zavřít
Jiří Marek

prozaik, filmový a televizní scenárista

Narození:
30. 5. 1914 , Praha
Úmrtí:
10. 12. 1994  ve věku 80 let,  Praha, Česká Republika  †
Znamení:
blíženci  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

6 se líbí, 3 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Jiří Marek, vlastním jménem Josef jiří Puchwein, byl prozaik, od 60. let filmový a televizní scenárista a spolupracovník rozhlasu. Jiří Marek se narodil v Praze jako Josef jiří Puchwein. Jméno Marek literárně používal od roku 1937, občansky později. Po absolvování gymnázia se rozhodl pro dráhu středoškolského profesora. Filozofickou fakultu UK v Praze, obor čeština a němčina, stihl dokončit do roku 1939. V době 2. světové války působil Marek na několika školách, po roce 1945 zastával funkci osvětového inspektora. Krátce ještě učil a poté až do roku 1954 pracoval v různých redakcích novin a časopisů - Rudé právo, Lidové noviny a jiné. Od roku 1960 byl Jiří Marek ústředním ředitelem Československého státního filmu. V roce 1961 získal docenturu české literatury na Institutu osvěty a novinářství na Filozofické fakultě UK. Vědecké kandidatury dosáhl roku 1974 prací Příspěvek k sociologii kultury 1945 - 1968. Dílo Jiřího Marka: Jiří Marek byl prozaik, filmový i televizní scenárista. Za více než dvacetileté spolupráce s filmem a televizí vzniklo několik desítek snímků a inscenací, velmi často na náměty zpracované v prózách. Nejznámější jsou příběhy čerpané z kriminalistických archivů první republiky v souborech: Panoptikum starých kriminálních příběhů - 1968 Panoptikum hříšných lidí - 1971 Panoptikum Města pražského - 1979 Jejich filmové a televizní zpracování přispělo k autorově popularitě více než prozaická tvorba. Další próza: První prózy mají blízko k románům Ivana Olbrachta a K. J. Beneše. Lidé z Poljany - 1937 Život se nevrací - 1944 Pečeť věrnosti - 1944 Muži jdou ve tmě - 1946, román o osudu parašutistů za války Vesnice pod zemí - 1949, román s okupační tematikou V 50. letech psal Jiří Marek tzv. budovatelskou prózu: Nad námi svítá - 1950, povídkový cyklus Z cihel a úsměvů - 1953 a řadu dalších, často ideologicky výchovných pro mladou generaci. V těchto letech vznikaly i jeho črty a reportáže z cest. 60. léta v Markově tvorbě charakterizuje jeho návrat k psychologické próze, např. v povídkách: Malá dramata - 1960 Žít mezi lidmi - 1961 Blažený věk - 1967, ojedinělý vědeckofantastický román připomínající RUR Karla Čapka. Můj strýc Odysseus - 1974, román, jehož děj se odehrává ve Vídni na konci mocnářství a v Praze za první republiky Sůl země - 1981, dvojdílná románová kronika zobrazující dějinný úsek od konce 19. století do začátku 2. světové války Čas lásky a nenávisti - 1986, třetí část kroniky Sůl země Lásky mých předků - vydáno posmrtně 1995, rodová kronika …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jiří Marek, vlastním jménem Josef jiří Puchwein, byl prozaik, od 60. let filmový a televizní scenárista a spolupracovník rozhlasu.

Jiří Marek se narodil v Praze jako Josef jiří Puchwein. Jméno Marek literárně používal od roku 1937, občansky později. Po absolvování gymnázia se rozhodl pro dráhu středoškolského profesora. Filozofickou fakultu UK v Praze, obor čeština a němčina, stihl dokončit do roku 1939.

V době 2. světové války působil Marek na několika školách, po roce 1945 zastával funkci osvětového inspektora. Krátce ještě učil a poté až do roku 1954 pracoval v různých redakcích novin a časopisů - Rudé právo, Lidové noviny a jiné.

