zavřít
Jindřich Hořejší

překladatel, básník

Narození:
25. 4. 1886 , Praha
Úmrtí:
30. 5. 1941  ve věku 55 let,  Praha  †
Znamení:
býk  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

2 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Jindřich Hořejší byl básník, překladatel, významný představitel proletářské poezie. Jindřich Hořejší se narodil v rodině truhláře, byl nejstarší z pěti dětí. Dva z jeho mladších bratrů byli rovněž literárně činní - Josef a Alexandr, ten pod jménem Jan Alda. Po maturitě na malostranské reálce pobýval Jindřich Hořejší devět let ve Francii. Vystudoval zde Filozofickou fakultu pařížské Sorbonny a pak studoval v Dijonu. Přátelsky se stýkal s Františkem Gellnerem a Karlem Tomanem. Živil se příležitostnou prací, občas získal honoráře za příspěvky do časopisů. Otřesným životním zážitkem byla pro Jindřicha Hořejšího 1. světová válka, které se zúčastnil na ruské frontě. Po válce byl členem Devětsilu, publikoval v časopisech Host, Červen, Rozpravy Aventina, ReD, Listy pro umění a kritiku aj. Od roku 1922 do konce života pracoval ve Státním úřadu statistickém jako překladatel do francouzštiny. Jindřich Hořejší se stal též kmenovým překladatelem divadelních her pro Národní a Stavovské divadlo, překládal i pro jiná divadla. Ke konci svého života onemocněl plicní chorobou. Pohřben je na Vyšehradě. Dílo Jindřicha Hořejšího: Jindřich Hořejší vstoupil do literatury poměrně pozdě. Před odchodem do války zničil všechny své rukopisy. Jako člen Devětsilu se na počátku dvacátých let přihlásil svou sbírkou Hudba na náměstí k proletářské poezii, podobně jako řada mladých básníků, kteří pokládali básnictví starších generací za překonané. Chtěli, aby poezie vyslovovala jasnou představu lepší budoucnosti. Nová budoucnost byla pro Hořejšího především sociálně a lidsky spravedlivou. Je autorem čtyř lyrických sbírek, jeho proletářská poezie vychází ze silného osobního prožitku. Hudba na náměstí - 1921, protina, která vychází ze dvou motivů: jednak města jako místa lidské samoty, ale rovněž jako místa umožňujícího sdružování chudáků k sociální revoltě, jednak silného a drásajícího prožitku ze světové války. Korálový náhrdelník - 1923, milostná lyrika s verši intimními a verši o lásce. Láska dvou lidí umožňuje citlivěji vnímat chudobu posilovat sociální vzdor. Den a noc - 1931, baladická báseň na ibsenovský motiv Paní z námoří. Objevily se tu nové tóny ztracených snů a iluzí. Návrat ztraceného syna - 1946, nedokončená báseň, kterou psal autor krátce před svou smrtí. Významné jsou Hořejšího překlady. Přeložil přes 50 titulů hlavně z francouzštiny a španělštiny. Do francouzštiny přeložil Haškova Švejka. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jindřich Hořejší byl básník, překladatel, významný představitel proletářské poezie.

Jindřich Hořejší se narodil v rodině truhláře, byl nejstarší z pěti dětí. Dva z jeho mladších bratrů byli rovněž literárně činní - Josef a Alexandr, ten pod jménem Jan Alda. Po maturitě na malostranské reálce pobýval Jindřich Hořejší devět let ve Francii. Vystudoval zde Filozofickou fakultu pařížské Sorbonny a pak studoval v Dijonu. Přátelsky se stýkal s Františkem Gellnerem a Karlem Tomanem. Živil se příležitostnou prací, občas získal honoráře za příspěvky do časopisů.

Otřesným životním zážitkem byla pro Jindřicha Hořejšího 1. světová válka, které se zúčastnil na ruské frontě. Po válce byl členem Devětsilu, publikoval v časopisech Host, Červen, Rozpravy Aventina, ReD, Listy pro umění a kritiku aj. Od roku 1922 do konce života pracoval ve Státním úřadu statistickém jako překladatel do francouzštiny.

Jindřich Hořejší se stal též kmenovým překladatelem divadelních her pro Národní a Stavovské divadlo, překládal i pro jiná divadla. Ke konci svého života onemocněl plicní chorobou. Pohřben je na Vyšehradě.

Dílo Jindřicha Hořejšího:

Jindřich Hořejší vstoupil do literatury poměrně pozdě. Před odchodem do války zničil všechny své rukopisy. Jako člen Devětsilu se na počátku dvacátých let přihlásil svou sbírkou Hudba na náměstí k proletářské poezii, podobně jako řada mladých básníků, kteří pokládali básnictví starších generací za překonané. Chtěli, aby poezie vyslovovala jasnou představu lepší budoucnosti. Nová budoucnost byla pro Hořejšího především sociálně a lidsky spravedlivou. Je autorem čtyř lyrických sbírek, jeho proletářská poezie vychází ze silného osobního prožitku.

Hudba na náměstí - 1921, protina, která vychází ze dvou motivů: jednak města jako místa lidské samoty, ale rovněž jako místa umožňujícího sdružování chudáků k sociální revoltě, jednak silného a drásajícího prožitku ze světové války.

Korálový náhrdelník - 1923, milostná lyrika s verši intimními a verši o lásce. Láska dvou lidí umožňuje citlivěji vnímat chudobu posilovat sociální vzdor.

Den a noc - 1931, baladická báseň na ibsenovský motiv Paní z námoří. Objevily se tu nové tóny ztracených snů a iluzí.

Návrat ztraceného syna - 1946, nedokončená báseň, kterou psal autor krátce před svou smrtí.

Významné jsou Hořejšího překlady. Přeložil přes 50 titulů hlavně z francouzštiny a španělštiny. Do francouzštiny přeložil Haškova Švejka.