James Arthur Baldwin byl americký prozaik a dramatik.

James Arthur Baldwin vyrůstal v newyorské černošské čtvrti Harlemu, která se stala hlavním tématem jeho děl. Tuto čtvrť brzy opustil. Vystřídal mnoho měst v USA a nakonec dlouhodobě žil ve Francii. Jeho otec byl náboženský kazatel, který nenáviděl bělochy.


Tvorba J. A. Baldwina byla ovlivněna rasismem bělošským, ale i rasismem opačným. Osobní zkušenosti z harlemského gettav němž vyrůstal, mu poskytly materiál pro první autorské eseje publikované v časopisech.

Eseje:
Stylistická elegance a morální naléhavost esejů činí z autora moderního mistra této literární tvorby. Klíčový význam pro Baldwina má proces sebeuvědomování jako vychodiska pro funkční společenské jednání jedince. To dosvědčují např. dvě esejistické sbírky:

Zápisky rodného syna - 1955
Nikdo nezná mé jméno - 1961

A příště už oheň - 1962, nejvlivnější sbírka. Hlas autora jako mluvčího vlastní rasy a kazatele, jímž v mládí načas byl, se zde spojují do působivého varování adresovaného rasistické Americe.

Žádné jméno v této ulici ti patřit nebude - 1972, sbírka esejů, místo morálně motivovaného varování před násilím jako pouhou možností řešení rasových vztahů konstatuje, že se tato forma stala skutečností.

Romány:
Jdi a hlásej to z hory - 1953, příběh černošského chlapce, který dokáže udělat významný krok k sebepoznání a duchovnímu osamostatnění

Giovanniho pokoj - 1956, milostná romance z Paříže na nezvyklé téma. I když protagonista trýzněný nejistotou svých sexuálních pocitů je bílý Američan, přítomny jsou i autorovy prvky

Jiná země - 1963, děj se odehrává v newyorské umělecké čtvrti. Tragický příběh černošského hudebníka a vliv jeho osobnosti na černé i bílé.

Pověz mi, jak dlouho už je vlak pryč - 1967, významný černošský herec v průběhu dlouhé rekonvalescence přehodnocuje svůj život i události kolem.

Kdyby tak Beale Strect mohla mluvit - 1974, vědomá idealizace vztahu mladého černošského sochaře a jeho černé dívky, konečné odsouzení rasistické americké společnosti, v níž není místo pro lásku.

Dramata:
Giovanniho pokoj - dramatizace románu
Pod kazatelnou - 1955, knižně 1968, příběh harlemské náboženské sekty

Blues za bílého pána - 1964, o příčinách, které vedly bělochy k lynčování mladého černocha v jižanském maloměstě

Další díla:
Člověku v ústrety - 1965, sbírka povídek
Nic osobního - 1964, texty k harlemským fotografiím Richarda Avedona

Povídání o rasách - 1971, záznam rozhovorů Baldwina se známou pokrokovou antropoložkou a psycholožkou Margaret Meadovou.

A Dialogue - 1973, rozhovor s černošskou básnířkou Nikky Giovanniovou o problémech doby