Jaroslav Seifert

spisovatel, básník, novinář a překladatel

Narození:
23. 9. 1901 , Praha
Úmrtí:
10. 1. 1986  ve věku 84 let,  Praha  †
Znamení:
panna  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

289 se líbí, 71 se nelíbí

Jaroslav Seifert byl básník, první český nositel Nobelovy ceny za literaturu. Jaroslav Seifert se narodil v chudé rodině v Praze na Žižkově. Začal studovat na žižkovském gymnáziu, potom přešel do vinohradského, avšak ani tady nedospěl k maturitě. Ze školy odešel a rozhodl se v roce 1921 pro práci žurnalisty. Působil v Rudém právu a Rovnosti. Jaroslav Seifert byl spoluzakladatelem Devětsilu a redaktorem Reflektoru. Ve dvacátých letech přispíval do Proletkultu, Tvorby a ReDu, od počátku třicátých let do Avantina, Kvartu, Lisrů pro umění a kritiku. Jako řada jeho přátel viděl Jaroslav Seifert zpočátku východisko z poválečného zklamání v komunistickém hnutí. V roce 1929 byl mezi sedmi spisovateli, kteří podepsali manifest proti gottwaldovskému vedení KSČ. Jaroslav Seifert i ostatní protigotwaldovští spisovatelé J. Hora, M. Majerová, V. Vančura, I. Olbracht, S.K. Neumann a H. Malířová byli z KSČ vyloučeni. Na rozdíl od některých z těchto sedmi se Jaroslav Seifert do strany nikdy nevrátil. Dále pracoval jako redaktor Pestrých květů, Národní práce a po roce 1945 několik let i v Práci. Rozchod Jaroslava Seiferta s komunismem byl zásadní a on jej i několikrát veřejně projevil. Svým televizním vystoupením v roce 1968 odsoudil sovětskou okupaci Československa. V letech 1969 - 70 byl předsedou Svazu českých spisovatelů. Podespal i Chartu 77. V roce 1984 se Jaroslav Seifert stal jako dosud jediný český spisovatel nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Dílo Jaroslava Seiferta: Mimořádnost tvorby Jaroslava Seiferta spočívá v samotném jeho díle, které bylo vždy lidsky upřímné a umělecky přesvědčivé. Mimo jiné i v tom, že Jaroslav Seifert byl účastníkem celé doby proměn českého básnictví od avantgardy, proletářské poezie až do let osmdesátých. Nebyla to vždy cesta lehká, ale on jí však prošel se ctí a důstojností tvůrčí i občanskou. Literární začátky Jaroslava Seiferta byly silně ovlivněny prostředím dělnického Žižkova. první etapou jeho tvorby je proletářská poezie: Město v slzách - 1921, věnováno S. K. Neumannovi, přináší básnikovu představu revoluce Samá láska - 1923, sbírka je přechodem od proletářské poezie k poetismu. Projevuje se tu již poetistické opojení životem, vymoženostmi moderní civilizace, prostředím varieté atd. Poetické pojetí poezie se plně rozvinulo ve sbírkách: Na vlnách TSF - 1925, Telegraphie sans fil - bezdrátová telegrafie, sbírka je od roku 1938 vydávána pod názvem Svatební cesta. Je to v podstatě lyrický deník z cesty do Francie. Slavík zpívá špatně - 1926, básně přinášejí určité zvážnění a počínající sklon k reflexi Poštovní holub - 1929, sbírka předznamenává poezii třicátých let, směřuje k písňové zkratce Subjektivní lyrice patří sbírky s motivy vzpomínek na dětství a milostná okouzlení: Jablko z klína - 1933 Ruce Venušiny - 1936 Jaro sbohem - 1937 Na smrt T. G. Masaryka reagoval Seifert sbírkou deseti elegií: Osm dní - 1937 Zhasněte světla - 1938, vztah k ohrožené vlasti v roce 1938 V době okupace napsal Jaroslav Seifert tři větší skladby, v nichž vychází ze stálých hodnot - národní kultura, historie, domov: Vějíř Boženy Němcové - 1940 Světem oděni - 1940 Kamenný most - 1944 První poválečné sbírky: Přilba z hlíny - 1945, jsou zde zahrnuty verše z let 1937 - 45 a verše z Pražského povstání Píseň o Viktorce - 1950, pro neobvyklé spojení osudů Viktorky a uznávané spisovatelky Boženy Němcové byla sbírka kritikou nevlídně přijata Kresbami Josefa Lady a Mikoláše Alše jsou inspirovány knihy: Šel malíř chudě do světa - 1949 Chlapec a hvězdy - 1956 Maminka - 1954, sbírka obsahuje melodické básně plné lásky a vzpomínek na dětství Novou poetikou s volným veršem blízkým rytmické próze se básník představil v posledních letech ve sbírkách: Koncert na ostrově - 1965 Odlévání zvonů - 196 Halleyova kometa - 1967 Deštník z Piccadilly - vydáno v Mnichově 1979 Morový sloup - vydáno v Kolíně nad Rýnem 1977 Býti básníkem - 1983 Próza: Hvězdy nad Rajskou zahradou - 1929 Všechny krásy světa - vydáno v Kolíně nad Rýnem a v Torontu 1981 Vlastní básnickou tvorbu doplňuje Jaroslav Seifert i překladatelskou činností - G. Apollinaire, P. Verlaine, Píseň písní. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jaroslav Seifert byl básník, první český nositel Nobelovy ceny za literaturu.

