Jaromír John

byl středoškolský a vysokošlolský profesor, výtvarný estetik a kritik, spisovatel a novinář.

Narození:
16. 4. 1882 , Klatovy
Úmrtí:
24. 4. 1952  ve věku 70 let,  Jaroměř  †
Znamení:
beran  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

14 se líbí, 3 se nelíbí

Jaromír John, vlastním jménem Bohumil Markalous, byl středoškolský a vysokošlolský profesor, výtvarný estetik a kritik, spisovatel a novinář. Jaromír John se narodil v rodině středoškolského profesora, který byl rovněž literárně činný. Když bylo Johnovi pět let, zemřela mu matka a rodina se přestěhovala do Chrudimi. Jaromír John absolvoval v roce 1900 gymnázium v Chrudimi a na přání otce vystudoval přírodovědnou fakultu v Praze, i když sám měl zájem o výtvarné umění a estetiku. Po úspěšném ukončení studia na fakultě pokračoval v roce 1907 na přírodovědné fakultě v Innsbrucku. V letech 1907 až 1914 působil Jaromír John jako středoškolský profesor na obchodní akademii v Praze, dále pak na obchodní akademii a potom gymnáziu v Kolíně, kam se přiženil. Jako středoškolský profesor přešel na dívčí lyceum a následně na gymnázium v Hradci Králové. Všude, kam vkročil, působil jako kulturní organizátor. V Hradci Králové založil Palackého čítárnu, Měšťanskou besedu, psal do časopisů a novin. V únoru 1915 byl Jaromír John povolán do armády a bojoval v 1. světové válce na Balkánské frontě. V roce 1916 dostal úplavici a dočasně ochrnul na dolní končetiny. Po návratu do vlasti působil jako instruktor dobrovolnické školy, správní důstojník a poručík ve vojenské nemocnici. Během války ještě studoval filozofii a estetiku a v roce 1919 získal titul doktora filozofie. Po propuštění z armády v květnu 1919 se rodina Jaromíra Johna přestěhovala do Brna, kde pracoval nejprve jako redaktor Lidových novin a potom jako profesor na gymnáziu. V letech 1922-23 byl stipendistou v Paříži. Po návratu externě přednášel na brněnské technice dějiny umění. Jaromír Joh podnikl mnoho cest po západní Evropě. V roce 1925 se stal úředníkem tiskového odboru předsednictva vlády. Založil časopis Bytová kultura, obrazový archiv ČTK, vedl propagační oddělení Orbisu, založil Společenský klub v pražských Příkopech. Stal se členem Devětsilu. V roce 1928 odešel Jaromír John do důchodu. Přesto byl pověřen řízením časopisu Pestrý týden. Od roku 1935 žil v Novém Městě nad Metují, kde se zcela věnoval beletristické práci. V letech 1936-46 žil ve Slatiňanech, od roku 1942 společně se spisovatelkou Helenou Šmahelovou. Od roku 1946 až do své smrti 24. dubna 1952 působil Jaromír John jako profesor obnovené Palackého university v Olomouci, kde založil katedru estetiky. Dílo Jaromíra Johna: Jaromír John patří do skupiny autorů psychologické prózy - s Jaroslavem Havlíčkem, Egonem Hostovským, Václavem Řezáčem a Jarmilou Glazarovou. Byl výtvarným kritikem, estetikem, zakladatelem estetiky a prozaikem, jehož doménou byly povídky s psychologickým mírně ironickým nádechem. Na začátku své literární tvorby psal drobné povídky, později pak i romány a novely. Dílo Jaromíra Johna se dá rozdělit na období Bohumil Markalous a období Jaromír John. Pod svým vlastním jménem vydával publicistické články z oblasti estetiky, pod