Jaroslav Seifert

spisovatel, básník, novinář a překladatel

Narození:
23. 9. 1901 , Praha
Úmrtí:
10. 1. 1986  ve věku 84 let,  Praha  †
Znamení:
panna  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

283 se líbí, 71 se nelíbí

Jaroslav Seifert byl básník, první český nositel Nobelovy ceny za literaturu. Jaroslav Seifert se narodil v chudé rodině v Praze na Žižkově. Začal studovat na žižkovském gymnáziu, potom přešel do vinohradského, avšak ani tady nedospěl k maturitě. Ze školy odešel a rozhodl se v roce 1921 pro práci žurnalisty. Působil v Rudém právu a Rovnosti. Jaroslav Seifert byl spoluzakladatelem Devětsilu a redaktorem Reflektoru. Ve dvacátých letech přispíval do Proletkultu, Tvorby a ReDu, od počátku třicátých let do Avantina, Kvartu, Lisrů pro umění a kritiku. Jako řada jeho přátel viděl Jaroslav Seifert zpočátku východisko z poválečného zklamání v komunistickém hnutí. V roce 1929 byl mezi sedmi spisovateli, kteří podepsali manifest proti gottwaldovskému vedení KSČ. Jaroslav Seifert i ostatní protigotwaldovští spisovatelé J. Hora, M. Majerová, V. Vančura, I. Olbracht, S.K. Neumann a H. Malířová byli z KSČ vyloučeni. Na rozdíl od některých z těchto sedmi se Jaroslav Seifert do strany nikdy nevrátil. Dále pracoval jako redaktor Pestrých květů, Národní práce a po roce 1945 několik let i v Práci. Rozchod Jaroslava Seiferta s komunismem byl zásadní a on jej i několikrát veřejně projevil. Svým televizním vystoupením v roce 1968 odsoudil sovětskou okupaci Československa. V letech 1969 - 70 byl předsedou Svazu českých spisovatelů. Podespal i Chartu 77. V roce 1984 se Jaroslav Seifert stal jako dosud jediný český spisovatel nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Dílo Jaroslava Seiferta: Mimořádnost tvorby Jaroslava Seiferta spočívá v samotném jeho díle, které bylo vždy lidsky upřímné a umělecky přesvědčivé. Mimo jiné i v tom, že Jaroslav Seifert byl účastníkem celé doby proměn českého básnictví od avantgardy, proletářské poezie až do let osmdesátých. Nebyla to vždy cesta lehká, ale on jí však prošel se ctí a důstojností tvůrčí i občanskou. Literární začátky Jaroslava Seiferta byly silně ovlivněny prostředím dělnického Žižkova. první etapou jeho tvorby je proletářská poezie: Město v slzách - 1921, věnováno S. K. Neumannovi, přináší básnikovu představu revoluce Samá láska - 1923, sbírka je přechodem od proletářské poezie k poetismu. Projevuje se tu již poetistické opojení životem, vymoženostmi moderní civilizace, prostředím varieté atd. Poetické pojetí poezie se plně rozvinulo ve sbírkách: Na vlnách TSF - 1925, Telegraphie sans fil - bezdrátová telegrafie, sbírka je od roku 1938 vydávána pod názvem Svatební cesta. Je to v podstatě lyrický deník z cesty do Francie. Slavík zpívá špatně - 1926, básně přinášejí určité zvážnění a počínající sklon k reflexi Poštovní holub - 1929, sbírka předznamenává poezii třicátých let, směřuje k písňové zkratce Subjektivní lyrice patří sbírky s motivy vzpomínek na dětství a milostná okouzlení: Jablko z klína - 1933 Ruce Venušiny - 1936 Jaro sbohem - 1937 Na smrt T. G. Masaryka reagoval Seifert sbírkou deseti elegií: Osm dní - 1937 Zhasněte světla - 1938, vztah k ohrožené vlasti v roce 1938 V době okupace napsal Jaroslav Seifert tři větší skladby, v nichž vychází ze stálých hodnot - národní kultura, historie, domov: Vějíř Boženy Němcové - 1940 Světem oděni - 1940 Kamenný most - 1944 První poválečné sbírky: Přilba z hlíny - 1945, jsou zde zahrnuty verše z let 1937 - 45 a verše z Pražského povstání Píseň o Viktorce - 1950, pro neobvyklé spojení osudů Viktorky a uznávané spisovatelky Boženy Němcové byla sbírka kritikou nevlídně přijata Kresbami Josefa Lady a Mikoláše Alše jsou inspirovány knihy: Šel malíř chudě do světa - 1949 Chlapec a hvězdy - 1956 Maminka - 1954, sbírka obsahuje melodické básně plné lásky a vzpomínek na dětství Novou poetikou s volným veršem blízkým rytmické próze se básník představil v posledních letech ve sbírkách: Koncert na ostrově - 1965 Odlévání zvonů - 196 Halleyova kometa - 1967 Deštník z Piccadilly - vydáno v Mnichově 1979 Morový sloup - vydáno v Kolíně nad Rýnem 1977 Býti básníkem - 1983 Próza: Hvězdy nad Rajskou zahradou - 1929 Všechny krásy světa - vydáno v Kolíně nad Rýnem a v Torontu 1981 Vlastní básnickou tvorbu doplňuje Jaroslav Seifert i překladatelskou činností - G. Apollinaire, P. Verlaine, Píseň písní. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jaroslav Seifert byl básník, první český nositel Nobelovy ceny za literaturu.

