Johan Ludvig Runeberg byl finsko-švédský básník, významná postava finského národního obrození.

Johan Ludvig Runeberg vystudoval na univerzitě v Turku. Po studiu působil jako docent na univerzitě v Helsinkách, byl i redaktorem listu Helsingfors Morgonblad. Od roku 1837 trvale pobýval v Borgä, kde vyučoval na gymnáziu.


Johan Ludvík Runeberg psal svá díla pouze švédsky. Přesto výrazně přispěl k probuzení finského národního cítění a kultury. Psal prostou lyriku, národně a lidově zaměřenou.

Velkou oblibu získaly jeho veršované eposy ze života venkovského lidu.

Král Fjalar - 1844, z cyklu staroseverské historie z vikinské doby.

Vyprávění poručíka Stäla - 1848, 1860. Nejpopulárnější autorovo dílo. Jde o dvoudílný soubor lyrickoepických skladeb. Obsahuje romance a balady, které se vztahují k rusko - švédské válce v letech 1808 - 1809, po které Finsko, do té doby sjednocené se Švédskem, připadlo Rusku. Většina básní obsahuje vzomínky poručíka Stäla, válečného veterána, na účastníky války z různých společenských vrstev až po švédského krále. Vyzdvihuje statečnost a odsuzuje zbabělost, a to bez rozdílu válčících stran. Úvodní báseň Naše země, opěvující krásu finské krajiny a finský národ, se stala finskou národní hymnou.