zavřít
Jakoubek ze Stříbra

reformní myslitel, univerzitní mistr, přední husitský teolog

Narození:
přidej datum narození, Víchov u Stříbra
Úmrtí:
10. 8. 1429,  Praha  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

1 se líbí, 3 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Jakoubek ze Stříbra, nebo také Jakub či Jacobellus, byl český reformní myslitel, univerzitní mistr, přední husitský teolog, přítel Mistra Jana Husa, jeho pokračovatel, spolutvůrce husitského programu, Jakoubek ze Stříbra pocházel z poddanské rodiny. Vzdělání získal na Fakultě svobodných umění pražské univerzity, kde je žákem Jana Husa. V roce 1393 dosahuje hodnosti bakaláře a v roce 1397 se stává Mistrem. Od roku 1399 na univerzitě působil jako profesor. V roce 1402 byl vysvěcen na kněze. Po vysvěcení působí Jakoubek ze Stříbra nejdříve jako kazatel u sv. Michala, později nastupuje za Jana Husa v Betlémské kapli. Již od počátku své církévní kariéry stojí Jakoubek ze Stříbra na straně reformistů, kdy je ovlivněn především učením Matěje z Janova. Podporuje Jana Husa a odmítá prodej odpustků, káže chudobu kněžích. V roce 1414 poprvé uvede Jakoubek ze Stříbra společně s Mikulášem z Drážďan do praxe nejznámnější symbol husitství - kalich. Zavádí laické (osoba přijímající svátost nemusí být duchovní) přijímání svátosti (eucharistie) podobojím způsobem. V roce 1417 pak Jakoubek ze Stříbra dosáhne ve vedení pražské univerzity schválení přijímání eucharistie podobojím způsobem, a to i přesto, že byl tento způsob přijímání kostnickým koncilem odsouzen. V době křižáckého ohrožení nesouhlasí Jakoubek ze Stříbra s radikálním postavením táboritů a Jana Želivského, přesto však souhlasí s tím, že je třeba v případě nutnosti hájit pravdu Boží i mečem. V husitských sporech stál na straně Pražských. Ve většině sporů byl však jednotícím prvkem, díky kterému se podařilo najít kompromis. Byl jedním ze čtyř správců husitského duchovenstva spolu s Janem Želivským, Janem z Příbrami a Prokopem z Plzně. Jakoubek ze Stříbra inicioval svolání schůze v Karlově koleji 12. listopadu 1421, která potvrdila synodu. Tím chtěl zabránit extrémům ze strany Jana Želivského, avšak neúspěšně. Dne 7. března 1422 podal na Želivského žalobu. Brzy na to byl donucen k vyhnanství v Hradci Králové, ale již koncem května se vrátil zpět do Prahy. V roce 1420 se Jakoubek ze Stříbra podílí na vypracování čtyř artikulů pražských, v nichž jsou shrnuty hlavní body husitského programu. Po roce 1422 pak začíná Jakoubek ze Stříbra postupně ustupovat z veřejného života a věnuje se ponejvíce kazatelské činnosti v Betlémské kapli, kde vychovává Jana Rokycanu jako svého nástupce. Dílo Jakoubka ze Stříbra: Jakoubek ze Stříbra je autorem mnoha literárních děl, zejména pak kazatelských sbírek a latinsky psaných traktátů. V nich obhajuje především přijímání podobojí. Obhajoba přijímání podobojí: Salvator noster - před rokem 1420, Náš spasitel, traktát De communione parvulorum - před rokem 1420, O přijímání dítek, traktát Demonstratio per testimonia scripturae, patrum actue doctorum, communicatonem calicis in plebe christiana esse necessariam -- obhajoba podobojí proti Maříkovi Rvačkovi a Gersonovi. De vera existentia corporis et sanguinis Christi in sacra coena -- traktát o podobojí Vindiciae contra Andream Brodam pro communione plebis sub utraque specie -- jde o odpověď Martinovi Ondřejovi z Brodu, který stál proti přijímání podobojí. Dokazuje na základě Bible, že toto přijímání je nutnost. Apologia pro communione plebis sub utraque specie - odpověď na zákaz přijímání podobojí na koncilu kostnickém. Další dílo: Výklad na Zjevenie svatého Jana - 1420-22, psáno česky Česká postila Tractatus super lamentationes Jeremiae Consilium de pacificando regno Sermones repraesentatl a Jacobello per circulum anni Zpráva jak sněm konstamtský o svátosti večeře páně nařídil - psáno česky, autorství je přisuzováno Jakoubkovi ze Stříbra. Není úplně jisté, zda je autorem. De communione spirituali integra sub duplici forma panis et vini quantitate plebem concernente …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jakoubek ze Stříbra, nebo také Jakub či Jacobellus, byl český reformní myslitel, univerzitní mistr, přední husitský teolog, přítel Mistra Jana Husa, jeho pokračovatel, spolutvůrce husitského programu,

Jakoubek ze Stříbra pocházel z poddanské rodiny. Vzdělání získal na Fakultě svobodných umění pražské univerzity, kde je žákem Jana Husa. V roce 1393 dosahuje hodnosti bakaláře a v roce 1397 se stává Mistrem. Od roku 1399 na univerzitě působil jako profesor. V roce 1402 byl vysvěcen na kněze.

Po vysvěcení působí Jakoubek ze Stříbra nejdříve jako kazatel u sv. Michala, později nastupuje za Jana Husa v Betlémské kapli.

Již od počátku své církévní kariéry stojí Jakoubek ze Stříbra na straně reformistů, kdy je ovlivněn především učením Matěje z Janova. Podporuje Jana Husa a odmítá prodej odpustků, káže chudobu kněžích.

V roce 1414 poprvé uvede Jakoubek ze Stříbra společně s Mikulášem z Drážďan do praxe nejznámnější symbol husitství - kalich. Zavádí laické (osoba přijímající svátost nemusí být duchovní) přijímání svátosti (eucharistie) podobojím způsobem. V roce 1417 pak Jakoubek ze Stříbra dosáhne ve vedení pražské univerzity schválení přijímání eucharistie podobojím způsobem, a to i přesto, že byl tento způsob přijímání kostnickým koncilem odsouzen.

V době křižáckého ohrožení nesouhlasí Jakoubek ze Stříbra s radikálním postavením táboritů a Jana Želivského, přesto však souhlasí s tím, že je třeba v případě nutnosti hájit pravdu Boží i mečem.

V husitských sporech stál na straně Pražských. Ve většině sporů byl však jednotícím prvkem, díky kterému se podařilo najít kompromis. Byl jedním ze čtyř správců husitského duchovenstva spolu s Janem Želivským, Janem z Příbrami a Prokopem z Plzně.

Jakoubek ze Stříbra inicioval svolání schůze v Karlově koleji 12. listopadu 1421, která potvrdila synodu. Tím chtěl zabránit extrémům ze strany Jana Želivského, avšak neúspěšně. Dne 7. března 1422 podal na Želivského žalobu. Brzy na to byl donucen k vyhnanství v Hradci Králové, ale již koncem května se vrátil zpět do Prahy.

V roce 1420 se Jakoubek ze Stříbra podílí na vypracování čtyř artikulů pražských, v nichž jsou shrnuty hlavní body husitského programu.

Po roce 1422 pak začíná Jakoubek ze Stříbra postupně ustupovat z veřejného života a věnuje se ponejvíce kazatelské činnosti v Betlémské kapli, kde vychovává Jana Rokycanu jako svého nástupce.

Dílo Jakoubka ze Stříbra:

Jakoubek ze Stříbra je autorem mnoha literárních děl, zejména pak kazatelských sbírek a latinsky psaných traktátů. V nich obhajuje především přijímání podobojí.

Obhajoba přijímání podobojí:
Salvator noster - před rokem 1420, Náš spasitel, traktát
De communione parvulorum - před rokem 1420, O přijímání dítek, traktát

Demonstratio per testimonia scripturae, patrum actue doctorum, communicatonem calicis in plebe christiana esse necessariam -- obhajoba podobojí proti Maříkovi Rvačkovi a Gersonovi.

De vera existentia corporis et sanguinis Christi in sacra coena -- traktát o podobojí

Vindiciae contra Andream Brodam pro communione plebis sub utraque specie -- jde o odpověď Martinovi Ondřejovi z Brodu, který stál proti přijímání podobojí. Dokazuje na základě Bible, že toto přijímání je nutnost.

Apologia pro communione plebis sub utraque specie - odpověď na zákaz přijímání podobojí na koncilu kostnickém.

Další dílo:
Výklad na Zjevenie svatého Jana - 1420-22, psáno česky
Česká postila
Tractatus super lamentationes Jeremiae
Consilium de pacificando regno
Sermones repraesentatl a Jacobello per circulum anni

Zpráva jak sněm konstamtský o svátosti večeře páně nařídil - psáno česky, autorství je přisuzováno Jakoubkovi ze Stříbra. Není úplně jisté, zda je autorem.

De communione spirituali integra sub duplici forma panis et vini quantitate plebem concernente