zavřít
Julius Zeyer

spisovatel

Narození:
16. 4. 1841 , Praha, Československo
Úmrtí:
29. 1. 1901  ve věku 59 let,  Praha, Československo,  důvod: selhání srdce
Znamení:
beran  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

33 se líbí, 8 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Český básník, prozaik a dramatik narozený 26.4.1841, pocházel z pražské měšťanské rodiny, která měla francouzský a židovský původ. Jeho rodným jazykem však byla němčina. Studoval německou reálku a poté techniku v Praze. Studia nedokončil, rozhodl se pro soukromé studium jazyků a literatury. V jeho tvorbě ho ovlivnila česká chůva, kterou považoval za ideální lidovou ženu a která mu vyprávěla staré příběhy. Zeyer cestoval po celé Evropě. Po tom, co odmítl otcovo přání vést rodinný dřevařský závod, odcestoval do Ruska, kde působil jako vychovatel ve šlechtických rodinách. Jeho nejmilejším místem v Čechách byly Vodňany. Zde měl své přátele. Z literárních kolegů to byli např. Otakar Mokrý a František Herites. Zeyer nesouhlasil se soudobou bázlivou měšťanskou společností. Do svých literárních děl obsazoval hrdiny schopné velkých citů, milujících svobodu a bojujících proti zlu. .Nepotrpěl si na žádné pocty, které tak miloval Vrchlický. Zeyer patřil mezi romantiky, i když v té době už literární svět od romantiky upouštěl. Náměty ke své tvorbě nacházel v dávné minulosti různých národů, patřil do nich také Orient. Psal zejména epiku veršovanou, nebo psanou prózou, méně pak lyriku. Snažil se o to, aby čtenář 19. století pochopil jiné kultury a snažil se vcítit do jejich života. Jeho tvorba má vyváženou formu, je pro čtenáře srozumitelná. Používá v ní dlouhá souvětí, děj je i přes napínavou a někdy dobrodružnou zápletku, vyprávěn s vyrovnaností a klidem. Julius Zeyer zemřel 29.1.1901 v Praze a jeho smrtí odešel další představitel proudu lumírovců české kultury. Díla Julia Zeyera: Ondřej Černyšov /1876/ - román, jehož děj se odehrává na carském dvoře v Rusku na konci 18. století. Budoucí carevna Kateřina II. Miluje Ondřeje a on její city opětuje. Svou lásku však oba obětují ve prospěch ruského lidu. Tento román není historický, jak by se na první pohled zdálo, je spíše autorovou fantazijní představou a je psána tak, aby zaujala čtenáře. Zpěv o pomstě za Igora /1884/ - román z prostředí Ruska. Námět pro něj čerpal Zeyer z Nestorova letopisu. Gompači a Komurasaki /1884/ - román, který čtenáře zavede do starého Japonska, ve kterém se odehrává dobrodružný příběh tragické lásky končící smrtí obou milenců. Obnovené obrazy /1894,1896/ - svazky povídek. Námět k nim čerpal Zeyer ve staré Číně, v Babylonu, Persii a z mnoha jiných míst. V těchto povídkách se ne vždy Zeyerovi podařilo zachovat jednotu kompozice. Z letopisů lásky /1889-1892/ - cyklus veršovaných povídek. Námětem je tragický milostný cit dvou lidí, duchovní a ideální láska. Román o věrném přátelství Amise a Amila /1880/ - děj je zasazen do středověké Francie.Amis je očarován valkýrou, kterou si vzal ze ženu. Jeho přítel Amil ho může zachránit pouze krví svých dětí. Ani na okamžik nezaváhá. Děti opět obživnou zásluhou Pany Marie. Karolinské epopeje /1896/ - čtyři veršované příběhy o rytířské družině Karla velikého. První příběh má název Pohádka o Karlu Velikém, druhá Román o čtyřech synech Aimonových, třetí Píseň o Rolandu a čtvrtá Píseň o korunování krále Lovise. Zeyer zde usiloval o zdůraznění vlastností, které u současníků postrádal – hrdinství, čestnost a věrnost. Vyšehrad /1880/ - epický cyklus obsahující pět výpravných básní – Libuša, Zelený vítěz, Vlasta, Ctirad a Lumír Griselda /1883/ - poema, ve které se dcera šlechtice mstí za svou rodinu, která byla ožebračena. Čechův příchod /1886/ - příběh o souboji dvou bratrů. Inultus – prozaická legenda z doby pobělohorské v Praze. Hlavní hrdina je modelem pro sochu Krista. Fanatická sochařka ho na kříži zbije, touží po dokonalé předloze. Hrdina se tak stává svatým mučedníkem národa. Ossianův návrat /1885/ - dílo ve kterém přenechává irský pěvec své místo křesťanskému Patrikovi. Jan Maria Plojhar /1891/ - román. Plojhar pochází z bohaté pražské rodiny. Zamiluje se do krásné paní Dragopulos. V souboji s německým důstojníkem, který se dopustil urážky českého národa, je zraněn. Odcestuje do Itálie, kde se hodlá zotavit. Zde se seznámí s Caterinou. Oba se do sebe zamilují, ale Plojhar se stále potýká se svou nemocí. Nemá šanci na uzdravení a brzy umírá. Plojhar trpěl za svého života vnitřní rozpolceností, nedokázal mnohdy rozlišit sen a skutečnost. Nenáviděl měšťany přesto, že byl původem také měšťan. Vyčítal jim jejich přízemní sobectví. Dům u Tonoucí hvězdy /1897/ - román ve kterém se setkáváme se Slovákem Rojkem, který trpí souchotinami, ale i pesimismem a zoufalstvím. Žije v domě U tonoucí hvězdy, spolu s dalšími podivíny. Dům shoří a všichni obyvatelé zemřou. Troje paměti Víta Chorále /1900/ - veršované dílo. Choráz se v Benátkách zamiluje do krásné cizinky a prožije s ní vášnivý vztah, přestože ani nezná její jméno. Ona pohrdá prostředím, ve kterém se Choráz pohybuje a odchází do kláštera. Choráz se vrací do Čech a zde se rovněž uchýlí k duchovnímu životu. Zapojí se do stavby kostela a věří v lepší budoucnost. Sulamit /1883/ - biblické drama ze dvora krále Šalamouna. Doňa Sanča /1889/ - drama ze španělského prostředí popisující pomstychtivou žárlivost. Radúz Mahulena /1897/ - Zeyerovo zpracování slovenské pohádky. Hudbu k ní složil Josef Suk. Seznam děl: Ondřej Černyšev /1876/, Zpěv o pomstě za Igora /1884/, Gompači a Komurasaki /1884/, Obnovené obrazy /1894,1896/, Z letopisů lásky /1889-1892/, Román o věrném přátelství Amise a Amila /1880/, Karolinské epopeje /1896/, Vyšehrad /1880/, Čechův příchod /1886/, Griselda /1883/, Imultus, Ossianův návrat /1885/, Jan Maria Plojhar /1891/, Dům U tonoucí Hvězdy /1897/, Troje paměti Víta Chorále /1900/, Sulamit /1883/, Doňa Sanča /1889/, Radůz a Mahulena /1897/ …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Český básník, prozaik a dramatik narozený 26.4.1841, pocházel z pražské měšťanské rodiny, která měla francouzský a židovský původ. Jeho rodným jazykem však byla němčina. Studoval německou reálku a poté techniku v Praze. Studia nedokončil, rozhodl se pro soukromé studium jazyků a literatury. V jeho tvorbě ho ovlivnila česká chůva, kterou považoval za ideální lidovou ženu a která mu vyprávěla staré příběhy.

