Ingo Schulze je jedním z nejpřekládanějších německých spisovatelů současnosti.

Ingo Schulze se narodil v Drážďanech v bývalé NDR. V roce 1981 maturoval, poté vystudoval klasickou filologii v Jeně. Po studiu pracoval jako dramaturg v Zemském divadle v Altenburgu, posléze jako novinář. V první polovině roku 1993 žil v Petrohradě, kde se odehrává příběh jeho první knihy z Ruska 90. let.

V současné době žije Ingo Schulze se svou rodinou v Berlíně.


Inge Schulze píše o rozděleném i sjednoceném Německu, častěji o východních Němcích. O vytoužených „nových životech“, jež začínaly s koncem NDR a jen některé se naplnily.

33 Augenblicke des Clücks – 33 okamžiků štěstí, za tuto knihu obdržel v roce 1995 Cenu Alfreda Döblina.

Simple Storys – 1998, česky Obyčejný storky – 2003, román z východoněmecké provincie.

Neue Leben – 2005, slovensky Nové životy – 2008, román v dopisech, zatím autorovo nejrozsáhlejší dílo.

Další, do češtiny přeložené Schulzovy knihy:
Handy-Dreizehn Cechichten in alter Manier – 2007, česky pod názvem Berlínské Bolero. Jde o povídkový soubor, v němž se autor mj. zabývá působením mobilů na člověka. Autor chtěl postihnout čas mobilů kolem roku 1996 – 97, ale ukázat i rozpory techniky. Dokáží zachránit život, ale i zničit poslední intimitu.

Adam und Evelyn – 2008, román, který si i v češtině zachoval svůj titul. O tomto románu se v Německu hodně diskutovalo. Je příběhem východoněmeckého páru, který v roce 1989 odcestuje z NDR přes Prahu do Maďarska. Zatímco zpohodlnělý krejčí Adam na revoluci vlastně prodělá, jeho přítelkyně Evelyn se snaží využít nových šancí. Jako soukromý krejčí měl Adam v NDR ráj na zemi, zatímco na Západě je v roli prosebníka. Evelyn jen kvete, může konečně studovat podle svého.