Román přináší ještě radikálnější uvolnění stylu. V roce 1937 se Céline vrátil ze Sovětského svazu. Napsal o tom pamflet Má vina (Mea Culpa, 1937), kde beze všech příkras popsal, jak to v SSSR reálně funguje. Následovaly tři antisemitské pamflety: Maličkosti pro masakr (Bagatelles pour un massacre, 1937), Škola mrtvol (L'École des cadavres, 1938) a Pěkný bordel (Les Beaux Draps, 1941). Jejich vydávání je ve Francii zakázáno. Ačkoliv nebyl představitelem vichystického režimu, měl obavy, že bude stíhán za kolaboraci, protože napsal mnoho článků, které by takto mohly být vnímány. Proto v roce 1944 odešel do německého Sigmaringenu a odtud dále do Dánska. Ve Francii byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. V Dánsku strávil rok ve vydávací vazbě, ale v roce 1951 byl amnestován a vrátil se do Francie. Z těchto zážitků pak vznikla série jeho pozdních románů. Texty kolaboranta nikdo nechtěl tisknout, takže se musel vrátit k medicíně, což mu moc nevynášelo a žil proto v bídě. Céline je považován za jednoho z největších francouzských romanopisců a mistrů jazyka 20. století. Protože byl ostrý odpůrce establišmentu, jsou jeho názory vysoce kontroversní. Měl sympatie ke kolektivismu, komunismu, nacismu a kolaboraci s německou okupační mocí; byl přesvědčený antisemita a rasista. Nebyl ale členem žádné organizované skupiny a faktická podoba antiestablišmentových hnutí se mu hnusila. Dílo Louis-Ferdinanda Célinea - Cesta do hlubin noci (Voyage au bout de la nuit, 1932); český překlad Jaroslav Zaorálek - Smrt na úvěr (Mort à crédit, 1936) - Klaun's band (Guignol's Band, 1944) - tzv. „německá trilogie“ o vlastním exilu: - Od zámku k zámku (D'un Château l'autre, 1957), česky 1996 - ISBN 80-7108-142-6, překlad Anna Kareninová - Sever (Nord, 1960), česky 1997, překlad Anna Kareninová - Skočná (Rigodon, 1969), česky 1998, překlad Anna Kareninová Citáty 1. Trik Židů, kteří jsou „pronásledováni“ a „mučedníky“, nikdy nepřestane fungovat na pitomé árijské paroháče. Jsou to oni, kteří nás pronásledují. Jsme obětmi mučedníků. 2. Židé se bojí jen jedné věci, komunismu bez Židů. 3. Především musí být zabráněno válce . . . Nechci jít do války kvůli Hitlerovi, připouštím, ale nechci jít do války proti němu, kvůli Židům . . . Hitler nemá rád Židy. Já také. 4. Angličani našimi spojenci? Kulový! Další velký švindl! 5. Jsme mistry světa ve vychloubání. 6. Během první světové války zahynulo 1 350 francouzských Židů. To představuje jednoho Žida za každých 1 300 zabitých Francouzů [1 750 000 mrtvých]. Myslím, že tato 1/1300 zabitých nejpřesněji představuje úhrn židovských práv v naší zemi. Rád jim dám 1/1300 práv praktikovat každé svobodné povolání. Tak například v medicíně, kde máme kolem 30 000 francouzských lékařů, bych akceptoval 23 Židů jako kolegy! Rád! …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Louis-Ferdinand Céline, vlastním jménem Louis-Ferdinand Destouches, byl francouzský lékař a spisovatel. Pocházel z chudé keltské rodiny původem z Bretagne. Bojoval v první světové válce, kde byl těžce raněn do hlavy a prohlášen za invalidu ze 75 %. Zranění mělo celoživotní následky. V roce 1924 vystudoval lékařství a v roce 1928 se usadil a otevřel si praxi na předměstí Paříže. Ve volném čase psal.

