|
spisovatel, básník, novinář a překladatel
- Narození:
- 23. 9. 1901, Praha
- Úmrtí:
- 10. 1.1986 ve věku 84 let, Praha
- Znamení:
- panna | aktuální horoskop
- Výška:
- přidej výšku
- Hodnotit:
Jaroslav Seifert byl básník, první český nositel Nobelovy ceny za literaturu. Jaroslav Seifert se narodil v chudé rodině v Praze na Žižkově. Začal studovat na žižkovském gymnáziu, potom přešel do vinohradského, avšak ani tady nedospěl k maturitě. Ze školy odešel a rozhodl se v roce 1921 pro práci žurnalisty. Působil v Rudém právu a Rovnosti. Jaroslav Seifert byl spoluzakladatelem Devětsilu a redaktorem Reflektoru. Ve dvacátých letech přispíval do Proletkultu, Tvorby a ReDu, od počátku třicátých let do Avantina, Kvartu, Lisrů pro umění a kritiku. Jako řada jeho přátel viděl Jaroslav Seifert zpočátku východisko z poválečného zklamání v komunistickém hnutí. V roce 1929 byl mezi sedmi spisovateli, kteří podepsali manifest proti gottwaldovskému vedení KSČ. Jaroslav Seifert i ostatní protigotwaldovští spisovatelé J. Hora, M. Majerová, V. Vančura, I. Olbracht, S.K. Neumann a H. Malířová byli z KSČ vyloučeni. Na rozdíl od některých z těchto sedmi se Jaroslav Seifert do strany nikdy nevrátil. Dále pracoval jako redaktor Pestrých květů, Národní práce a po roce 1945 několik let i v Práci. Rozchod Jaroslava Seiferta s komunismem byl zásadní a on jej i několikrát veřejně projevil. Svým televizním vystoupením v roce 1968 odsoudil sovětskou okupaci Československa. V letech 1969 - 70 byl předsedou Svazu českých spisovatelů. Podespal i Chartu 77. V roce 1984 se Jaroslav Seifert stal jako dosud jediný český spisovatel nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Dílo Jaroslava Seiferta: Mimořádnost tvorby Jaroslava Seiferta spočívá v samotném jeho díle, které bylo vždy lidsky upřímné a umělecky přesvědčivé. Mimo jiné i v tom, že Jaroslav Seifert byl účastníkem celé doby proměn českého básnictví od avantgardy, proletářské poezie až do let osmdesátých. Nebyla to vždy cesta lehká, ale on jí však prošel se ctí a důstojností tvůrčí i občanskou. Literární začátky Jaroslava Seiferta byly silně ovlivněny prostředím dělnického Žižkova. první etapou jeho tvorby je proletářská poezie: Město v slzách - 1921, věnováno S. K. Neumannovi, přináší básnikovu představu revoluce Samá láska - 1923, sbírka je přechodem od proletářské poezie k poetismu. Projevuje se tu již poetistické opojení životem, vymoženostmi moderní civilizace, prostředím varieté atd. Poetické pojetí poezie se plně rozvinulo ve sbírkách: Na vlnách TSF - 1925, Telegraphie sans fil - bezdrátová telegrafie, sbírka je od roku 1938 vydávána pod názvem Svatební cesta. Je to v podstatě lyrický deník z cesty do Francie. Slavík zpívá špatně - 1926, básně přinášejí určité zvážnění a počínající sklon k reflexi Poštovní holub - 1929, sbírka předznamenává poezii třicátých let, směřuje k písňové zkratce Subjektivní lyrice patří sbírky s motivy vzpomínek na dětství a milostná okouzlení: Jablko z klína - 1933 Ruce Venušiny - 1936 Jaro sbohem - 1937 Na smrt T. G. Masaryka reagoval Seifert sbírkou deseti elegií: Osm dní - 1937 Zhasněte světla - 1938, vztah k ohrožené vlasti v roce 1938 V době okupace napsal Jaroslav Seifert tři větší skladby, v nichž vychází ze stálých hodnot - národní kultura, historie, domov: Vějíř Boženy Němcové - 1940 Světem oděni - 1940 Kamenný most - 1944 První poválečné sbírky: Přilba z hlíny - 1945, jsou zde zahrnuty verše z let 1937 - 45 a verše z Pražského povstání Píseň o Viktorce - 1950, pro neobvyklé spojení osudů Viktorky a uznávané spisovatelky Boženy Němcové byla sbírka kritikou nevlídně přijata Kresbami Josefa Lady a Mikoláše Alše jsou inspirovány knihy: Šel malíř chudě do světa - 1949 Chlapec a hvězdy - 1956 Maminka - 1954, sbírka obsahuje melodické básně plné lásky a vzpomínek na dětství Novou poetikou s volným veršem blízkým rytmické próze se básník představil v posledních letech ve sbírkách: Koncert na ostrově - 1965 Odlévání zvonů - 196 Halleyova kometa - 1967 Deštník z Piccadilly - vydáno v Mnichově 1979 Morový sloup - vydáno v Kolíně nad Rýnem 1977 Býti básníkem - 1983 Próza: Hvězdy nad Rajskou zahradou - 1929 Všechny krásy světa - vydáno v Kolíně nad Rýnem a v Torontu 1981 Vlastní básnickou tvorbu doplňuje Jaroslav Seifert i překladatelskou činností - G. Apollinaire, P. Verlaine, Píseň písní. …zobrazit celý životopis
Životopis
Jaroslav Seifert byl básník, první český nositel Nobelovy ceny za literaturu.