Zeyer cestoval po celé Evropě. Po tom, co odmítl otcovo přání vést rodinný dřevařský závod, odcestoval do Ruska, kde působil jako vychovatel ve šlechtických rodinách. Jeho nejmilejším místem v Čechách byly Vodňany. Zde měl své přátele. Z literárních kolegů to byli např. Otakar Mokrý a František Herites.

Zeyer nesouhlasil se soudobou bázlivou měšťanskou společností. Do svých literárních děl obsazoval hrdiny schopné velkých citů, milujících svobodu a bojujících proti zlu. .Nepotrpěl si na žádné pocty, které tak miloval Vrchlický.

Zeyer patřil mezi romantiky, i když v té době už literární svět od romantiky upouštěl. Náměty ke své tvorbě nacházel v dávné minulosti různých národů, patřil do nich také Orient. Psal zejména epiku veršovanou, nebo psanou prózou, méně pak lyriku. Snažil se o to, aby čtenář 19. století pochopil jiné kultury a snažil se vcítit do jejich života.

Jeho tvorba má vyváženou formu, je pro čtenáře srozumitelná. Používá v ní dlouhá souvětí, děj je i přes napínavou a někdy dobrodružnou zápletku, vyprávěn s vyrovnaností a klidem.
Julius Zeyer zemřel 29.1.1901 v Praze a jeho smrtí odešel další představitel proudu lumírovců české kultury.

Díla Julia Zeyera:

Ondřej Černyšov /1876/ - román, jehož děj se odehrává na carském dvoře v Rusku na konci 18. století. Budoucí carevna Kateřina II. Miluje Ondřeje a on její city opětuje. Svou lásku však oba obětují ve prospěch ruského lidu. Tento román není historický, jak by se na první pohled zdálo, je spíše autorovou fantazijní představou a je psána tak, aby zaujala čtenáře.

Zpěv o pomstě za Igora /1884/ - román z prostředí Ruska. Námět pro něj čerpal Zeyer z Nestorova letopisu.

Gompači a Komurasaki /1884/ - román, který čtenáře zavede do starého Japonska, ve kterém se odehrává dobrodružný příběh tragické lásky končící smrtí obou milenců.

Obnovené obrazy /1894,1896/ - svazky povídek. Námět k nim čerpal Zeyer ve staré Číně, v Babylonu, Persii a z mnoha jiných míst. V těchto povídkách se ne vždy Zeyerovi podařilo zachovat jednotu kompozice.