Jaroslav Seifert se narodil v chudé rodině v Praze na Žižkově. Začal studovat na žižkovském gymnáziu, potom přešel do vinohradského, avšak ani tady nedospěl k maturitě. Ze školy odešel a rozhodl se v roce 1921 pro práci žurnalisty. Působil v Rudém právu a Rovnosti.

Jaroslav Seifert byl spoluzakladatelem Devětsilu a redaktorem Reflektoru. Ve dvacátých letech přispíval do Proletkultu, Tvorby a ReDu, od počátku třicátých let do Avantina, Kvartu, Lisrů pro umění a kritiku.

Jako řada jeho přátel viděl Jaroslav Seifert zpočátku východisko z poválečného zklamání v komunistickém hnutí. V roce 1929 byl mezi sedmi spisovateli, kteří podepsali manifest proti gottwaldovskému vedení KSČ. Jaroslav Seifert i ostatní protigotwaldovští spisovatelé J. Hora, M. Majerová, V. Vančura, I. Olbracht, S.K. Neumann a H. Malířová byli z KSČ vyloučeni. Na rozdíl od některých z těchto sedmi se Jaroslav Seifert do strany nikdy nevrátil. Dále pracoval jako redaktor Pestrých květů, Národní práce a po roce 1945 několik let i v Práci.

Rozchod Jaroslava Seiferta s komunismem byl zásadní a on jej i několikrát veřejně projevil. Svým televizním vystoupením v roce 1968 odsoudil sovětskou okupaci Československa. V letech 1969 - 70 byl předsedou Svazu českých spisovatelů. Podespal i Chartu 77.

V roce 1984 se Jaroslav Seifert stal jako dosud jediný český spisovatel nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

Dílo Jaroslava Seiferta:

Mimořádnost tvorby Jaroslava Seiferta spočívá v samotném jeho díle, které bylo vždy lidsky upřímné a umělecky přesvědčivé. Mimo jiné i v tom, že Jaroslav Seifert byl účastníkem celé doby proměn českého básnictví od avantgardy, proletářské poezie až do let osmdesátých. Nebyla to vždy cesta lehká, ale on jí však prošel se ctí a důstojností tvůrčí i občanskou.

Literární začátky Jaroslava Seiferta byly silně ovlivněny prostředím dělnického Žižkova. první etapou jeho tvorby je proletářská poezie:

Město v slzách - 1921, věnováno S. K. Neumannovi, přináší básnikovu představu revoluce

Samá láska - 1923, sbírka je přechodem od proletářské poezie k poetismu. Projevuje se tu již poetistické opojení životem, vymoženostmi moderní civilizace, prostředím varieté atd.

Poetické pojetí poezie se plně rozvinulo ve sbírkách:

Na vlnách TSF - 1925, Telegraphie sans fil - bezdrátová telegrafie, sbírka je od roku 1938 vydávána pod názvem Svatební cesta. Je to v podstatě lyrický deník z cesty do Francie.

Slavík zpívá špatně - 1926, básně přinášejí určité zvážnění a počínající sklon k reflexi

Poštovní holub - 1929, sbírka předznamenává poezii třicátých let, směřuje k písňové zkratce

Subjektivní lyrice patří sbírky s motivy vzpomínek na dětství a milostná okouzlení:
Jablko z klína - 1933
Ruce Venušiny - 1936
Jaro sbohem - 1937

Na smrt T. G. Masaryka reagoval Seifert sbírkou deseti elegií:
Osm dní - 1937

Zhasněte světla - 1938, vztah k ohrožené vlasti v roce 1938

V době okupace napsal Jaroslav Seifert tři větší skladby, v nichž vychází ze stálých hodnot - národní kultura, historie, domov:
Vějíř Boženy Němcové - 1940
Světem oděni - 1940
Kamenný most - 1944

