Ivan Blatný byl básník, syn spisovatele Lva Blatného. Z důvodů zavření vysokých škol vysokoškolská studia nedokončil. Pracoval prozatím v obchodě s optikou. Po válce se věnoval literární tvorbě.
V roce 1948 se nevrátil ze studijního pobytu ve Velké Británii. Zůstal trvale v cizině, ale pobyt v exilu snášel velmi těžce. Trpěl pocity neustálého pronásledování a od roku 1954 se soustavně léčil v psychiatrických ústavech. V Anglii spolupracoval zpočátku s BBC a Svobodnou Evropou, ale pro psychické potíže v tom nemohl pokračovat.


Sbírky básní

Paní Jitřenka - 1940, autorův debut, v němž melodickým veršem zaznamenává prchavé chvilky života

Melanchonické procházky - 1941, s nostalgií prochází rodným Brnem

Nad obrazným vyjádřením přichází později snaha o přímé pojmenování, k depoetizaci básně. Běžný životi velkoměstská atmosféra, vznikají skládáním autentických rozhovorů do podoby básně.

Hledání přítomného času - 1947, poslední sbírka před odchodem do exilu. V ní se autor vrací k zážitkům z konce války, jsou tu i básně meditativní, plné lásky ke světu i přes jeho krutost.

Tento večer - 1945, v této sbírce se projevuje poetika Skupiny 42, jejímž byl autor členem.

Ivan Blatný psal básně i při pobytech v psychiatrických léčebnách, ale teprve později byly shromažďovány. Z části těchto textů sestavil Antonín Brousek sbírky:

Stará bydliště - 1979, Toronto
Pomocná škola Bixley - 1987,Toronto

Autorovo dílo doplňují sbírky básní pro děti a překlady.