Josef Peterka je literární teoretik, překladatel a básník.

Josef Peterka v roce 1962 ukončil středoškolské studium a studoval filosofii a bohemistiku na UK. Tu roku 1968 ukončil a získal titul PhDr.

Po studiích nastoupil Josef Peterka jako středoškolský profesor na gymnáziu, kde působil do roku 1972. Poté nastoupil do Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV.

V roce 1981 se Josef Peterka stal tajemníkem Svazu českých spisovatelů. Od roku 1990 přednáší na pedagogické fakultě v Praze.


Básnická tvorba Josefa Peterky byla ovlivněna V. Holanem. Jeho literárně-teoretické práce jsou poplatné duchu socialismu. Tím se Josef Peterka řadí mezi marxistické literární teoretiky. Po roce 1990 tento marxistický styl z větší části opustil. Vedle vlastní tvorby se věnoval překladům, především z ruštiny.

Poezie
Lití olova - 1964
Žalmy - 1965
Krušná - 1970, sbírka, autor se zde vrací do svého dětství

Místo u ohně - 1973
Obrana příchozích - 1978
Autobiografie vlka - 1980
Okna do mrazu - 1981

Autobiografie člověka - 1984
Autobiografie vlka a člověka - 1986

Stopový prvek Láska - 1986
Bez definitivy - 1988
Krásný ortel - 1989
Ekologie duše - 1990

Literárně teoretické práce:
Principy a tendence - 1983
Metamorfózy tradice - 1983
Dvojramenný proud - 1986
Teorie literatury pro učitele - 2001