Henri Barbusse

spisovatel a esjista, levicově orientovaný politik a novinář

Narození:
17. 5. 1873 , Asnières, Hauts-de-Seine, Francie
Úmrtí:
30. 8. 1935  ve věku 62 let,  Moskva  †
Znamení:
býk  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
francouzská
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

7 se líbí, 0 se nelíbí

Henri Barbusse byl francouzský spisovatel a esjista, levicově orientovaný politik a novinář. Otec Henryho Barbusse byl novinář a dramatik. Matka, Angličanka, zemřela, když mu byly Henrimu tři roky. Již v mládí se Henri Barbusse seznamoval s verši francouzského klasicismu a realismu. Jeho oblíbenci byli tehdy ještě žijící Victor Hugo a také Émile Zola. Od svých devatenácti let byl několikrát odměněn v různých literárních soutěžích. Tím se mu otevřely dveře do literárních i společenských salónů a mohl tak spolupracovat i s dalšími autory. Henri Barbusse vystudoval literaturu a filosofii v Paříži. Po skončení studií byl zaměstnán na ministerstvech vnitra a zemědělství. Později pracoval jako vedoucí redaktor ve velkých nakladatelstvích. Zásadní změnou v životě Henriho Barbusse znamenal rok 1914, kdy jako dobrovolník narukoval do 1. světové války. V roce 191 byl odměněn roku válečným křížem. V zákopech a ve vojenských nemocnicích napsal svůj protiválečný román Oheň, který mu ještě v době války zajistil světové uznání. Protiválečný postoj ještě více posílil Barbussovu levicovou orientaci. Od roku 1923 se stal členem Komunistické strany Francie, komunisty obdivoval a byl nadšený Velkou říjnovou revolucí v Rusku. Často cestoval do Sovětského svazu. Byl autorem francouzsky psaného tendenčně oslavného životopisu Stalin, který vyšel v roce 1933. V roce 1917 založil Henri Barbusse protiimperialistickou organizaci Clarté, která existuje dodnes. Tato skupina sdružovala levicově orientované spisovatele a intelektuály. Vydávala stejnojměnny časopis. K členům skupiny Clarté patřili i Romain Rolland, Anatole France, Henri Bataile, Upton Sinclair, H. G. Wells, Chaldres Vildrac, G. B. Shaw, Stefan Zweig, Heinrich Mann, Bertrand Russell. Skupina Clarté měla sekci i v Československu. Její členy byli Josef Hora, Helena Malířová, S. K. Neumann, Fráňa Šrámek a Ivan Olbracht. Henri Barbusse zemřel v Moskvě, pohřben je na pařížském hřbitově Le Pere Lachaise. Dílo Henriho Barbusse: Próza Henriho Barbusse stojí na hranici mezi beletrií a naučné literatury. Počátky jeho tvorby tvořily básně a byly ovlivněny romantismem. Jádro jeho díla tvoří trojice románů ovlivněných částečně i naturalismem. Ve svých novinových článcích se zaměřoval především na literární kritiku, kdy ho upoutal zejména Émile Zola. Pleureuses - 1895, Plačky, básnická prvotina, sbírku tvoří melancholické básně, v nichž autor kladl , důraz na introspekci. L´Enfer - 1908, přepracovaná verze 1917, Peklo. Román zobrazuje moderní velkoměsto. Autor vychází ze Zolova naturalismu, které obohacuje o metafyzické úvahy o smyslu života v moderní době. Le Feu, Journal d´une escouade - časopisecky 1916 v deníku L´Oeuvre, knižně 1917, Oheň. Podtitul: Deník bojového družstva. Román s dokumentární přesností a autenticky vylíčil život vojáků na frontě a v zákopech. Čtenář se setkává s různými příběhy vojáků. Román nemá hlavního hrdinu. Knihu tvoří 24 kapitol, každá vypráví jednu epizodu. Autor vyjadřuje odpor proletářů k válce. Kniha je věnována padlým vojákům. V roce 1916 získal autor za tento román Goncourtovu cenu. Clarté - 1919, Jasno. Román navazuje na předchozí dílo Oheň. Autor v něm odsuzuje válku. Román dal název mezinárodnímu hnutí sdružujícímu představitele humanistické inteligence. Eseje a politické pamflety: Světlo v propasti - 1920, politický pamflet Dopisy duševním pracovníkům - 1922, politický pamflet Zola, spisovatel revoluce - kritická esej Reportáže: Gruzie - 1929 Rusko - 1930 Další dílo: Různé zprávy - 1928, sbírka obsahující novely, povídky a historické studie Souvislosti - sociální studie Ježíš - historická studie Stalin, svět viděný skrze jednoho člověka - studie Prosebníci - román Nůž mezi zuby Co bylo, bude Šílenství lásky …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Henri Barbusse byl francouzský spisovatel a esjista, levicově orientovaný politik a novinář.