Jaroslav Seifert se narodil v chudé rodině v Praze na Žižkově. Začal studovat na žižkovském gymnáziu, potom přešel do vinohradského, avšak ani tady nedospěl k maturitě. Ze školy odešel a rozhodl se v roce 1921 pro práci žurnalisty. Působil v Rudém právu a Rovnosti.
Jaroslav Seifert byl spoluzakladatelem Devětsilu a redaktorem Reflektoru. Ve dvacátých letech přispíval do Proletkultu, Tvorby a ReDu, od počátku třicátých let do Avantina, Kvartu, Lisrů pro umění a kritiku.
Jako řada jeho přátel viděl Jaroslav Seifert zpočátku východisko z poválečného zklamání v komunistickém hnutí. V roce 1929 byl mezi sedmi spisovateli, kteří podepsali manifest proti gottwaldovskému vedení KSČ. Jaroslav Seifert i ostatní protigotwaldovští spisovatelé J. Hora, M. Majerová, V. Vančura, I. Olbracht, S.K. Neumann a H. Malířová byli z KSČ vyloučeni. Na rozdíl od některých z těchto sedmi se Jaroslav Seifert do strany nikdy nevrátil. Dále pracoval jako redaktor Pestrých květů, Národní práce a po roce 1945 několik let i v Práci.
Rozchod Jaroslava Seiferta s komunismem byl zásadní a on jej i několikrát veřejně projevil. Svým televizním vystoupením v roce 1968 odsoudil sovětskou okupaci Československa. V letech 1969 - 70 byl předsedou Svazu českých spisovatelů. Podespal i Chartu 77.
V roce 1984 se Jaroslav Seifert stal jako dosud jediný český spisovatel nositelem Nobelovy ceny za literaturu.
Mimořádnost tvorby Jaroslava Seiferta spočívá v samotném jeho díle, které bylo vždy lidsky upřímné a umělecky přesvědčivé. Mimo jiné i v tom, že Jaroslav Seifert byl účastníkem celé doby proměn českého básnictví od avantgardy, proletářské poezie až do let osmdesátých. Nebyla to vždy cesta lehká, ale on jí však prošel se ctí a důstojností tvůrčí i občanskou.
Literární začátky Jaroslava Seiferta byly silně ovlivněny prostředím dělnického Žižkova. první etapou jeho tvorby je proletářská poezie:
Město v slzách - 1921, věnováno S. K. Neumannovi, přináší básnikovu představu revoluce
Samá láska - 1923, sbírka je přechodem od proletářské poezie k poetismu. Projevuje se tu již poetistické opojení životem, vymoženostmi moderní civilizace, prostředím varieté atd.
Poetické pojetí poezie se plně rozvinulo ve sbírkách:
Na vlnách TSF - 1925, Telegraphie sans fil - bezdrátová telegrafie, sbírka je od roku 1938 vydávána pod názvem Svatební cesta. Je to v podstatě lyrický deník z cesty do Francie.
Slavík zpívá špatně - 1926, básně přinášejí určité zvážnění a počínající sklon k reflexi
Poštovní holub - 1929, sbírka předznamenává poezii třicátých let, směřuje k písňové zkratce
Subjektivní lyrice patří sbírky s motivy vzpomínek na dětství a milostná okouzlení:
Jablko z klína - 1933
Ruce Venušiny - 1936
Jaro sbohem - 1937
Na smrt T. G. Masaryka reagoval Seifert sbírkou deseti elegií:
Osm dní - 1937
Zhasněte světla - 1938, vztah k ohrožené vlasti v roce 1938
V době okupace napsal Jaroslav Seifert tři větší skladby, v nichž vychází ze stálých hodnot - národní kultura, historie, domov:
Vějíř Boženy Němcové - 1940
Světem oděni - 1940
Kamenný most - 1944
První poválečné sbírky:
Přilba z hlíny - 1945, jsou zde zahrnuty verše z let 1937 - 45 a verše z Pražského povstání
Píseň o Viktorce - 1950, pro neobvyklé spojení osudů Viktorky a uznávané spisovatelky Boženy Němcové byla sbírka kritikou nevlídně přijata
Kresbami Josefa Lady a Mikoláše Alše jsou inspirovány knihy:
Šel malíř chudě do světa - 1949
Chlapec a hvězdy - 1956
Maminka - 1954, sbírka obsahuje melodické básně plné lásky a vzpomínek na dětství
Novou poetikou s volným veršem blízkým rytmické próze se básník představil v posledních letech ve sbírkách:
Koncert na ostrově - 1965
Odlévání zvonů - 196
Halleyova kometa - 1967
Deštník z Piccadilly - vydáno v Mnichově 1979
Morový sloup - vydáno v Kolíně nad Rýnem 1977
Býti básníkem - 1983
Próza:
Hvězdy nad Rajskou zahradou - 1929
Všechny krásy světa - vydáno v Kolíně nad Rýnem a v Torontu 1981
Vlastní básnickou tvorbu doplňuje Jaroslav Seifert i překladatelskou činností - G. Apollinaire, P. Verlaine, Píseň písní.
Komplexní správa serverů a systémů pro Tiscali.cz
Poslední komentáře – Jaroslav Seifert
| vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků )