Jerome David Salinger patří mezi americké povídkáře a romanopisce.

Jerome David Salinger se narodil v rodině obchodníka a málem v rodinném obchodním podnikání sám rovněž uvízl. Zato vzdělání měl rozmanité. Studoval na vojenské akademii a tři vysoké školy bez dokončení studia.

Za 2. světové války bojoval Jerome David Salinger na evropské západní frontě, průběžně psal povídky. Směr mu dala vojenská služba v linii i zázemí v letech 1942 - 46. Po válce se věnoval literární činnosti, psal povídky, které uveřejňoval v časopisech tak různých, jako jsou kýčová Saturday Evening Post a snobský New Yorker. Poslední léta se odmlčel.


Jerome David Salinger používal metodu silně subjektivizované výpovědi o světě, zachycující i duševní procesy dospívající mládeže. Tato metoda se stala častým tématem americké a světové literatury.

Kdo chytá v žitě - 1951, jediný Salingerův publikovaný román se po svém vydání stal bestsellerem. Příběh vypráví sedmnáctiletý Holden Caulfield, který prochází těžkou životní krizí. Popisuje třídenní cestu ze školy v Pencey, odkud byl vyloučen, domů do New Yorku. Na své cestě se setkává s různými lidmi, např. se spolužáky, prostitutkou a jejím pasákem, s jeptiškami, sestrou, bývalým učitelem ad. Jeho putování je výrazem zmatku dospívání, cestou od nevinnosti k poznání. Je zhnusen světem dospělých, citově je přitahován k malým dětem, chce je chránit před nástrahami, chce být tím, "kdo chytá v žitě" děti, aby je zachránil před pádem strmého útesu.Holdenovo hledání vlastní identity se setkává s představou vlastní dobrovolné smrti, ale nakonec volí život. Caulfieldovo vyznání chápala mládež jako generační kritiku mladých proti starým, hlásila se k hrdinovi románu jako ke svému typu.

I povídková Salingerova tvorba se setkala s přízní čtenářů.Napsal asi 30 povídek z nichž učinil výběr.

Devět povídek - 1953, soubor povídek , které zachycují kritické a překvapující chvíle v životě postav. Rázem byl autor uznán za mistra i krátké prózy a stal se modlou části mládeže.

Franny a Zooey - 1961, soubor, který jako Devět povídek, rozvíjí příběhy sourozenců Glassových, nadaných jedinců, kteří těžko nalézají kontakt s lidmi.

V souladu se svou tvorbou se autor stranil veřejnosti, což mu nakonec dělalo největší reklamu.