Lillian Hellmanová byla americká dramatička.

Lillian Hellmanová se narodila v nepříliš majetné rodině židovského obchodníka s obuví. Když jí bylo pět let, rodina se přestěhovala do New Yorku. Lillian se později často vracela na rodný Jih. Po středoškolských studiích začala studovat na univerzitě, ale předčasně odešla.. Zajímala se především o literární tvorbu.

Lillian Hellmanová prošla různým zaměstnáním v obchodu i jako nakladatelská a divadelní lektorka. Od roku 1934 se věnovala literární tvorbě a veřejné činnosti. V letech 1936 - 37 cestovala po Evropě, pobyla v Sovětském svazu, navštívila i republikánské Španělsko a jeho bojiště s fašismem, v roce 1948 přijela i do ČSR. Měla problémy pro své levicové přesvědčení, v roce 1952 byla předvolána před komisi pro vyšetřování neamerické činnosti.

Pozici slavné osobnosti vrátilo Lillian Hellmanové až vydání jejích memorálů v roce 1969.


Divadlu a veřejné činnosti patří život Lillian Hellmanové od uvedení její první divadelní hry.

Vražedná lež - 1934, též název Hodina dětí, psychologické drama o intrikánském děvčeti, které smyšleným obviněním z úchylnosti zničí existenci svých učitelek. Hra měla velký úspěch - téměř 700 představení.

Do konce života - 1936, soustřeďuje se na dělnickou stávku, je odrazem současné ekonomické krize. Malý ohlas hry v USA vyvážilo rostoucí mezinárodní uznání.

Lištičky - 1939, na základě biblického přirovnání o plenění úrodné vinice zpodobuje na historii staré jižanské rodiny Hubbardů rozklad morálních principů. Hra pronikla na americká i mezinárodní jeviště, byl podle ní natočen film a napsáno libreto pro operu Regina (hudba M. Blitzstein).

Stráž na Rýně - 1941, varování před fašistickým nebezpečím. Získala ocenění v New Yorku jako nejlepší hra roku.

Pronikavý vítr - 1944, hra má dokumentární charakter. Klade si otázku, zda bylo možno předejít katastrofám 2. světové války.

Jiná část lesa - 1946, autorka se vrací k tématu Lištiček. Jedná o téže chamtivé jižanské rodině, tentokrát retrospektivně.

Severní hvězda - scénář k filmu o hrdinství sovětských občanů v obraně proti vojenskému přepadení.

Podzimní zahrada - 1951, poeticky jímavá hra z jižanské současnosti. V intimní atmosféře předkládá hra řadu otázek bez jasně zaujatého stanoviska, které by některé činy ospravedlňovalo nebo odsuzovalo.

Odložené sny - 1960, o osudu jižanské rodiny, kterou zrujnují iluze a sebeklam.

Próza:
V posledních letech psala Lillian Hellmanová jen knihy memoárů.

Nedokončená žena - 1969, kniha dosáhla značného ocenění.
Čas darebáků - 1973