pseudonymem vydával povídky a romány. Předělem jeho tvorby byl počátek 1. světové války. Až do nástupu na frontu působil jako estetik, vydával odborná díla o hračkách, vlivu květin, věnoval se vytváření estetického vkusu u dětí, v praktickém životě, byl proti zanášení starožitností do denního života. Vstupem do války se více věnoval beletristické činnosti a pod pseudonymem vznikala jeho nejvýznamnější díla. V letech 1922 až 1934 se beletristicky odmlčel. Próza: Listy z vojny, jež jsem psal synovi – 1917, skutečné dopisy, které psal svému synovi Evženovi U táborového ohně – 1917, povídky z války Humoresky – 1918 Dojmy a povídky - 1918 Listy z novin Večery na slamníku – 1920, nejznámější sbírka povídek. Povídky představují válku z trochu jiného pohledu - z nemocnic, ze škol dobrovolníku aj. Vyprávějí s humorem o nepříjemných stránkách války a proměně lidských citů ve vypjatých situacích. Tato kniha byla oceněna až za 2. světové války, kdy byla českým čtenářem velmi vyhledávaná. Tabatěrka - 1922, povídky o lásce Zbloudilý syn - 1934, povídka o malém živnostníkovi, který se jako voják v 1. světové válce choval jako sadista a před 2. světovou válkou se dal k nacistům Výbušný zlotvor - 1934, příběh milovníka starých časů ve víru moderní Prahy, román je kritikou buržoazní honby za penězi a cynizmu měšťácké společnosti Estét - 1935, nedokončený román Topičovo australské dobrodružství – 1939, je příběh Johnova přítele Aloise Topiče, který se vzepřel vůli rodičů a jako mladý se oženil s chudou dívkou. Odjel s ní do Austrálie, kde prožil mnoho dobrodružství, o kterých pak vyprávěl na sklonku životu v autobiografickém deníku. Ten John uspořádal a vydal pod svým jménem. Šibalství svršků - 1939, knižně 1959, o neschopností žít Utržený knoflík - 1940, povídky o lidech a zvířatech Rady snoubencům udílené strýcem Romualdem – 1940, míněno napůl vážně a napůl ironicky. Rady jak se mají muž a žena chovat v manželství. Moudrý Engelbert – 1940, příběh o člověku zklamaném láskou a celým životem Dořini milenci a jiné kratochvíle – 1942, humoristická próza, pět novel Eskamotér Josef – 1946, o skláři, který se v době krize pokusil podvodně vystupovat jako eskamotér, aby uživil rodinu. Pampovánek - 1948, román vypráví o psychicky vyšinutém člověku, venkovském chudákovi, který do svých sedmi let žil ve chlévě s kozami a psem. A na konec zešílel kvůli nešťastné lásce. Stará láska Rady mladšímu spisovateli Kapitán Sekvenc Odborná literatura: Estetická výchova na školách obchodních Princip TGM – o T. G. Masarykovi Co je umění? Pro děti: Rajský ostrov – 1938, kniha je napsaná tak, že vzbuzuje iluzi přítomné vypravující osoby. Dědeček vypráví svým vnukům o stavbě Národního divadla i o významných událostech v našich dějinách. Nejedná se ale o historická fakta. Dílo je velmi nacionalistické. Vojáček Hubáček - 1939, o osudech českého vojáka za 1. světové války Příběhy Dona Quijota – 1941, upravení slavného Cervantesova díla ve snaze přiblížit dětem významná světová literární díla …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jaromír John, vlastním jménem Bohumil Markalous, byl středoškolský a vysokošlolský profesor, výtvarný estetik a kritik, spisovatel a novinář.

