zavřít
Ján Čajak

spisovatel, překladatel

Narození:
19. 12. 1863 , Liptovský Ján, Slovensko
Úmrtí:
29. 5. 1944  ve věku 80 let,  Petrovec, Jugoslávie - nyni Vojvodina (Srbsko)  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

1 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Ján Čajak byl slovenský spisovatel a překladatel. Narodil se v rodině štúrovského básníka a evangelického faráře Janka Čajaka a Agneši Čajakové, rozené Medvecké (sestra Terézie Vansové), už jako čtyřletému mu predčasně zemřel otec (na tuberkulózu) a jeho matka se provdala podruhé za Pavola Dobšinského. Základního vzdělání se mu dostalo doma, později studoval na gymnáziu v Martině, poté co ho uzavřeli pokračoval ve vzdělávání na maďarském gymnáziu v Rimavské Sobotě a německém gymnáziu v Kežmarku. Později studoval i v Lučenci, Banské Štiavnici, Bratislavě, odkud byl vyloučen pro své politické názory. Učitelské zkoušky makonec složil v roce 1889 v Kláštore pod Znievem. Pracoval v advokátní kanceláři Petra Jamnického v Pezinku, učil v Liptovské Kokavě, Rajci a v Kráľové Lehotě. V roce 1893 se natrvalo přestěhoval na Dolní zem do Báčky (dnešní Maďarsko), později Selenče a v roce 1899 se usadil v jugoslávském Petrovci. Zde zůstal více než 40 let a byl v centru kulturních a politických snah dolnozemských Slováků. Zasloužil se také o založení slovenského gymnázia v Petrovci a v roce 1924 odešel do důchodu. Dále však působil jako předseda literárního a národopisného odboru Matice slovenské v Jugoslávii a i v pokročilém stáří sledoval politický a kulturní vývoj na Slovensku. Tvorba Začiatky jeho literární tvorby sahají do období jeho přestěhování do Petrovce v roce 1899 a tvorbou se řadí do druhé vlny realistických spisovatelů; jeho tvorba byla silně ovlivněna Svetozárem Hurbanem Vajanským. V Jugoslávii začal přispívat do mnoha periodik (Národnie noviny, Slovenské pohľady, Dennica, Slovenský týždenník, Národný hlásnik) a stal sa stálým spolupracovníkem pražského měsíčníku Naše Slovensko. Založil slovenský politický týdeník Národná jednota, později také kulturní a literární měsíčník Náš život. Jeho první prozaická práce vyšla v roce 1903 v Národních novinách. Ve svých dílech čerpal ze vzpomínek na Slovensko, zejména na Liptov a Gemer, upozorňuje v nich nejen na problémy, ale zároveň také předkládá řešení. Psal také anekdotické příběhy a žánrové črty. Kromě psaní beletrie se zaměřoval i na publicistiku, lidovýchovnou práci a překlady (Guy de Maupassant, Alexander Sergejevič Puškin a jiní). Dílo Williama Shakespearea 1903 - Predaj hory, povídka 1903 - Pred oltárom, povídka (vydaly Slovenské pohľady) 1905 - Z povinnosti, povídka (vydaly Slovenské pohľady) 1905 - Vysťahovalec 1906 - Báťa Kalinský 1906 - Obyčajná história 1907 - Tri rozprávky 1908 - Suchoty 1908 - Vohľady, povídka 1909 - Rodina Rovesných, román (psán pod pseudonymem Aliquis) 1910 - Ja si svoj mliečnik načnem, anekdotický příběh 1910 - Strýc Miško, anekdotický příběh 1910 / 1911 - V tretej triede, cyklus črt 1912 - Ujčekov Mikušov posledný deň, anekdotický příběh 1913 - Jožkova svadba a iné rozprávky, anekdotický příběh 1913 - Ecce homo, povídka 1914 - Cholera 1914 - Dejepis Slovákov 1918 - Návrat 1922 - Tridsaťpäť dekagramov 1923 - Zápisky z rukojemstva, dokumentární próza 1924 - Fuksi, črta 1929 - V druhej triede, cyklus črt 1929 - Len pekne, dramatická scénka 1931 - Búrka, žánrový črta 1936 - Malí ubehlíci 1936 - Ďuro Kožuch, úryvek uveřejněn v Našem životě, pravděpodobně plánoval napsat román, ale už to neuskutečnil …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Ján Čajak byl slovenský spisovatel a překladatel.

