Karel Hlaváček

básník a výtvarník

Narození:
24. 8. 1874 , Praha
Úmrtí:
15. 6. 1898  ve věku 23 let  †
Znamení:
panna  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

12 se líbí, 4 se nelíbí

Karel Hlaváček (24. srpna 1874 Praha – 15. června 1898 Praha), byl český básník a výtvarník. Přední český dekadent a představitel českého symbolismu. Svá literární díla publikoval v Moderní revui, zde také otiskoval své výtvarné kritiky. Za svého života se příliš neprosadil a celý život bojoval s finančními problémy. Zemřel na tuberkulózu Literární činnost: Pro jeho sbírky je typická hudebnost. Sokolské sonety – První básnická sbírka. Většinou se jedná o apelativní verše, ale jsou zde i dekadentní rysy. Pozdě k ránu – Sbírka je zajímavá svoji zvukovou stavbou a melodií – tohoto dosahuje opakování slov a zvláštním rýmem. V těchto básních se snaží čtenáři vsugerovat nějakou náladu, využívá k tomu zvuku slov. Často ukazuje neskutečnou krajinu v době přechodu dne a noci. Básně jsou melancholické a smutné. Sbírka je typickou ukázkou českého symbolismu. Mstivá kantiléna – Básně jsou psány z pohledu člověka, který je ponechán napospas hladu. Symbol nachází postavách tzv. gézů – tj. zchudlým potomků nizozemské šlechty ze 16. stol.. Žalmy – sbírka psaná hymnickým veršem, nedokončeno. Ukázka z díla "Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní, hrál vždycky na večer touž píseň mollovou a ani nerozžal si oheň pobřežní, neb všecky ohně, prý, tu zhasnou, uplovou. Hrál dlouze na hoboj, v tmách na pobřeží, v tmách, na plochém pobřeží, kde nikdo nepřistál: hrál pro svou Lhostejnost, či hrál spíš pro svůj Strach? byl tichý Pastevec, či vyděděný Král? Hrál smutně na hoboj. Vzduch zhluboka se chvěl pod písní váhavou a jemnou, mollovou... A od vod teskně zpět mu hoboj vlhkem zněl: jsou ohně marny, jsou, vždy zhasnou, uplovou." (K. Hlaváček, Hrál kdosi na hoboj) …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Karel Hlaváček (24. srpna 1874 Praha – 15. června 1898 Praha), byl český básník a výtvarník. Přední český dekadent a představitel českého symbolismu. Svá literární díla publikoval v Moderní revui, zde také otiskoval své výtvarné kritiky.

Za svého života se příliš neprosadil a celý život bojoval s finančními problémy. Zemřel na tuberkulózu

Literární činnost:
Pro jeho sbírky je typická hudebnost.
Sokolské sonety – První básnická sbírka. Většinou se jedná o apelativní verše, ale jsou zde i dekadentní rysy.
Pozdě k ránu – Sbírka je zajímavá svoji zvukovou stavbou a melodií – tohoto dosahuje opakování slov a zvláštním rýmem. V těchto básních se snaží čtenáři vsugerovat nějakou náladu, využívá k tomu zvuku slov. Často ukazuje neskutečnou krajinu v době přechodu dne a noci. Básně jsou melancholické a smutné. Sbírka je typickou ukázkou českého symbolismu.
Mstivá kantiléna – Básně jsou psány z pohledu člověka, který je ponechán napospas hladu. Symbol nachází postavách tzv. gézů – tj. zchudlým potomků nizozemské šlechty ze 16. stol..
Žalmy – sbírka psaná hymnickým veršem, nedokončeno.

Ukázka z díla
"Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní,
hrál vždycky na večer touž píseň mollovou
a ani nerozžal si oheň pobřežní,
neb všecky ohně, prý, tu zhasnou, uplovou.

Hrál dlouze na hoboj, v tmách na pobřeží, v tmách,
na plochém pobřeží, kde nikdo nepřistál:
hrál pro svou Lhostejnost, či hrál spíš pro svůj Strach?
byl tichý Pastevec, či vyděděný Král?

Hrál smutně na hoboj. Vzduch zhluboka se chvěl
pod písní váhavou a jemnou, mollovou...
A od vod teskně zpět mu hoboj vlhkem zněl:
jsou ohně marny, jsou, vždy zhasnou, uplovou."
(K. Hlaváček, Hrál kdosi na hoboj)

  • Český básník, který zažil konec celé evropské epochy a zemřel příliš mladý

    Tiscali, 3. 3. 2016 Dělnická Libeň konce 19. století nebyla nejspíš příliš lákavým místem. Karel Hlaváček se tam narodil, prožil většinu ze svých třiadvaceti let a tady také zemřel. Přesto anebo právě proto krása jeho poetických obrazů oslovuje dodnes - zrovna jako nezvyklé obrázky Vladimíra Boudníka či texty Bohumila Hrabala, také nerozlučně spjatých s touto pražskou čtvrtí. … více