Jaromír John se narodil v rodině středoškolského profesora, který byl rovněž literárně činný. Když bylo Johnovi pět let, zemřela mu matka a rodina se přestěhovala do Chrudimi.

Jaromír John absolvoval v roce 1900 gymnázium v Chrudimi a na přání otce vystudoval přírodovědnou fakultu v Praze, i když sám měl zájem o výtvarné umění a estetiku. Po úspěšném ukončení studia na fakultě pokračoval v roce 1907 na přírodovědné fakultě v Innsbrucku.

V letech 1907 až 1914 působil Jaromír John jako středoškolský profesor na obchodní akademii v Praze, dále pak na obchodní akademii a potom gymnáziu v Kolíně, kam se přiženil. Jako středoškolský profesor přešel na dívčí lyceum a následně na gymnázium v Hradci Králové. Všude, kam vkročil, působil jako kulturní organizátor. V Hradci Králové založil Palackého čítárnu, Měšťanskou besedu, psal do časopisů a novin.

V únoru 1915 byl Jaromír John povolán do armády a bojoval v 1. světové válce na Balkánské frontě. V roce 1916 dostal úplavici a dočasně ochrnul na dolní končetiny. Po návratu do vlasti působil jako instruktor dobrovolnické školy, správní důstojník a poručík ve vojenské nemocnici. Během války ještě studoval filozofii a estetiku a v roce 1919 získal titul doktora filozofie.

Po propuštění z armády v květnu 1919 se rodina Jaromíra Johna přestěhovala do Brna, kde pracoval nejprve jako redaktor Lidových novin a potom jako profesor na gymnáziu. V letech 1922-23 byl stipendistou v Paříži. Po návratu externě přednášel na brněnské technice dějiny umění.

Jaromír Joh podnikl mnoho cest po západní Evropě. V roce 1925 se stal úředníkem tiskového odboru předsednictva vlády. Založil časopis Bytová kultura, obrazový archiv ČTK, vedl propagační oddělení Orbisu, založil Společenský klub v pražských Příkopech. Stal se členem Devětsilu.


V roce 1928 odešel Jaromír John do důchodu. Přesto byl pověřen řízením časopisu Pestrý týden. Od roku 1935 žil v Novém Městě nad Metují, kde se zcela věnoval beletristické práci. V letech 1936-46 žil ve Slatiňanech, od roku 1942 společně se spisovatelkou Helenou Šmahelovou.

Od roku 1946 až do své smrti 24. dubna 1952 působil Jaromír John jako profesor obnovené Palackého university v Olomouci, kde založil katedru estetiky.

Dílo Jaromíra Johna:

Jaromír John patří do skupiny autorů psychologické prózy - s Jaroslavem Havlíčkem, Egonem Hostovským, Václavem Řezáčem a Jarmilou Glazarovou. Byl výtvarným kritikem, estetikem, zakladatelem estetiky a prozaikem, jehož doménou byly povídky s psychologickým mírně ironickým nádechem. Na začátku své literární tvorby psal drobné povídky, později pak i romány a novely.

Dílo Jaromíra Johna se dá rozdělit na období Bohumil Markalous a období Jaromír John. Pod svým vlastním jménem vydával publicistické články z oblasti estetiky, pod pseudonymem vydával povídky a romány. Předělem jeho tvorby byl počátek 1. světové války. Až do nástupu na frontu působil jako estetik, vydával odborná díla o hračkách, vlivu květin, věnoval se vytváření estetického vkusu u dětí, v praktickém životě, byl proti zanášení starožitností do denního života. Vstupem do války se více věnoval beletristické činnosti a pod pseudonymem vznikala jeho nejvýznamnější díla. V letech 1922 až 1934 se beletristicky odmlčel.

Próza:
Listy z vojny, jež jsem psal synovi – 1917, skutečné dopisy, které psal svému synovi Evženovi
U táborového ohně – 1917, povídky z války
Humoresky – 1918
Dojmy a povídky - 1918
Listy z novin

Večery na slamníku – 1920, nejznámější sbírka povídek. Povídky představují válku z trochu jiného pohledu - z nemocnic, ze škol dobrovolníku aj. Vyprávějí s humorem o nepříjemných stránkách války a proměně lidských citů ve vypjatých situacích. Tato kniha byla oceněna až za 2. světové války, kdy byla českým čtenářem velmi vyhledávaná.

