zavřít
Kosmas

kronikář a duchovní

Narození:
1045 ,přidej místo narození
Úmrtí:
21. 10. 1125  ve věku 80 let  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

75 se líbí, 24 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Kosmas, první autor česko-latinské literatury, se narodil okolo roku 1045 v rodině duchovního českého původu. Věnoval se kněžské dráze. Chronika Bohemorium (Kronika česká) je jediné dílo, o němž lze s jistotou říci, že jej napsal Kosmas. Základní vzdělání získal Kosmas při pražském kostele, v Praze pak zůstal až do svých 29 let. Po roce 1074 odešel do ciziny, studoval v Lutychu / dnešní Belgie. Po návratu domů se stal jako jáhen kanovníkem pražské kapituly, po svém vysvěcení na kněze 18. června 1099, jejím děkanem. Několikrát doprovázel pražské biskupy na jejich cestách do ciziny. Kosmas byl ženat s Božetěchou. Manželství kněží v českých zemích byla v té době běžná. Kosmovu ženu známe z dvojverší, jímž Kosmas zaznamenal její smrt k roku 1117 do své Kroniky. Kromě toho je smrt Božetěchy zanesena i v olomouckém nekrologiu – seznamu zemřelých pořizovaném původně za účelem zádušních mší. Z manželství s Božetěchou měl Kosmas syna Jindřicha. Předpokládá se, že se jednalo o Jindřicha Zdíka, biskupa olomouckého. Tato verze však nebyla nikdy definitivně potvrzena ani přesvědčivě vyvrácena. Kosmova kronika - Chronika Bohemorium: Kosmas psal Kroniku ke konci svého života, někdy v letech 1119-1125. Je však možné, že první kniha Kroniky byla napsána již v roce 1110. Kosmas zde užíval prozaických rýmů, rytmizovaných závěrů vět a větných úseků. Kronika je historickým dílem i beletrií zároveň. Kronika se zachovala v 15 rukopisech, nejvýznamnějším je budyšínský z přelomu 12. a 13. století. Tento rukopis věnovala v padesátých letech 20. století tehdejší vláda Německé demokratické republiky Československu a je uložen v knihovně Národního muzea. Kosmovu Kroniku, která zůstala nedokončena, je rozdělena na tři knihy. Někdy je považován závěr třetí knihy za počátek knihy čtvrté. První kniha Kroniky líčí nejstarší doby Čech podle starých pověstí. Ve druhé kapitole této knihy popisuje Kosmas českou krajinu a příchod prvních obyvatel vedených Čechem. Kniha končí skonem knížete Jaromíra r. 1037. Druhá kniha popisuje události od začátku vlády Břetislava I. do začátku vlády Břetislava II. Roku 1092. Třetí kniha pokračuje v popisování českých dějin a končí líčením císaře Jindřicha IV. a nastoupení knížete Soběslava. Poprvé vyšla ve starém tisku roku 1602 v Hannoveru v péči editora M. Frehera, který ji vydal ještě v letech 1607 a 1621. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Kosmas, první autor česko-latinské literatury, se narodil okolo roku 1045 v rodině duchovního českého původu. Věnoval se kněžské dráze. Chronika Bohemorium (Kronika česká) je jediné dílo, o němž lze s jistotou říci, že jej napsal Kosmas.

Základní vzdělání získal Kosmas při pražském kostele, v Praze pak zůstal až do svých 29 let.
Po roce 1074 odešel do ciziny, studoval v Lutychu / dnešní Belgie. Po návratu domů se stal jako jáhen kanovníkem pražské kapituly, po svém vysvěcení na kněze 18. června 1099, jejím děkanem. Několikrát doprovázel pražské biskupy na jejich cestách do ciziny.

Kosmas byl ženat s Božetěchou. Manželství kněží v českých zemích byla v té době běžná. Kosmovu ženu známe z dvojverší, jímž Kosmas zaznamenal její smrt k roku 1117 do své Kroniky. Kromě toho je smrt Božetěchy zanesena i v olomouckém nekrologiu – seznamu zemřelých pořizovaném původně za účelem zádušních mší. Z manželství s Božetěchou měl Kosmas syna Jindřicha. Předpokládá se, že se jednalo o Jindřicha Zdíka, biskupa olomouckého. Tato verze však nebyla nikdy definitivně potvrzena ani přesvědčivě vyvrácena.

Kosmova kronika - Chronika Bohemorium:

Kosmas psal Kroniku ke konci svého života, někdy v letech 1119-1125. Je však možné, že první kniha Kroniky byla napsána již v roce 1110. Kosmas zde užíval prozaických rýmů, rytmizovaných závěrů vět a větných úseků. Kronika je historickým dílem i beletrií zároveň.

Kronika se zachovala v 15 rukopisech, nejvýznamnějším je budyšínský z přelomu 12. a 13. století. Tento rukopis věnovala v padesátých letech 20. století tehdejší vláda Německé demokratické republiky Československu a je uložen v knihovně Národního muzea.

Kosmovu Kroniku, která zůstala nedokončena, je rozdělena na tři knihy. Někdy je považován závěr třetí knihy za počátek knihy čtvrté.

První kniha Kroniky líčí nejstarší doby Čech podle starých pověstí. Ve druhé kapitole této knihy popisuje Kosmas českou krajinu a příchod prvních obyvatel vedených Čechem. Kniha končí skonem knížete Jaromíra r. 1037.

Druhá kniha popisuje události od začátku vlády Břetislava I. do začátku vlády Břetislava II. Roku 1092.

Třetí kniha pokračuje v popisování českých dějin a končí líčením císaře Jindřicha IV. a nastoupení knížete Soběslava.

Poprvé vyšla ve starém tisku roku 1602 v Hannoveru v péči editora M. Frehera, který ji vydal ještě v letech 1607 a 1621.