Od roku 1960 byl Jiří Marek ústředním ředitelem Československého státního filmu. V roce 1961 získal docenturu české literatury na Institutu osvěty a novinářství na Filozofické fakultě UK. Vědecké kandidatury dosáhl roku 1974 prací Příspěvek k sociologii kultury 1945 - 1968.

Dílo Jiřího Marka:

Jiří Marek byl prozaik, filmový i televizní scenárista. Za více než dvacetileté spolupráce s filmem a televizí vzniklo několik desítek snímků a inscenací, velmi často na náměty zpracované v prózách. Nejznámější jsou příběhy čerpané z kriminalistických archivů první republiky v souborech:

Panoptikum starých kriminálních příběhů - 1968
Panoptikum hříšných lidí - 1971
Panoptikum Města pražského - 1979

Jejich filmové a televizní zpracování přispělo k autorově popularitě více než prozaická tvorba.

Další próza:
První prózy mají blízko k románům Ivana Olbrachta a K. J. Beneše.

Lidé z Poljany - 1937
Život se nevrací - 1944
Pečeť věrnosti - 1944
Muži jdou ve tmě - 1946, román o osudu parašutistů za války
Vesnice pod zemí - 1949, román s okupační tematikou

V 50. letech psal Jiří Marek tzv. budovatelskou prózu:
Nad námi svítá - 1950, povídkový cyklus
Z cihel a úsměvů - 1953

a řadu dalších, často ideologicky výchovných pro mladou generaci. V těchto letech vznikaly i jeho črty a reportáže z cest.

60. léta v Markově tvorbě charakterizuje jeho návrat k psychologické próze, např. v povídkách:
Malá dramata - 1960
Žít mezi lidmi - 1961

Blažený věk - 1967, ojedinělý vědeckofantastický román připomínající RUR Karla Čapka.

Můj strýc Odysseus - 1974, román, jehož děj se odehrává ve Vídni na konci mocnářství a v Praze za první republiky

Sůl země - 1981, dvojdílná románová kronika zobrazující dějinný úsek od konce 19. století do začátku 2. světové války

Čas lásky a nenávisti - 1986, třetí část kroniky Sůl země

Lásky mých předků - vydáno posmrtně 1995, rodová kronika

  • Babiš to za odpor k syrským sirotkům tvrdě schytal. „Zrůdy,“ brání ho Ovčáček

    Blesk, 17. 9. 2018 Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) navrhuje přijmout 50 syrských sirotků jako gesto solidarity Česka v rámci řešení uprchlické krize. Premiér Andrej Babiš (ANO) to ale odmítl, podle něj bychom se měli umět postarat o děti v zemi jejich původu. Šojdrová se chce proto obrátit na jeho manželku i první dámu Ivanu Zemanovou. Kandidát do Senátu Marek Hilšer označil Babiše kvůli jeho neochotě za „bezcitného psychopata“. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček má naopak jeho kritiky za „zrůdy“. … více

  • Hamáček dnes ráno oficiálně uvedl do funkce ředitele civilní rozvědky Marka Šimandla

    Parlamentnílisty.cz, 14. 9. 2018 Řízení civilní rozvědky se dnes oficiálně ujal Marek Šimandl. V čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) nahradil Jiřího Šaška, kterého postavil na jaře mimo službu tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) v souvislosti s vyšetřováním hospodaření této tajné služby. … více

  • V čele civilní rozvědky bude Marek Šimandl, vláda schválila Hamáčkův návrh

    Blesk, 12. 9. 2018 Novým ředitelem civilní rozvědky se stane kybernetický expert Marek Šimandl. Náměstek Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost nahradí v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Jiřího Šaška, kterého postavil na jaře mimo službu tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO). ČTK to sdělil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který vládě dnes návrh předložil. Uvedl, že Šimandla jmenuje dnes a v pátek ho uvede oficiálně do úřadu. … více

Hledáte také jako: Jirka Marek
Rychlá navigace:novinky |diskuse

Mohli by vás také zajímat…