První poválečné sbírky:
Přilba z hlíny - 1945, jsou zde zahrnuty verše z let 1937 - 45 a verše z Pražského povstání

Píseň o Viktorce - 1950, pro neobvyklé spojení osudů Viktorky a uznávané spisovatelky Boženy Němcové byla sbírka kritikou nevlídně přijata

Kresbami Josefa Lady a Mikoláše Alše jsou inspirovány knihy:
Šel malíř chudě do světa - 1949
Chlapec a hvězdy - 1956
Maminka - 1954, sbírka obsahuje melodické básně plné lásky a vzpomínek na dětství

Novou poetikou s volným veršem blízkým rytmické próze se básník představil v posledních letech ve sbírkách:
Koncert na ostrově - 1965
Odlévání zvonů - 196
Halleyova kometa - 1967
Deštník z Piccadilly - vydáno v Mnichově 1979
Morový sloup - vydáno v Kolíně nad Rýnem 1977
Býti básníkem - 1983

Próza:
Hvězdy nad Rajskou zahradou - 1929
Všechny krásy světa - vydáno v Kolíně nad Rýnem a v Torontu 1981

Vlastní básnickou tvorbu doplňuje Jaroslav Seifert i překladatelskou činností - G. Apollinaire, P. Verlaine, Píseň písní.

Jaroslav Seifert v Magazínu Osobnosti

  • 10 nejžádanějších spisovatelů v období maturit

    10 nejžádanějších spisovatelů v období maturit

    29. 5. 2016 11:00 V právě probíhajícím období maturit jsme se zaměřili na spisovatele, které naši uživatelé hledají nejvíce a z jejich profilů čerpají informace pro své maturitní práce. Prohlédněte si i vy jejich profily a sdělte nám v anketě na konci článku, který je váš nejoblíbenější autor z TOP 10.… více

  • Našly se dosud neznámé Seifertovy texty

    Našly se dosud neznámé Seifertovy texty

    29. 11. 2013 09:05 V nezpracované pozůstalosti redaktora Lidových novin (LN) Ivana Herbena bylo 23 soudniček, které pro tento deník v roce 1929 napsal nositel Nobelovy ceny Jaroslav Seifert. Literární historici o nich dosud nevěděli, uvedly dnes LN, které tyto publicistické texty našly. "Pro všechny seifertovské badatele je to velké překvapení," citují editora Seifertových sebraných spisů Jiřího Brabce.… více

  • Rok bez Magora

    Rok bez Magora

    19. 4. 2013 16:00 Film mapuje kaleidoskop životních příběhů Ivana Martina Jirouse, zvaného Magor, českého básníka, publicisty a výtvarného kritika, držitele ceny Jaroslava Seiferta a ceny Toma Stopparda.… více

  • Zemřel literární vědec Vladimír Binar. Držiteli Ceny Jaroslava Seiferta bylo 74 let

    Bleskově, 15. 1. 2016 Ve věku 74 let zemřel ve středu 13. ledna literární vědec, editor, spisovatel a překladatel Vladimír Binar. ČTK to dnes řekl jeho kolega z Filozofické fakulty UK Jan Wiendl. V tamním Ústavu české literatury a komparatistiky Binar působil. Vladimír Binar zemřel při operaci srdce, pro niž se lékaři rozhodli kvůli jeho náhlým zdravotním komplikacím. V roce 2012 dostal komunistickým režimem perzekvovaný autor Cenu Jaroslava Seiferta, kterou udílí Nadace Charty 77. Je autorem dalších próz a veršů (Playback, Emigrantský snář, Hlava žáru), napsal knihu Čin a slovo o Jakubu Demlovi. Od 1989 byl redaktorem v nakladatelství Práce, v roce 1990 se vrátil na FF UK. … více

  • Český rozhlas spouští vánoční Rádio Retro

    Parlamentnílisty.cz, 2. 12. 2015 Splněná přání Vlastimila Brodského, vánoční obrázky ze vzpomínek Karla Högera, štědrodenní veselou historku Miloše Kopeckého nebo vánoční verše Jaroslava Seiferta nabídne internetový stream Českého rozhlasu připravený speciálně pro nadcházející sváteční čas. … více

  • Eugen Brikcius: Neváhám říci: Už byl nejvyšší čas

    Novinky, 23. 11. 2015 Básník, filozof, esejista a výtvarník Eugen Brikcius převzal Cenu Jaroslava Seiferta. Do jeho života, kdy v roce 1980 přesídlil do Rakouska, patří kromě studií v Londýně i vězení z let 1973-1974 za hanobení Sovětského svazu a podpis Charty 77. Po roce 1989 proslul kromě literární tvorby i pořádáním happeningů. … více