Jaroslav Seifert se narodil v chudé rodině v Praze na Žižkově. Začal studovat na žižkovském gymnáziu, potom přešel do vinohradského, avšak ani tady nedospěl k maturitě. Ze školy odešel a rozhodl se v roce 1921 pro práci žurnalisty. Působil v Rudém právu a Rovnosti.

Jaroslav Seifert byl spoluzakladatelem Devětsilu a redaktorem Reflektoru. Ve dvacátých letech přispíval do Proletkultu, Tvorby a ReDu, od počátku třicátých let do Avantina, Kvartu, Lisrů pro umění a kritiku.

Jako řada jeho přátel viděl Jaroslav Seifert zpočátku východisko z poválečného zklamání v komunistickém hnutí. V roce 1929 byl mezi sedmi spisovateli, kteří podepsali manifest proti gottwaldovskému vedení KSČ. Jaroslav Seifert i ostatní protigotwaldovští spisovatelé J. Hora, M. Majerová, V. Vančura, I. Olbracht, S.K. Neumann a H. Malířová byli z KSČ vyloučeni. Na rozdíl od některých z těchto sedmi se Jaroslav Seifert do strany nikdy nevrátil. Dále pracoval jako redaktor Pestrých květů, Národní práce a po roce 1945 několik let i v Práci.

Rozchod Jaroslava Seiferta s komunismem byl zásadní a on jej i několikrát veřejně projevil. Svým televizním vystoupením v roce 1968 odsoudil sovětskou okupaci Československa. V letech 1969 - 70 byl předsedou Svazu českých spisovatelů. Podespal i Chartu 77.

V roce 1984 se Jaroslav Seifert stal jako dosud jediný český spisovatel nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

Dílo Jaroslava Seiferta:

Mimořádnost tvorby Jaroslava Seiferta spočívá v samotném jeho díle, které bylo vždy lidsky upřímné a umělecky přesvědčivé. Mimo jiné i v tom, že Jaroslav Seifert byl účastníkem celé doby proměn českého básnictví od avantgardy, proletářské poezie až do let osmdesátých. Nebyla to vždy cesta lehká, ale on jí však prošel se ctí a důstojností tvůrčí i občanskou.

Literární začátky Jaroslava Seiferta byly silně ovlivněny prostředím dělnického Žižkova. první etapou jeho tvorby je proletářská poezie:

Město v slzách - 1921, věnováno S. K. Neumannovi, přináší básnikovu představu revoluce

Samá láska - 1923, sbírka je přechodem od proletářské poezie k poetismu. Projevuje se tu již poetistické opojení životem, vymoženostmi moderní civilizace, prostředím varieté atd.

