Ladislav Fuks

spisovatel

Narození:
24. 9. 1923 , Praha
Úmrtí:
19. 8. 1994  ve věku 70 let,  Praha  †
Znamení:
váhy  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

32 se líbí, 11 se nelíbí

Ladislav Fuks, autor psychologických próz s estetickým posláním a promyšleně konstruovaných příběhů odhalujících mnohorozměrnost lidského nitra a dějin, se narodil 24. září 1923 v Praze v rodině policejního důstojníka. Maturoval v roce 1942, po krátkém zaměstnání v pozemkovém úřadu byl nasazen na správu statků do Hodonína. Intenzivně prožíval vpád hitlerovské armády a perzekuci židovských spolužáků. Po válce vystudoval na FF UK filozofii, psychologii, pedagogiku a dějiny umění. Během studií působil na táborech pro středoškoláky jako vychovatel. Několik let pracoval v papírnách v Bělé pod Bezdězem a v Praze. Podnětná pro Fukse byla práce ve Státní památkové správě – tyto zkušenosti zužitkoval ve svém seriále o hradech a zámcích v časopise Za krásami domova. Po úspěšném přijetí literárního debutu se věnoval výhradně literatuře. Pro Fuksovu prózu je typické prostupování reálných událostí sny, iluzemi a halucinacemi, ztvárňujícími lidské nitro zdeformované úzkostí nebo fixní ideou. Jeho tvorba je silně poznamenána válečnou a židovskou problematikou, konfliktem bezbranného lidství s násilím a zlem. Ladislav Fuks zemřel 19. srpna 1994 v Praze. Dílo Ladislava Fukse - Zámek Kynžvart – historie a přítomnost – 1958 – rozsáhlá monografie - Pan Theodor Mundstock – 1963 – kniha získala četná ocenění, byla vydána v mnoha zemích - Mí černovlasí bratři – 1964 - Variace pro temnou strunu – 1966 - Obraz Martina Blaskowitze – 1980 - Spalovač mrtvol – 1967 – hororový román – protagonistou románu je vzorný otec rodiny a zaměstnanec krematoria, který se pod vlivem fašistické ideologie mění z podivína v psychopata a vraha svých nejbližších, román byl zfilmován - Smrt morčete – 1969 - Myši Natálie Mooshabrové – 1972 - Příběh kriminálního rady – 1971 – psychologická detektivka o konfliktu otce a syna vrcholící zločinem - Oslovení z tmy – 1972 - Nebožtíci na bále – 1972 - Návrat z žitného pole – 1974 - Pasáček z doliny – 1977, román byl zfilmován - Křišťálový pantoflíček – 1978 - Vévodkyně a kuchařka – 1983 – nejrozsáhlejší Fuksovo dílo, román je situován do konce 19. století, zachycuje atmosféru konce habsburské monarchie - Moje zrcadlo – 1995 – autobiografie, vydána posmrtně …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Ladislav Fuks, autor psychologických próz s estetickým posláním a promyšleně konstruovaných příběhů odhalujících mnohorozměrnost lidského nitra a dějin, se narodil 24. září 1923 v Praze v rodině policejního důstojníka.

Maturoval v roce 1942, po krátkém zaměstnání v pozemkovém úřadu byl nasazen na správu statků do Hodonína. Intenzivně prožíval vpád hitlerovské armády a perzekuci židovských spolužáků.

Po válce vystudoval na FF UK filozofii, psychologii, pedagogiku a dějiny umění. Během studií působil na táborech pro středoškoláky jako vychovatel. Několik let pracoval v papírnách v Bělé pod Bezdězem a v Praze.

Podnětná pro Fukse byla práce ve Státní památkové správě – tyto zkušenosti zužitkoval ve svém seriále o hradech a zámcích v časopise Za krásami domova.
Po úspěšném přijetí literárního debutu se věnoval výhradně literatuře.

Pro Fuksovu prózu je typické prostupování reálných událostí sny, iluzemi a halucinacemi, ztvárňujícími lidské nitro zdeformované úzkostí nebo fixní ideou. Jeho tvorba je silně poznamenána válečnou a židovskou problematikou, konfliktem bezbranného lidství s násilím a zlem.
Ladislav Fuks zemřel 19. srpna 1994 v Praze.

Dílo Ladislava Fukse

- Zámek Kynžvart – historie a přítomnost – 1958 – rozsáhlá monografie
- Pan Theodor Mundstock – 1963 – kniha získala četná ocenění, byla vydána v mnoha zemích
- Mí černovlasí bratři – 1964
- Variace pro temnou strunu – 1966
- Obraz Martina Blaskowitze – 1980
- Spalovač mrtvol – 1967 – hororový román – protagonistou románu je vzorný otec rodiny a zaměstnanec krematoria, který se pod vlivem fašistické ideologie mění z podivína v psychopata a vraha svých nejbližších, román byl zfilmován
- Smrt morčete – 1969
- Myši Natálie Mooshabrové – 1972
- Příběh kriminálního rady – 1971 – psychologická detektivka o konfliktu otce a syna vrcholící zločinem
- Oslovení z tmy – 1972
- Nebožtíci na bále – 1972
- Návrat z žitného pole – 1974
- Pasáček z doliny – 1977, román byl zfilmován
- Křišťálový pantoflíček – 1978
- Vévodkyně a kuchařka – 1983 – nejrozsáhlejší Fuksovo dílo, román je situován do konce 19. století, zachycuje atmosféru konce habsburské monarchie
- Moje zrcadlo – 1995 – autobiografie, vydána posmrtně

  • Recenze: Vojtěch Dyk zvládl židovského úředníčka Mundstocka na výbornou. Hře ale chybí víc Fukse

    Bleskově, 31. 5. 2016 Jako poslední premiéru nachylující se sezony připravilo pražské Studio Hrdinů volnou variaci na román Ladislava Fukse Pan Theodor Mundstock. … více

  • Nové knihy: Saudek, Sedaris, Millerová, Gilk a Severa

    Novinky, 24. 1. 2014 Novinky tohoto týdne zahajujeme legendárním komiksem Káji Saudka, knihou nejpopulárnějšího amerického humoristy Davida Sedarise i historickým románem jeho rodačky Madeline Millerové. Pozornost si zaslouží edice díla Vítězslava Nezvala, kniha o Ladislavu Fuksovi i rozhovory Martina Severy. Nádavkem první komiksový magazín Barta Simpsona. … více

  • Nové knihy: Vermes, Eco, Kafka, Poláček i Eugenides

    Novinky, 4. 10. 2013 Novinky tohoto týdne zahajuje mimořádný humorný kus německého autora Timura Vermese a pokračují detektivním příběhem Ira Kena Bruena. Pozornost si zasluhuje nový soubor textů italského vědce a prozaika Umerta Eca, Josef Čermák, znalec Kafkova díla, nabízí svůj pohled na tuto světově proslulou osobnost, podobně jako Jan Poláček v případě Ladislava Fukse. Vychází rovněž prvotina dnes už známého Američana Jeffreyho Eugenidese. Britka Alison Weirová zavádí na dvůr Jindřicha VIII. a rovněž britská modelka a prozaička Katie Priceová představuje nablýskaný svět dnešních celebrit. A jako vždy nádavkem dva komiksy, první věnovaný Bartu Simpsonovi, druhý předchází legendárního Strážce. … více

Mohli by vás také zajímat…