Otec Henryho Barbusse byl novinář a dramatik. Matka, Angličanka, zemřela, když mu byly Henrimu tři roky. Již v mládí se Henri Barbusse seznamoval s verši francouzského klasicismu a realismu. Jeho oblíbenci byli tehdy ještě žijící Victor Hugo a také Émile Zola. Od svých devatenácti let byl několikrát odměněn v různých literárních soutěžích. Tím se mu otevřely dveře do literárních i společenských salónů a mohl tak spolupracovat i s dalšími autory.

Henri Barbusse vystudoval literaturu a filosofii v Paříži. Po skončení studií byl zaměstnán na ministerstvech vnitra a zemědělství. Později pracoval jako vedoucí redaktor ve velkých nakladatelstvích.

Zásadní změnou v životě Henriho Barbusse znamenal rok 1914, kdy jako dobrovolník narukoval do 1. světové války. V roce 191 byl odměněn roku válečným křížem. V zákopech a ve vojenských nemocnicích napsal svůj protiválečný román Oheň, který mu ještě v době války zajistil světové uznání.

Protiválečný postoj ještě více posílil Barbussovu levicovou orientaci. Od roku 1923 se stal členem Komunistické strany Francie, komunisty obdivoval a byl nadšený Velkou říjnovou revolucí v Rusku. Často cestoval do Sovětského svazu. Byl autorem francouzsky psaného tendenčně oslavného životopisu Stalin, který vyšel v roce 1933.

V roce 1917 založil Henri Barbusse protiimperialistickou organizaci Clarté, která existuje dodnes. Tato skupina sdružovala levicově orientované spisovatele a intelektuály. Vydávala stejnojměnny časopis. K členům skupiny Clarté patřili i Romain Rolland, Anatole France, Henri Bataile, Upton Sinclair, H. G. Wells, Chaldres Vildrac, G. B. Shaw, Stefan Zweig, Heinrich Mann, Bertrand Russell.
Skupina Clarté měla sekci i v Československu. Její členy byli Josef Hora, Helena Malířová, S. K. Neumann, Fráňa Šrámek a Ivan Olbracht.

Henri Barbusse zemřel v Moskvě, pohřben je na pařížském hřbitově Le Pere Lachaise.

Dílo Henriho Barbusse:

Próza Henriho Barbusse stojí na hranici mezi beletrií a naučné literatury. Počátky jeho tvorby tvořily básně a byly ovlivněny romantismem. Jádro jeho díla tvoří trojice románů ovlivněných částečně i naturalismem. Ve svých novinových článcích se zaměřoval především na literární kritiku, kdy ho upoutal zejména Émile Zola.

Pleureuses - 1895, Plačky, básnická prvotina, sbírku tvoří melancholické básně, v nichž autor kladl , důraz na introspekci.

L´Enfer - 1908, přepracovaná verze 1917, Peklo. Román zobrazuje moderní velkoměsto. Autor vychází ze Zolova naturalismu, které obohacuje o metafyzické úvahy o smyslu života v moderní době.

Le Feu, Journal d´une escouade - časopisecky 1916 v deníku L´Oeuvre, knižně 1917, Oheň. Podtitul: Deník bojového družstva. Román s dokumentární přesností a autenticky vylíčil život vojáků na frontě a v zákopech. Čtenář se setkává s různými příběhy vojáků. Román nemá hlavního hrdinu. Knihu tvoří 24 kapitol, každá vypráví jednu epizodu. Autor vyjadřuje odpor proletářů k válce. Kniha je věnována padlým vojákům. V roce 1916 získal autor za tento román Goncourtovu cenu.

Clarté - 1919, Jasno. Román navazuje na předchozí dílo Oheň. Autor v něm odsuzuje válku. Román dal název mezinárodnímu hnutí sdružujícímu představitele humanistické inteligence.

Eseje a politické pamflety:
Světlo v propasti - 1920, politický pamflet
Dopisy duševním pracovníkům - 1922, politický pamflet
Zola, spisovatel revoluce - kritická esej

Reportáže:
Gruzie - 1929
Rusko - 1930

Další dílo:
Různé zprávy - 1928, sbírka obsahující novely, povídky a historické studie
Souvislosti - sociální studie
Ježíš - historická studie
Stalin, svět viděný skrze jednoho člověka - studie
Prosebníci - román
Nůž mezi zuby
Co bylo, bude
Šílenství lásky

Mohli by vás také zajímat…