Poetické pojetí poezie se plně rozvinulo ve sbírkách:

Na vlnách TSF - 1925, Telegraphie sans fil - bezdrátová telegrafie, sbírka je od roku 1938 vydávána pod názvem Svatební cesta. Je to v podstatě lyrický deník z cesty do Francie.

Slavík zpívá špatně - 1926, básně přinášejí určité zvážnění a počínající sklon k reflexi

Poštovní holub - 1929, sbírka předznamenává poezii třicátých let, směřuje k písňové zkratce

Subjektivní lyrice patří sbírky s motivy vzpomínek na dětství a milostná okouzlení:
Jablko z klína - 1933
Ruce Venušiny - 1936
Jaro sbohem - 1937

Na smrt T. G. Masaryka reagoval Seifert sbírkou deseti elegií:
Osm dní - 1937

Zhasněte světla - 1938, vztah k ohrožené vlasti v roce 1938

V době okupace napsal Jaroslav Seifert tři větší skladby, v nichž vychází ze stálých hodnot - národní kultura, historie, domov:
Vějíř Boženy Němcové - 1940
Světem oděni - 1940
Kamenný most - 1944

První poválečné sbírky:
Přilba z hlíny - 1945, jsou zde zahrnuty verše z let 1937 - 45 a verše z Pražského povstání

Píseň o Viktorce - 1950, pro neobvyklé spojení osudů Viktorky a uznávané spisovatelky Boženy Němcové byla sbírka kritikou nevlídně přijata

Kresbami Josefa Lady a Mikoláše Alše jsou inspirovány knihy:
Šel malíř chudě do světa - 1949
Chlapec a hvězdy - 1956
Maminka - 1954, sbírka obsahuje melodické básně plné lásky a vzpomínek na dětství

Novou poetikou s volným veršem blízkým rytmické próze se básník představil v posledních letech ve sbírkách:
Koncert na ostrově - 1965
Odlévání zvonů - 196
Halleyova kometa - 1967
Deštník z Piccadilly - vydáno v Mnichově 1979
Morový sloup - vydáno v Kolíně nad Rýnem 1977
Býti básníkem - 1983

Próza:
Hvězdy nad Rajskou zahradou - 1929
Všechny krásy světa - vydáno v Kolíně nad Rýnem a v Torontu 1981

Vlastní básnickou tvorbu doplňuje Jaroslav Seifert i překladatelskou činností - G. Apollinaire, P. Verlaine, Píseň písní.

Jaroslav Seifert v Magazínu Osobnosti

  • 10 nejžádanějších spisovatelů v období maturit

    10 nejžádanějších spisovatelů v období maturit

    29. 5. 2016 11:00 V právě probíhajícím období maturit jsme se zaměřili na spisovatele, které naši uživatelé hledají nejvíce a z jejich profilů čerpají informace pro své maturitní práce. Prohlédněte si i vy jejich profily a sdělte nám v anketě na konci článku, který je váš nejoblíbenější autor z TOP 10.… více

  • Našly se dosud neznámé Seifertovy texty

    Našly se dosud neznámé Seifertovy texty

    29. 11. 2013 09:05 V nezpracované pozůstalosti redaktora Lidových novin (LN) Ivana Herbena bylo 23 soudniček, které pro tento deník v roce 1929 napsal nositel Nobelovy ceny Jaroslav Seifert. Literární historici o nich dosud nevěděli, uvedly dnes LN, které tyto publicistické texty našly. "Pro všechny seifertovské badatele je to velké překvapení," citují editora Seifertových sebraných spisů Jiřího Brabce.… více

  • Rok bez Magora

    Rok bez Magora

    19. 4. 2013 16:00 Film mapuje kaleidoskop životních příběhů Ivana Martina Jirouse, zvaného Magor, českého básníka, publicisty a výtvarného kritika, držitele ceny Jaroslava Seiferta a ceny Toma Stopparda.… více