Z letopisů lásky /1889-1892/ - cyklus veršovaných povídek. Námětem je tragický milostný cit dvou lidí, duchovní a ideální láska.

Román o věrném přátelství Amise a Amila /1880/ - děj je zasazen do středověké Francie.Amis je očarován valkýrou, kterou si vzal ze ženu. Jeho přítel Amil ho může zachránit pouze krví svých dětí. Ani na okamžik nezaváhá. Děti opět obživnou zásluhou Pany Marie.

Karolinské epopeje /1896/ - čtyři veršované příběhy o rytířské družině Karla velikého. První příběh má název Pohádka o Karlu Velikém, druhá Román o čtyřech synech Aimonových, třetí Píseň o Rolandu a čtvrtá Píseň o korunování krále Lovise. Zeyer zde usiloval o zdůraznění vlastností, které u současníků postrádal – hrdinství, čestnost a věrnost.

Vyšehrad /1880/ - epický cyklus obsahující pět výpravných básní – Libuša, Zelený vítěz, Vlasta, Ctirad a Lumír

Griselda /1883/ - poema, ve které se dcera šlechtice mstí za svou rodinu, která byla ožebračena.

Čechův příchod /1886/ - příběh o souboji dvou bratrů.

Inultus – prozaická legenda z doby pobělohorské v Praze. Hlavní hrdina je modelem pro sochu Krista. Fanatická sochařka ho na kříži zbije, touží po dokonalé předloze. Hrdina se tak stává svatým mučedníkem národa.

Ossianův návrat /1885/ - dílo ve kterém přenechává irský pěvec své místo křesťanskému Patrikovi.

Jan Maria Plojhar /1891/ - román. Plojhar pochází z bohaté pražské rodiny. Zamiluje se do krásné paní Dragopulos. V souboji s německým důstojníkem, který se dopustil urážky českého národa, je zraněn. Odcestuje do Itálie, kde se hodlá zotavit. Zde se seznámí s Caterinou. Oba se do sebe zamilují, ale Plojhar se stále potýká se svou nemocí. Nemá šanci na uzdravení a brzy umírá. Plojhar trpěl za svého života vnitřní rozpolceností, nedokázal mnohdy rozlišit sen a skutečnost. Nenáviděl měšťany přesto, že byl původem také měšťan. Vyčítal jim jejich přízemní sobectví.

Dům u Tonoucí hvězdy /1897/ - román ve kterém se setkáváme se Slovákem Rojkem, který trpí souchotinami, ale i pesimismem a zoufalstvím. Žije v domě U tonoucí hvězdy, spolu s dalšími podivíny. Dům shoří a všichni obyvatelé zemřou.

Troje paměti Víta Chorále /1900/ - veršované dílo. Choráz se v Benátkách zamiluje do krásné cizinky a prožije s ní vášnivý vztah, přestože ani nezná její jméno. Ona pohrdá prostředím, ve kterém se Choráz pohybuje a odchází do kláštera. Choráz se vrací do Čech a zde se rovněž uchýlí k duchovnímu životu. Zapojí se do stavby kostela a věří v lepší budoucnost.

Sulamit /1883/ - biblické drama ze dvora krále Šalamouna.

Doňa Sanča /1889/ - drama ze španělského prostředí popisující pomstychtivou žárlivost.

Radúz Mahulena /1897/ - Zeyerovo zpracování slovenské pohádky. Hudbu k ní složil Josef Suk.

Seznam děl:
Ondřej Černyšev /1876/, Zpěv o pomstě za Igora /1884/, Gompači a Komurasaki /1884/, Obnovené obrazy /1894,1896/, Z letopisů lásky /1889-1892/, Román o věrném přátelství Amise a Amila /1880/, Karolinské epopeje /1896/, Vyšehrad /1880/, Čechův příchod /1886/, Griselda /1883/, Imultus, Ossianův návrat /1885/, Jan Maria Plojhar /1891/, Dům U tonoucí Hvězdy /1897/, Troje paměti Víta Chorále /1900/, Sulamit /1883/, Doňa Sanča /1889/, Radůz a Mahulena /1897/

  • Dlouhých 65 let byla uzavřena, teď je hrobka plná slavných Čechů přístupná

    Novinky, 15. 12. 2011 Po dlouhých 65 letech je veřejnosti opět zpřístupněna hrobka Slavín. V tomto nejznámějším místě Vyšehradského hřbitova jsou uloženy ostatky osobností z oblasti kultury 19. a 20. století, jako je například Julius Zeyer, Alfons Mucha nebo František Křižík. … více

  • Radúz a Mahulena v Národním divadle

    Novinky, 18. 6. 2009 Ve čtvrtek večer má na scéně pražského Národního divadla premiéru jedna z nejkrásnějších her o věrné lásce z odkazu české dramatické klasiky, Radúz a Mahulena. V básnickém textu s podtitulem Slovenská pohádka o čtyřech dějstvích o milencích ze znepřátelených rodů vytvořil Julius Zeyer osobitou českou verzi Romea a Julie. … více