zavřít
Karel Vladislav Zap

historik a popularizátor vědy

Narození:
8. 1. 1812 , Praha
Úmrtí:
1. 1. 1871  ve věku 58 let,  Benešov  †
Znamení:
kozoroh  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

2 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Karel Vladislav Zap byl český historik a popularizátor vědy. Již za svých univerzitních studií se Karel Vladislav Zap setkal s výzanmnými osobnosti českého obrození. J. Jungmann, J.S. Presl, V. Hanka a F. Palacký velmi silně ovlivnili jeho národní orientaci. Po ukončení studií se stal Karel Zap účetním úředníkem. Od roku 1836 působil ve Lvově, který byl v 19. století součástí rakouské Halíče. Zde se seznámil s významnými osobnostmi polského a ukrajinského kulturního a vědeckého života. Zprávy ze Lvova publikoval Zap v Květech českých, Vlastimilu, České včele a v časopise Českého musea. Karel Vladislav Zap si vzal za manželku dceru polského šlechtice Jana Wiśniowského. Styky, které Záp navázal v Polsku a na Ukrajině udržoval k oboustrannému prospěchu i po svém návratu do Prahy v roce 1845. V Praze působil jako středoškolský profesor. Svůj volný čas věnoval různorodé činnosti. Měl snahu prospět národu, především jeho vzdělanosti. Od roku 1849 učil češtinu, pak i dějepis, začal vydávat učebnice. Stal se zakladatelem a v letech 1854 - 1868 i prvním redaktorem Památek archeologických a místopisných, do nichž přispěl řadou článků o románských a gotických památkách a jejich ochraně. Psal např. o Týnu, chrámech sv. Jiří a sv. Víta, Karlštejně, Táboru atd. Dílo Karla Vladislava Zapa: Popsání hlavního města Království českého Prahy - 1835, prvotina Všeobecný zeměpis - 1846-47, dodatky 1851, monumentální geografický přehled Starožitnosti a památky země české - 1863 Historickoumělecké památky pražské - 1864-68 Českomoravská kronika - 1862-72, nejdůležitější Zapovo dílo, autor předvedl nejširší veřejnosti výsledky českých historických poznatků o minulosti národa až do roku 1526, dílo bylo doprovázeno bohatým ilustračním materiálem. Karel Zap toto dílo nedokončil. Jeho pokračovatelem byl nejdříve od roku 1874 český novinář Josef Kořán a od roku 1888 nastoupili A. Rezek a J. Svátek …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Karel Vladislav Zap byl český historik a popularizátor vědy.

Již za svých univerzitních studií se Karel Vladislav Zap setkal s výzanmnými osobnosti českého obrození. J. Jungmann, J.S. Presl, V. Hanka a F. Palacký velmi silně ovlivnili jeho národní orientaci.

Po ukončení studií se stal Karel Zap účetním úředníkem. Od roku 1836 působil ve Lvově, který byl v 19. století součástí rakouské Halíče. Zde se seznámil s významnými osobnostmi polského a ukrajinského kulturního a vědeckého života. Zprávy ze Lvova publikoval Zap v Květech českých, Vlastimilu, České včele a v časopise Českého musea.

Karel Vladislav Zap si vzal za manželku dceru polského šlechtice Jana Wiśniowského. Styky, které Záp navázal v Polsku a na Ukrajině udržoval k oboustrannému prospěchu i po svém návratu do Prahy v roce 1845.

V Praze působil jako středoškolský profesor. Svůj volný čas věnoval různorodé činnosti. Měl snahu prospět národu, především jeho vzdělanosti. Od roku 1849 učil češtinu, pak i dějepis, začal vydávat učebnice. Stal se zakladatelem a v letech 1854 - 1868 i prvním redaktorem Památek archeologických a místopisných, do nichž přispěl řadou článků o románských a gotických památkách a jejich ochraně. Psal např. o Týnu, chrámech sv. Jiří a sv. Víta, Karlštejně, Táboru atd.

Dílo Karla Vladislava Zapa:

Popsání hlavního města Království českého Prahy - 1835, prvotina
Všeobecný zeměpis - 1846-47, dodatky 1851, monumentální geografický přehled
Starožitnosti a památky země české - 1863
Historickoumělecké památky pražské - 1864-68

Českomoravská kronika - 1862-72, nejdůležitější Zapovo dílo, autor předvedl nejširší veřejnosti výsledky českých historických poznatků o minulosti národa až do roku 1526, dílo bylo doprovázeno bohatým ilustračním materiálem. Karel Zap toto dílo nedokončil. Jeho pokračovatelem byl nejdříve od roku 1874 český novinář Josef Kořán a od roku 1888 nastoupili A. Rezek a J. Svátek