Jeho prvotinou je román Cesta do hlubin noci (1932), v němž bez servítků vlíčil hrůzu vlastních válečných zážitků, toulek po Africe i praxi chudinského lékaře na předměstí . Kniha zapůsobila pro svou otevřenost a neotesaný, ale novátorský styl jako zjevení a zajistila mu okamžitý úspěch po celé Evropě. Podařilo se mu zlomit mnoho konvencí, např. užíváním slangu a vulgarismů. Céline totiž nesnášel vymydlený jazyk literárních salónů; chtěl psát tak, jak mluví obyčejní lidé. Manipulací a intrikami se stalo, že Cesta do hlubin noci nedostala Goncourtovu cenu. V témže roce začal Céline koketovat s komunismem, ale později se díky svému antisemismu sblížil s fašismem.
Podobné nadšení vyvolala Célineova druhá kniha Smrt na úvěr (1936). V tomto rozsáhlém románu, odehrávajícím se na chudém předměstí Paříže před I. světovou válkou, se autor vrací k neuvěřitelným a drsným příhodám ze svého dětství. Román přináší ještě radikálnější uvolnění stylu.
V roce 1937 se Céline vrátil ze Sovětského svazu. Napsal o tom pamflet Má vina (Mea Culpa, 1937), kde beze všech příkras popsal, jak to v SSSR reálně funguje. Následovaly tři antisemitské pamflety: Maličkosti pro masakr (Bagatelles pour un massacre, 1937), Škola mrtvol (L'École des cadavres, 1938) a Pěkný bordel (Les Beaux Draps, 1941). Jejich vydávání je ve Francii zakázáno.

Ačkoliv nebyl představitelem vichystického režimu, měl obavy, že bude stíhán za kolaboraci, protože napsal mnoho článků, které by takto mohly být vnímány. Proto v roce 1944 odešel do německého Sigmaringenu a odtud dále do Dánska. Ve Francii byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. V Dánsku strávil rok ve vydávací vazbě, ale v roce 1951 byl amnestován a vrátil se do Francie. Z těchto zážitků pak vznikla série jeho pozdních románů.
Texty kolaboranta nikdo nechtěl tisknout, takže se musel vrátit k medicíně, což mu moc nevynášelo a žil proto v bídě.

Céline je považován za jednoho z největších francouzských romanopisců a mistrů jazyka 20. století. Protože byl ostrý odpůrce establišmentu, jsou jeho názory vysoce kontroversní. Měl sympatie ke kolektivismu, komunismu, nacismu a kolaboraci s německou okupační mocí; byl přesvědčený antisemita a rasista. Nebyl ale členem žádné organizované skupiny a faktická podoba antiestablišmentových hnutí se mu hnusila.

Dílo Louis-Ferdinanda Célinea

- Cesta do hlubin noci (Voyage au bout de la nuit, 1932); český překlad Jaroslav Zaorálek
- Smrt na úvěr (Mort à crédit, 1936)
- Klaun's band (Guignol's Band, 1944)
- tzv. „německá trilogie“ o vlastním exilu:
- Od zámku k zámku (D'un Château l'autre, 1957), česky 1996 - ISBN 80-7108-142-6, překlad Anna Kareninová
- Sever (Nord, 1960), česky 1997, překlad Anna Kareninová
- Skočná (Rigodon, 1969), česky 1998, překlad Anna Kareninová

Citáty
1. Trik Židů, kteří jsou „pronásledováni“ a „mučedníky“, nikdy nepřestane fungovat na pitomé árijské paroháče. Jsou to oni, kteří nás pronásledují. Jsme obětmi mučedníků.
2. Židé se bojí jen jedné věci, komunismu bez Židů.
3. Především musí být zabráněno válce . . . Nechci jít do války kvůli Hitlerovi, připouštím, ale nechci jít do války proti němu, kvůli Židům . . . Hitler nemá rád Židy. Já také.
4. Angličani našimi spojenci? Kulový! Další velký švindl!
5. Jsme mistry světa ve vychloubání.
6. Během první světové války zahynulo 1 350 francouzských Židů. To představuje jednoho Žida za každých 1 300 zabitých Francouzů [1 750 000 mrtvých]. Myslím, že tato 1/1300 zabitých nejpřesněji představuje úhrn židovských práv v naší zemi. Rád jim dám 1/1300 práv praktikovat každé svobodné povolání. Tak například v medicíně, kde máme kolem 30 000 francouzských lékařů, bych akceptoval 23 Židů jako kolegy! Rád!

Mohli by vás také zajímat…