Narodil se v rodině štúrovského básníka a evangelického faráře Janka Čajaka a Agneši Čajakové, rozené Medvecké (sestra Terézie Vansové), už jako čtyřletému mu predčasně zemřel otec (na tuberkulózu) a jeho matka se provdala podruhé za Pavola Dobšinského. Základního vzdělání se mu dostalo doma, později studoval na gymnáziu v Martině, poté co ho uzavřeli pokračoval ve vzdělávání na maďarském gymnáziu v Rimavské Sobotě a německém gymnáziu v Kežmarku. Později studoval i v Lučenci, Banské Štiavnici, Bratislavě, odkud byl vyloučen pro své politické názory. Učitelské zkoušky makonec složil v roce 1889 v Kláštore pod Znievem. Pracoval v advokátní kanceláři Petra Jamnického v Pezinku, učil v Liptovské Kokavě, Rajci a v Kráľové Lehotě. V roce 1893 se natrvalo přestěhoval na Dolní zem do Báčky (dnešní Maďarsko), později Selenče a v roce 1899 se usadil v jugoslávském Petrovci. Zde zůstal více než 40 let a byl v centru kulturních a politických snah dolnozemských Slováků. Zasloužil se také o založení slovenského gymnázia v Petrovci a v roce 1924 odešel do důchodu. Dále však působil jako předseda literárního a národopisného odboru Matice slovenské v Jugoslávii a i v pokročilém stáří sledoval politický a kulturní vývoj na Slovensku.

Tvorba
Začiatky jeho literární tvorby sahají do období jeho přestěhování do Petrovce v roce 1899 a tvorbou se řadí do druhé vlny realistických spisovatelů; jeho tvorba byla silně ovlivněna Svetozárem Hurbanem Vajanským. V Jugoslávii začal přispívat do mnoha periodik (Národnie noviny, Slovenské pohľady, Dennica, Slovenský týždenník, Národný hlásnik) a stal sa stálým spolupracovníkem pražského měsíčníku Naše Slovensko. Založil slovenský politický týdeník Národná jednota, později také kulturní a literární měsíčník Náš život. Jeho první prozaická práce vyšla v roce 1903 v Národních novinách. Ve svých dílech čerpal ze vzpomínek na Slovensko, zejména na Liptov a Gemer, upozorňuje v nich nejen na problémy, ale zároveň také předkládá řešení. Psal také anekdotické příběhy a žánrové črty. Kromě psaní beletrie se zaměřoval i na publicistiku, lidovýchovnou práci a překlady (Guy de Maupassant, Alexander Sergejevič Puškin a jiní).

Dílo Williama Shakespearea

1903 - Predaj hory, povídka
1903 - Pred oltárom, povídka (vydaly Slovenské pohľady)
1905 - Z povinnosti, povídka (vydaly Slovenské pohľady)
1905 - Vysťahovalec
1906 - Báťa Kalinský
1906 - Obyčajná história
1907 - Tri rozprávky
1908 - Suchoty
1908 - Vohľady, povídka
1909 - Rodina Rovesných, román (psán pod pseudonymem Aliquis)
1910 - Ja si svoj mliečnik načnem, anekdotický příběh
1910 - Strýc Miško, anekdotický příběh
1910 / 1911 - V tretej triede, cyklus črt
1912 - Ujčekov Mikušov posledný deň, anekdotický příběh
1913 - Jožkova svadba a iné rozprávky, anekdotický příběh
1913 - Ecce homo, povídka
1914 - Cholera
1914 - Dejepis Slovákov
1918 - Návrat
1922 - Tridsaťpäť dekagramov
1923 - Zápisky z rukojemstva, dokumentární próza
1924 - Fuksi, črta
1929 - V druhej triede, cyklus črt
1929 - Len pekne, dramatická scénka
1931 - Búrka, žánrový črta
1936 - Malí ubehlíci
1936 - Ďuro Kožuch, úryvek uveřejněn v Našem životě, pravděpodobně plánoval napsat román, ale už to neuskutečnil