zavřít
Jiří Gruša

překladatel, básník, prozaik, publicista

Věk:
78
Narození:
10. 11. 1938 , Pardubice
Znamení:
štír   |  aktuální horoskop
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

2 se líbí, 2 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Jiří Gruša je český spisovatel, překladatel a publicista. Jiří Gruša se narodil v rodině technického úředníka. Vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii a historii. Po dvouleté vojenské službě působil jako redaktor a spisovatel v různých časopisech např. Tvář (spoluzakladatel), Sešity pro mladou literaturu (zakladatel), Nové knihy, Výběr z nejzajímavějších knih, Zítřek. Po zákazu časopisu Sešity v roce 1969 byl obviněn pro zveřejňování pornografie v části svého románu Mimner (časopisecky). Přestože vyšetřování bylo zastaveno, autor ve své literární činnosti nesměl pokračovat. Poté pracoval v letech 1969 - 1980 u různých stavebních podniků. V roce 1978 byl vazebně vězněn pro pobuřování prostřednictvím svého románu Dotazník.Tehdy také podepsal Chartu 77. V roce 1981 založil s Ludvíkem Vaculíkem samizdatovou edici Petlice. V té době získal literární stipendium a odcestoval do USA. Návrat do vlasti mu však nebyl umožněn, bylo mu odebráno čs. státní občanství. Vnucenou emigraci prožil Jiří Gruša převážně ve Spolkové republice Německo a věnoval se literární činnosti jako spisovatel, překladatel a publicista v češtině i němčině. Po znovunabytí občanství byl Jiří Gruša jmenován československým a později českým velvyslancem v Německu, později v Rakousku. Dílo Jiřího Gruši: Jiří Gruša psal poezii a hlavně prózu. Poezie: Torna – 1962, básnická sbírka se stopami vlivu poezie Františka Halase. Světlá lhůta – 1964, lyrické verše s převahou reflexí o životě moderního člověka. Cvičení mučení – 1969, poslední verše uveřejněné bez překážek Motlitba k Janince – samizdat 1975, 1994. Sbírka zachycující chmurnou náladu 70. let. Der Babylonwald (Les Babylon) – Stuttgart – 1991 Wandersteine (Bludné kameny – Stuttgart – 1994 - do češtiny přeložil Tomáš Kafka. Próza: Mimner aneb Hra o smraďocha – samizdat 1972. Román jehož osm kapitol vyšlo v Sešitech pod názvem Listy z Kalpadocie. V knize je poněkud upravený, s absurdním až hororovým dějem je kritikou tehdejších poměrů – degradace jedince a zbožštění celku s jeho politickými rituály. Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele – Toronto 1978, 1990. Experimentální román odhalující totalitní společenský systém. Další experimentální romány: Dámský gambit – Toronto 1979 Dr. Kokeš Mistr panny – Toronto 1984 Janinka – Kolín nad rýnem 1984, německy Mimner – Kolín nad rýnem1986, německy, česky 1991 aj. Jiří Gruša dětem: Kudláskovy příběhy – 1969 Máma, táta, já a Eda – Vídeň 1988, 1991, slabikář Rozhlasové pohádky: O rybě Líbě se zlatým penízkem Ztracená pohádka Odborné práce: Slovník českých spisovatelů – Toronto 1978, jako spoluautor Franz Kafka aus Prag – Frankfurt nad Mohanem 1983 Jiří Gruša se jako překladatel se zabýval převážně tvorbou pražských a německých autorů. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jiří Gruša je český spisovatel, překladatel a publicista.

Jiří Gruša se narodil v rodině technického úředníka. Vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii a historii. Po dvouleté vojenské službě působil jako redaktor a spisovatel v různých časopisech např. Tvář (spoluzakladatel), Sešity pro mladou literaturu (zakladatel), Nové knihy, Výběr z nejzajímavějších knih, Zítřek. Po zákazu časopisu Sešity v roce 1969 byl obviněn pro zveřejňování pornografie v části svého románu Mimner (časopisecky).

Přestože vyšetřování bylo zastaveno, autor ve své literární činnosti nesměl pokračovat.
Poté pracoval v letech 1969 - 1980 u různých stavebních podniků. V roce 1978 byl vazebně vězněn pro pobuřování prostřednictvím svého románu Dotazník.Tehdy také podepsal Chartu 77. V roce 1981 založil s Ludvíkem Vaculíkem samizdatovou edici Petlice. V té době získal literární stipendium a odcestoval do USA. Návrat do vlasti mu však nebyl umožněn, bylo mu odebráno čs. státní občanství.

Vnucenou emigraci prožil Jiří Gruša převážně ve Spolkové republice Německo a věnoval se literární činnosti jako spisovatel, překladatel a publicista v češtině i němčině.

Po znovunabytí občanství byl Jiří Gruša jmenován československým a později českým velvyslancem v Německu, později v Rakousku.

Dílo Jiřího Gruši:

Jiří Gruša psal poezii a hlavně prózu.

Poezie:
Torna – 1962, básnická sbírka se stopami vlivu poezie Františka Halase.
Světlá lhůta – 1964, lyrické verše s převahou reflexí o životě moderního člověka.
Cvičení mučení – 1969, poslední verše uveřejněné bez překážek
Motlitba k Janince – samizdat 1975, 1994. Sbírka zachycující chmurnou náladu 70. let.
Der Babylonwald (Les Babylon) – Stuttgart – 1991
Wandersteine (Bludné kameny – Stuttgart – 1994 - do češtiny přeložil Tomáš Kafka.

Próza:
Mimner aneb Hra o smraďocha – samizdat 1972. Román jehož osm kapitol vyšlo v Sešitech pod názvem Listy z Kalpadocie. V knize je poněkud upravený, s absurdním až hororovým dějem je kritikou tehdejších poměrů – degradace jedince a zbožštění celku s jeho politickými rituály.

Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele – Toronto 1978, 1990. Experimentální román odhalující totalitní společenský systém.

Další experimentální romány:
Dámský gambit – Toronto 1979
Dr. Kokeš Mistr panny – Toronto 1984
Janinka – Kolín nad rýnem 1984, německy
Mimner – Kolín nad rýnem1986, německy, česky 1991 aj.

Jiří Gruša dětem:
Kudláskovy příběhy – 1969
Máma, táta, já a Eda – Vídeň 1988, 1991, slabikář

Rozhlasové pohádky:
O rybě Líbě se zlatým penízkem
Ztracená pohádka

Odborné práce:
Slovník českých spisovatelů – Toronto 1978, jako spoluautor
Franz Kafka aus Prag – Frankfurt nad Mohanem 1983

Jiří Gruša se jako překladatel se zabýval převážně tvorbou pražských a německých autorů.

Jiří Gruša v Magazínu Osobnosti

  • Literát, někdejší disident a politik Uhde vydal obsáhlé paměti

    Literát, někdejší disident a politik Uhde vydal obsáhlé paměti

    14. 11. 2013 10:09 Šest let pracoval brněnský literát, někdejší disident a politik Milan Uhde na svých pamětech. Výsledkem je kniha o více než 600 stranách. Autor ji nazval "Rozpomínky. Co na sebe vím" a před několika dny vyšla ve společné péči nakladatelství Host a Torst. Sedmasedmdesátiletý Uhde minulost neidealizuje a neretušuje, přemýšlí o ní vždy "ostny směrem k sobě", sdělili nakladatelé. … více