zavřít
Ladislav Novomeský

politik, básník, publicista

Narození:
27. 12. 1904 , Budapešť
Úmrtí:
4. 9. 1976  ve věku 71 let,  Bratislava  †
Znamení:
kozoroh  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

1 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Ladislav (Laco) Novomeský, slovenský básník, publicista a politik, se narodil 27. prosince 1904 v Budapešti. Základní vzdělání získal Novomeský v Budapešti, kde také studoval čtyři ročníky gymnázia. V roce 1919 se rodina přestěhovala do rodného města jeho otce, do Senice. Laco Novomeský pokračoval ve studiích na Slovensku, kde navštěvoval učitelský ústav v Modre. V září 1923 dostal místo učitele na základní škole v Bratislavě. Během učitelování se stal externím posluchačem filozofické fakulty, víc ho však zaujala literární a politická činnost. V roce 1925 vstoupil Laco Novomeský do komunistické strany, přestal učit a odešel do Ostravy, kde pracoval jako redaktor Pravdy chudoby, o čtyři roky později přešel jako redaktor Rudého práva do Prahy. Následujících deset let působil jako redaktor v několika tiskových orgánech komunistické strany. Roku 1934 podepsal Novomeský manifest proti fašistickým provokacím, v roce 1937 pak založil Klub přátel Španělska, které také navštívil. Po nástupu fašismu v roce 1939 a následném rozdělení republiky odešel Novomeský zpět na Slovensko. Zde se podílel na přípravách Slovenského národního povstání a jako předseda Slovenské národní rady se účastnil politických jednání o poválečném uspořádání Československa. V roce 1945 byl Novomeský pověřen vedením resortu školství a osvěty. V roce 1950 byl obviněn z buržoazního nacionalismu. Byl uvězněn a v roce 1955 podmínečně propuštěn. V letech 1956 – 62 pracoval Novomeský v Památníku národního písemnictví v Praze. V roce 1963 byl rehabilitován, přestěhoval se do Bratislavy a pracoval v Ústavu slovenské literatury SAV. V srpnu 1968, po vstupu vojsk RVHP do Československa, se stal členem předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska a předsedou Matice slovenské. Od roku 1921 začal publikovat svoje básně v časopisech Vatra, Svojeť, Mladé Slovensko, Nový rod a v příloze Pravdy chudoby Proletárska nedeľa. Již od prvních básní je zřejmé autorovo sociální cítění a levicová politická orientace. V básních se střídá vzdor a hněv, básník však tvořil i v „nové krásné poezii“, kdy oslavoval radost lidí, člověka. Mnohé texty nesou myšlenku o rozporu reality a jednoduchého lidského snu. Laco Novomeský zemřel 4. září 1976 v Bratislavě. Dílo Ladislava Novomeského - Nedeľa – 1927 – proletářská poezie - Romboid – 1932 – poetismus, věnováno památce Janka Kráľa - Otvorená okná – 1935 - Svätý za dedinou – 1939 - Vila Tereza – 1963 - Do města 30 minút – 1963 - Stamodtiaľ a iné - 1964 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Ladislav (Laco) Novomeský, slovenský básník, publicista a politik, se narodil 27. prosince 1904 v Budapešti.

Základní vzdělání získal Novomeský v Budapešti, kde také studoval čtyři ročníky gymnázia. V roce 1919 se rodina přestěhovala do rodného města jeho otce, do Senice. Laco Novomeský pokračoval ve studiích na Slovensku, kde navštěvoval učitelský ústav v Modre. V září 1923 dostal místo učitele na základní škole v Bratislavě. Během učitelování se stal externím posluchačem filozofické fakulty, víc ho však zaujala literární a politická činnost.

V roce 1925 vstoupil Laco Novomeský do komunistické strany, přestal učit a odešel do Ostravy, kde pracoval jako redaktor Pravdy chudoby, o čtyři roky později přešel jako redaktor Rudého práva do Prahy. Následujících deset let působil jako redaktor v několika tiskových orgánech komunistické strany.

Roku 1934 podepsal Novomeský manifest proti fašistickým provokacím, v roce 1937 pak založil Klub přátel Španělska, které také navštívil.

Po nástupu fašismu v roce 1939 a následném rozdělení republiky odešel Novomeský zpět na Slovensko. Zde se podílel na přípravách Slovenského národního povstání a jako předseda Slovenské národní rady se účastnil politických jednání o poválečném uspořádání Československa.

V roce 1945 byl Novomeský pověřen vedením resortu školství a osvěty. V roce 1950 byl obviněn z buržoazního nacionalismu. Byl uvězněn a v roce 1955 podmínečně propuštěn.

V letech 1956 – 62 pracoval Novomeský v Památníku národního písemnictví v Praze. V roce 1963 byl rehabilitován, přestěhoval se do Bratislavy a pracoval v Ústavu slovenské literatury SAV.

V srpnu 1968, po vstupu vojsk RVHP do Československa, se stal členem předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska a předsedou Matice slovenské.

Od roku 1921 začal publikovat svoje básně v časopisech Vatra, Svojeť, Mladé Slovensko, Nový rod a v příloze Pravdy chudoby Proletárska nedeľa. Již od prvních básní je zřejmé autorovo sociální cítění a levicová politická orientace. V básních se střídá vzdor a hněv, básník však tvořil i v „nové krásné poezii“, kdy oslavoval radost lidí, člověka. Mnohé texty nesou myšlenku o rozporu reality a jednoduchého lidského snu.

Laco Novomeský zemřel 4. září 1976 v Bratislavě.

Dílo Ladislava Novomeského
- Nedeľa – 1927 – proletářská poezie
- Romboid – 1932 – poetismus, věnováno památce Janka Kráľa
- Otvorená okná – 1935
- Svätý za dedinou – 1939
- Vila Tereza – 1963
- Do města 30 minút – 1963
- Stamodtiaľ a iné - 1964

  • Vlasta Burian našel po válce útočiště na Slovensku

    Novinky, 5. 4. 2011 Když po druhé světové válce obvinili Vlastu Buriana ze spolupráce s nacisty, vzali mu divadlo a zakázali veřejně vystupovat, našel dočasné útočiště na Slovensku. Jak informuje deník Pravda, záchranné lano tehdy Burianovi hodil Ladislav Novomeský, tehdejší pověřenec pro školství a osvětu. … více