Tabatěrka - 1922, povídky o lásce

Zbloudilý syn - 1934, povídka o malém živnostníkovi, který se jako voják v 1. světové válce choval jako sadista a před 2. světovou válkou se dal k nacistům

Výbušný zlotvor - 1934, příběh milovníka starých časů ve víru moderní Prahy, román je kritikou buržoazní honby za penězi a cynizmu měšťácké společnosti

Estét - 1935, nedokončený román

Topičovo australské dobrodružství – 1939, je příběh Johnova přítele Aloise Topiče, který se vzepřel vůli rodičů a jako mladý se oženil s chudou dívkou. Odjel s ní do Austrálie, kde prožil mnoho dobrodružství, o kterých pak vyprávěl na sklonku životu v autobiografickém deníku. Ten John uspořádal a vydal pod svým jménem.

Šibalství svršků - 1939, knižně 1959, o neschopností žít
Utržený knoflík - 1940, povídky o lidech a zvířatech

Rady snoubencům udílené strýcem Romualdem – 1940, míněno napůl vážně a napůl ironicky. Rady jak se mají muž a žena chovat v manželství.

Moudrý Engelbert – 1940, příběh o člověku zklamaném láskou a celým životem
Dořini milenci a jiné kratochvíle – 1942, humoristická próza, pět novel

Eskamotér Josef – 1946, o skláři, který se v době krize pokusil podvodně vystupovat jako eskamotér, aby uživil rodinu.

Pampovánek - 1948, román vypráví o psychicky vyšinutém člověku, venkovském chudákovi, který do svých sedmi let žil ve chlévě s kozami a psem. A na konec zešílel kvůli nešťastné lásce.

Stará láska
Rady mladšímu spisovateli
Kapitán Sekvenc


Odborná literatura:
Estetická výchova na školách obchodních
Princip TGM – o T. G. Masarykovi
Co je umění?

Pro děti:
Rajský ostrov – 1938, kniha je napsaná tak, že vzbuzuje iluzi přítomné vypravující osoby. Dědeček vypráví svým vnukům o stavbě Národního divadla i o významných událostech v našich dějinách. Nejedná se ale o historická fakta. Dílo je velmi nacionalistické.

Vojáček Hubáček - 1939, o osudech českého vojáka za 1. světové války

Příběhy Dona Quijota – 1941, upravení slavného Cervantesova díla ve snaze přiblížit dětem významná světová literární díla

  • John: Konečně, i když jen kvůli volbám, opustí Jaromír Drábek své křeslo

    Parlamentnílisty.cz, 3. 10. 2012 Věci veřejné požadovaly odchod ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka již od počátku letošního roku, kdy upozorňovaly na hrubé nedostatky a rozkrádání veřejných financí. … více

  • John chce vyčíslit úsporu v adresnosti dávek. Drábek: To nelze

    Tiscali, 15. 2. 2012 Věci veřejné nenechává v klidu situace v resortu práce a sociálních věcí. Po ministru Jaromíru Drábkovi nyní požadují, aby jim sdělil, kolik se uspoří v adresnosti dávek. A vzniklou úsporu požadují převést na systém veřejně prospěšných prací, jinak se neztlumí napětí v sociálně vyloučených oblastech. Minimálně první požadavek jim však šéf resortu práce nesplní. … více

  • John chce vyčíslit úsporu v adresnosti dávek. Drábek: To nelze

    Parlamentnílisty.cz, 14. 2. 2012 Věci veřejné nenechává v klidu situace v resortu práce a sociálních věcí. Po ministru Jaromíru Drábkovi nyní požadují, aby jim sdělil, kolik se uspoří v adresnosti dávek. A vzniklou úsporu požadují převést na systém veřejně prospěšných prací, jinak se neztlumí napětí v sociálně vyloučených oblastech. Minimálně první požadavek jim však šéf resortu práce nesplní. … více