zavřít
Jiří Marek

prozaik, filmový a televizní scenárista

Narození:
30. 5. 1914 , Praha
Úmrtí:
10. 12. 1994  ve věku 80 let,  Praha, Česká Republika  †
Znamení:
blíženci  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

5 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Jiří Marek, vlastním jménem Josef jiří Puchwein, byl prozaik, od 60. let filmový a televizní scenárista a spolupracovník rozhlasu. Jiří Marek se narodil v Praze jako Josef jiří Puchwein. Jméno Marek literárně používal od roku 1937, občansky později. Po absolvování gymnázia se rozhodl pro dráhu středoškolského profesora. Filozofickou fakultu UK v Praze, obor čeština a němčina, stihl dokončit do roku 1939. V době 2. světové války působil Marek na několika školách, po roce 1945 zastával funkci osvětového inspektora. Krátce ještě učil a poté až do roku 1954 pracoval v různých redakcích novin a časopisů - Rudé právo, Lidové noviny a jiné. Od roku 1960 byl Jiří Marek ústředním ředitelem Československého státního filmu. V roce 1961 získal docenturu české literatury na Institutu osvěty a novinářství na Filozofické fakultě UK. Vědecké kandidatury dosáhl roku 1974 prací Příspěvek k sociologii kultury 1945 - 1968. Dílo Jiřího Marka: Jiří Marek byl prozaik, filmový i televizní scenárista. Za více než dvacetileté spolupráce s filmem a televizí vzniklo několik desítek snímků a inscenací, velmi často na náměty zpracované v prózách. Nejznámější jsou příběhy čerpané z kriminalistických archivů první republiky v souborech: Panoptikum starých kriminálních příběhů - 1968 Panoptikum hříšných lidí - 1971 Panoptikum Města pražského - 1979 Jejich filmové a televizní zpracování přispělo k autorově popularitě více než prozaická tvorba. Další próza: První prózy mají blízko k románům Ivana Olbrachta a K. J. Beneše. Lidé z Poljany - 1937 Život se nevrací - 1944 Pečeť věrnosti - 1944 Muži jdou ve tmě - 1946, román o osudu parašutistů za války Vesnice pod zemí - 1949, román s okupační tematikou V 50. letech psal Jiří Marek tzv. budovatelskou prózu: Nad námi svítá - 1950, povídkový cyklus Z cihel a úsměvů - 1953 a řadu dalších, často ideologicky výchovných pro mladou generaci. V těchto letech vznikaly i jeho črty a reportáže z cest. 60. léta v Markově tvorbě charakterizuje jeho návrat k psychologické próze, např. v povídkách: Malá dramata - 1960 Žít mezi lidmi - 1961 Blažený věk - 1967, ojedinělý vědeckofantastický román připomínající RUR Karla Čapka. Můj strýc Odysseus - 1974, román, jehož děj se odehrává ve Vídni na konci mocnářství a v Praze za první republiky Sůl země - 1981, dvojdílná románová kronika zobrazující dějinný úsek od konce 19. století do začátku 2. světové války Čas lásky a nenávisti - 1986, třetí část kroniky Sůl země Lásky mých předků - vydáno posmrtně 1995, rodová kronika …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jiří Marek, vlastním jménem Josef jiří Puchwein, byl prozaik, od 60. let filmový a televizní scenárista a spolupracovník rozhlasu.

Jiří Marek se narodil v Praze jako Josef jiří Puchwein. Jméno Marek literárně používal od roku 1937, občansky později. Po absolvování gymnázia se rozhodl pro dráhu středoškolského profesora. Filozofickou fakultu UK v Praze, obor čeština a němčina, stihl dokončit do roku 1939.

V době 2. světové války působil Marek na několika školách, po roce 1945 zastával funkci osvětového inspektora. Krátce ještě učil a poté až do roku 1954 pracoval v různých redakcích novin a časopisů - Rudé právo, Lidové noviny a jiné.

Od roku 1960 byl Jiří Marek ústředním ředitelem Československého státního filmu. V roce 1961 získal docenturu české literatury na Institutu osvěty a novinářství na Filozofické fakultě UK. Vědecké kandidatury dosáhl roku 1974 prací Příspěvek k sociologii kultury 1945 - 1968.

