Henri Barbusse byl francouzský spisovatel a esjista, levicově orientovaný politik a novinář.

Otec Henryho Barbusse byl novinář a dramatik. Matka, Angličanka, zemřela, když mu byly Henrimu tři roky. Již v mládí se Henri Barbusse seznamoval s verši francouzského klasicismu a realismu. Jeho oblíbenci byli tehdy ještě žijící Victor Hugo a také Émile Zola. Od svých devatenácti let byl několikrát odměněn v různých literárních soutěžích. Tím se mu otevřely dveře do literárních i společenských salónů a mohl tak spolupracovat i s dalšími autory.

Henri Barbusse vystudoval literaturu a filosofii v Paříži. Po skončení studií byl zaměstnán na ministerstvech vnitra a zemědělství. Později pracoval jako vedoucí redaktor ve velkých nakladatelstvích.

Zásadní změnou v životě Henriho Barbusse znamenal rok 1914, kdy jako dobrovolník narukoval do 1. světové války. V roce 191 byl odměněn roku válečným křížem. V zákopech a ve vojenských nemocnicích napsal svůj protiválečný román Oheň, který mu ještě v době války zajistil světové uznání.

Protiválečný postoj ještě více posílil Barbussovu levicovou orientaci. Od roku 1923 se stal členem Komunistické strany Francie, komunisty obdivoval a byl nadšený Velkou říjnovou revolucí v Rusku. Často cestoval do Sovětského svazu. Byl autorem francouzsky psaného tendenčně oslavného životopisu Stalin, který vyšel v roce 1933.

V roce 1917 založil Henri Barbusse protiimperialistickou organizaci Clarté, která existuje dodnes. Tato skupina sdružovala levicově orientované spisovatele a intelektuály. Vydávala stejnojměnny časopis. K členům skupiny Clarté patřili i Romain Rolland, Anatole France, Henri Bataile, Upton Sinclair, H. G. Wells, Chaldres Vildrac, G. B. Shaw, Stefan Zweig, Heinrich Mann, Bertrand Russell.
Skupina Clarté měla sekci i v Československu. Její členy byli Josef Hora, Helena Malířová, S. K. Neumann, Fráňa Šrámek a Ivan Olbracht.

Henri Barbusse zemřel v Moskvě, pohřben je na pařížském hřbitově Le Pere Lachaise.