zavřít
Josif Alexandrovič Brodskij

překladatel, básník

Narození:
24. 5. 1940 , Leningrad, Sovětský svaz
Úmrtí:
25. 1. 1996  ve věku 55 let,  New York, USA  †
Znamení:
blíženci  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

3 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Josif Alexandrovič Brodskij byl ruský básník a překladatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu. Josif A. Brodskij se narodil v rodině fotografa. Jeho první básně vznikaly kolem roku 1958. V sovětských almanaších mu vyšlo málo básní, několik se jich objevilo v samizdatovém časopise Sintaksis. Brodskij nebyl členem Svazu spisovatelů, pouze spisovatelské odborové organizace. Hlavní jeho obživou byly překlady z angličtiny, španělštiny, srbochorvačtiny a polštiny. V roce 1964 byl J. A. Brodskij za to,že nevykonával žádnou tzv. společensky uznávanou práci, odsouzen za „příživnictví“ k pěti letům nucených prací. Po silných protestech mnohých spisovatelů (např. A. Achmatovová) a po pobouření světového tisku, byl po jeden a půl roce propuštěn. F.Vigdorovová celý proces zaznamenala stenograficky a tento záznam byl jako „bílá kniha“ šířen v samizdatu a v New Yorku vydán tiskem. V roce 1971 byl Brodskij zvolen za člena Bavorské akademie umění. V červnu 1972 bylo některým Židům dovoleno se vystěhovat a Brodskij byl donucen opustit SSSR. Odešel do New Yorku, kde v roce 1977 obdržel americké státní občanství. V roce 1987 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Do téhož roku spadá jeho oficiální uznání v SSSR, umožněné perestrojkou, ale zrušení státní příslušnosti však nebylo v jeho případě anulováno. Dílo Josifa A. Brodského: Poezie Josifa A. Brodského má základní tragický tón, je apolitická, často starozákonně zabarvená nábožensky, zabývá se i fenoménem smrti. Brodskij vydal po emigraci i verše v angličtině, brzy začal psát i prózu. V roce 1987 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Poté díky perestrojce byla zpřístupněna jeho tvorba i v SSSR. Poezie: (básnické sbírky) Časť reči – 1977, (Slovní druh) Konec prekrasnoj epochi – 1977, (č. Konec krásné epochy – 1997) Novyje stansy k Avguste – 1983, (Nové stance pro Augustu) Uranija – 1987 Novyj mir – 1987, první publikace autorových básní, která byla vydaná po perestrojce v SSSR. Osennij krik jastreba – 1962 – 89, první svazek s básněmi, vydaný 1990 v sovětském družstevním nakladatelství. Bol´šajaelegija Džonu Donnu (Velká elegie Johnu Donnovi), dílo ukazuje nejen sklon autora k metafyzice, ale i vypravěčský prvek některých jeho básní. Jiná jeho lyrika obsahuje jeho osobní vyznání, je reflexivní. V letech 1972 – 74 pořídil V. Maramzin v Leningradě strojopisnou sbírku básní a překladů J. Brodského v 5 svazcích (2000 stran). Autorova poezie byla již v letech 1965 a 1970 vydána v USA v ruštině. Česky ještě: Velké elegie – 1968 Jeden a půl pokoje – 1998 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Josif Alexandrovič Brodskij byl ruský básník a překladatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu.

Josif A. Brodskij se narodil v rodině fotografa. Jeho první básně vznikaly kolem roku 1958.
V sovětských almanaších mu vyšlo málo básní, několik se jich objevilo v samizdatovém časopise Sintaksis.

Brodskij nebyl členem Svazu spisovatelů, pouze spisovatelské odborové organizace. Hlavní jeho obživou byly překlady z angličtiny, španělštiny, srbochorvačtiny a polštiny.

V roce 1964 byl J. A. Brodskij za to,že nevykonával žádnou tzv. společensky uznávanou práci, odsouzen za „příživnictví“ k pěti letům nucených prací. Po silných protestech mnohých spisovatelů (např. A. Achmatovová) a po pobouření světového tisku, byl po jeden a půl roce propuštěn. F.Vigdorovová celý proces zaznamenala stenograficky a tento záznam byl jako „bílá kniha“ šířen v samizdatu a v New Yorku vydán tiskem.

V roce 1971 byl Brodskij zvolen za člena Bavorské akademie umění. V červnu 1972 bylo některým Židům dovoleno se vystěhovat a Brodskij byl donucen opustit SSSR. Odešel do New Yorku, kde v roce 1977 obdržel americké státní občanství. V roce 1987 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Do téhož roku spadá jeho oficiální uznání v SSSR, umožněné perestrojkou, ale zrušení státní příslušnosti však nebylo v jeho případě anulováno.

Dílo Josifa A. Brodského:

Poezie Josifa A. Brodského má základní tragický tón, je apolitická, často starozákonně zabarvená nábožensky, zabývá se i fenoménem smrti. Brodskij vydal po emigraci i verše v angličtině, brzy začal psát i prózu. V roce 1987 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Poté díky perestrojce byla zpřístupněna jeho tvorba i v SSSR.

Poezie: (básnické sbírky)
Časť reči – 1977, (Slovní druh)
Konec prekrasnoj epochi – 1977, (č. Konec krásné epochy – 1997)
Novyje stansy k Avguste – 1983, (Nové stance pro Augustu)
Uranija – 1987

Novyj mir – 1987, první publikace autorových básní, která byla vydaná po perestrojce v SSSR.

Osennij krik jastreba – 1962 – 89, první svazek s básněmi, vydaný 1990 v sovětském družstevním nakladatelství.

Bol´šajaelegija Džonu Donnu (Velká elegie Johnu Donnovi), dílo ukazuje nejen sklon autora k metafyzice, ale i vypravěčský prvek některých jeho básní. Jiná jeho lyrika obsahuje jeho osobní vyznání, je reflexivní.

V letech 1972 – 74 pořídil V. Maramzin v Leningradě strojopisnou sbírku básní a překladů J. Brodského v 5 svazcích (2000 stran).

Autorova poezie byla již v letech 1965 a 1970 vydána v USA v ruštině.

Česky ještě:
Velké elegie – 1968
Jeden a půl pokoje – 1998