Dílo Jiřího Marka:

Jiří Marek byl prozaik, filmový i televizní scenárista. Za více než dvacetileté spolupráce s filmem a televizí vzniklo několik desítek snímků a inscenací, velmi často na náměty zpracované v prózách. Nejznámější jsou příběhy čerpané z kriminalistických archivů první republiky v souborech:

Panoptikum starých kriminálních příběhů - 1968
Panoptikum hříšných lidí - 1971
Panoptikum Města pražského - 1979

Jejich filmové a televizní zpracování přispělo k autorově popularitě více než prozaická tvorba.

Další próza:
První prózy mají blízko k románům Ivana Olbrachta a K. J. Beneše.

Lidé z Poljany - 1937
Život se nevrací - 1944
Pečeť věrnosti - 1944
Muži jdou ve tmě - 1946, román o osudu parašutistů za války
Vesnice pod zemí - 1949, román s okupační tematikou

V 50. letech psal Jiří Marek tzv. budovatelskou prózu:
Nad námi svítá - 1950, povídkový cyklus
Z cihel a úsměvů - 1953

a řadu dalších, často ideologicky výchovných pro mladou generaci. V těchto letech vznikaly i jeho črty a reportáže z cest.

60. léta v Markově tvorbě charakterizuje jeho návrat k psychologické próze, např. v povídkách:
Malá dramata - 1960
Žít mezi lidmi - 1961

Blažený věk - 1967, ojedinělý vědeckofantastický román připomínající RUR Karla Čapka.

Můj strýc Odysseus - 1974, román, jehož děj se odehrává ve Vídni na konci mocnářství a v Praze za první republiky

Sůl země - 1981, dvojdílná románová kronika zobrazující dějinný úsek od konce 19. století do začátku 2. světové války

Čas lásky a nenávisti - 1986, třetí část kroniky Sůl země

Lásky mých předků - vydáno posmrtně 1995, rodová kronika

  • Česko zamořilo zlo a nenávist k cizincům, tvrdí petice, kterou chválí Herman. Zde je vážné pokračování

    Parlamentnílisty.cz, 20. 3. 2017 ANKETA Zamořuje Česko nenávist? „Ano, vyhrocená atmosféra vůči menšinám, xenofobie i šíření polopravd je nejvážnějším ohrožením, před kterým jako země i společnost stojíme,“ myslí si v anketě ParlamentníchListů.cz Jiří Zlatuška (ANO). „Vyhrocenou atmosféru a nenávist zažívá v poslední době prakticky celá Evropa. Musíme se ale ptát, čí je to chyba? Je to snad chyba pracujících Evropanů, kteří mají strach z toho, jak se jejich kdysi poklidné ulice mění často až v předměstí Rijádu?“ ptá se naopak Marek Černoch (Úsvit). … více

  • Marek Benda: Lidé se u nás mají dobře, podívejte se do nákupních center. Nemyslím, že u nás máme nízké platy

    Parlamentnílisty.cz, 16. 3. 2017 ROZHOVOR „Andrej Babiš nemá post premiéra vůbec jistý, nedělejme účty bez hostinského. Vzpomeňme, jak se těšil Jiří Paroubek na svůj další post premiéra, a pak neuspěl, nebo na Miloše Zemana, kterého také nikdo před volbami netipoval na vítěze v boji o Hrad,“ konstatuje nejdéle sloužící poslanec v českém parlamentu Marek Benda (ODS). Nynější poměry v české společnosti pak ještě glosuje: „My jsme prošli prapodivným obdobím antikorupční revoluce a potom revoluce státních zástupců. A do toho ještě přišla krize evropské identity, takže veřejnost je nyní z toho dost nervózní.“ … více

  • Další kandidát na prezidenta. Nikdo ho nezná

    Parlamentnílisty.cz, 13. 3. 2017 Bývalý šéf kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka Karel Štogl je dalším kandidátem na prezidenta. Účast ve volbách na začátku roku 2018 potvrdil serveru Neovlivní.cz. Oficiální kampaň hodlá zahájit až v červnu. Detaily své kampaně, financování i tým proto zatím nezveřejnil. Minulý týden obhajobu prezidentské funkce oznámil Miloš Zeman, loni to byl textař a podnikatel Michal Horáček a lékař Marek Hilšer. Kandidaturu zvažují také dlouholetý předseda Akademie věd Jiří Drahoš či diplomat Petr Kolář. … více

Hledáte také jako: Jirka Marek
Rychlá navigace:novinky |diskuse

Mohli by vás také zajímat…