zavřít
Helena Šmahelová

prozaička

Narození:
14. 7. 1910 , Pardubice
Úmrtí:
5. 11. 1997  ve věku 87 let,  Rakovník  †
Znamení:
rak  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

18 se líbí, 3 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Helena Šmahelová, provdaná Trostová, byla spisovatelka próz pro dospělé a zvláště pro děti a mládež. Helena Šmahelová se narodila v rodině s bohatou mlynářskou tradicí. Po krátkém pobytu v Řestokách odešla s rodiči na Moravu a nakonec se rodina usadila v Bratislavě. Zde také studovala reálku, ale z rodinných důvodů ji mohla dokončit maturitou až v roce 1945. Po smrti obou rodičů v roce 1928 odešla Helena Šmahelová k babičce do Chrudimi. V Jaroměři se vyučila knihkupecké profesi. V roce 1931 nastoupila v Chrudimi jako úřednice v okresní nemocenské pojišťovně. Zde se seznámila s Bohumilem Markalousem, který byl již v té době známý spisovatel píšící pod jménem Jaromír John. V květnu roku 1937 odešla Helena Šmahelová do Prahy a opět zde nastoupila jako úřednice v nemocenské pojišťovně. 2. světovou válku přežila s obtížemi. V roce 1943 odešla díky J. Johnovi z místa úřednice a zbytek války prožili ve Slatiňanech. Po válce se vrátila ke studiu, dokončila reálné gymnázium a od roku 1946 studovala na Filozofické fakultě Palackého univerzity v Olomouci, titul PhDr. získala v roce 1952. Po smrti J. Johna uzavřela sňatek s docentem olomoucké filozofické fakulty Pavlem Trostem. Po promoci Helena Šmahelová krátce pracovala jako léčebný psycholog v brněnské psychiatrické protialkoholické léčebně. V roce 1956 odešla s manželem do Prahy a pracovala jako spisovatelka z povolání. Dílo Heleny Šmahelové: Prvními díly se Helena Šmahelová řadila k psychologické próze, neboť psychologie byla jejím studijním oborem na fakultě. Sedmý den odpočívej - 1940, novela Pelantovi - 1944, román, po přepracování vydán pod názvem Dědicové snů. V popředí jejího zájmu stály citové procesy zejména ženských hrdinek, které se snažila vyjádřit složitou tvárnou výstavbou. Po roce 1948 tato próza neodpovídala normám doby, proto se autorka uchýlila nadlouho do sféry literatury pro děti a mládež. K próze pro dospělé se vrátila v uvolněnější atmosféře šedesátých let. Próza pro dospělé: Novely: Cesta ze zármutku - 1961 Devět tisíc dnů - 1963 Sobectví - 1968 Žena roku 1900 - 1979, román, který je bezpochyby autorčiným nejzávažnějším dílem. Trilogie z let 1984 - 87, historie mlynářského rodu autorčina otce: Stíny mých otců Stopy mých otců Hlasy mých otců Vzpomínky na Jaromíra Johna - 1979, paměti Útěk postřeleného zajíce - 1989, román se silně autobiografickými prvky Tvorba pro mládež: V této tvorbě patří Helena Šmahelová k neopomenutelným autorům. Přispěla k proměně prózy s dívčí hrdinkou od dřívějších dívčích románků k zachycení životní skutečnosti dívek v plné šíři. Některé Šmahelové prózy pro dívky byly zfilmovány. Ve své době byla zřejmě nejčtenější autorkou knihami : Mládí na křídlech - 1959 Velké trápení - 1957 Magda - 1959 Jsem už velká dívka - 1963 Dobrá mysl - 1964 Žárlivost - 1975 Chrabrovka Další dílo: Dědicové snů - 1974 Dora a medvěd - 1968 Dora na cestách Dům radostí - 1982 Dva týdny prázdnin - 1960 Já a moji drazí Karlínská číslo 5 - 1961 Kdy příjde Dora? Kůň s krávem neboli Svatba po hanácku - 1984 Lenka a Bob - 1964 Muž a žena - 1972 Planá růže, růžička šípková - 1958 Smuteční hostina Vůně letních jablek - 1980 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Helena Šmahelová, provdaná Trostová, byla spisovatelka próz pro dospělé a zvláště pro děti a mládež.

Helena Šmahelová se narodila v rodině s bohatou mlynářskou tradicí. Po krátkém pobytu v Řestokách odešla s rodiči na Moravu a nakonec se rodina usadila v Bratislavě. Zde také studovala reálku, ale z rodinných důvodů ji mohla dokončit maturitou až v roce 1945.

Po smrti obou rodičů v roce 1928 odešla Helena Šmahelová k babičce do Chrudimi. V Jaroměři se vyučila knihkupecké profesi. V roce 1931 nastoupila v Chrudimi jako úřednice v okresní nemocenské pojišťovně. Zde se seznámila s Bohumilem Markalousem, který byl již v té době známý spisovatel píšící pod jménem Jaromír John.

V květnu roku 1937 odešla Helena Šmahelová do Prahy a opět zde nastoupila jako úřednice v nemocenské pojišťovně. 2. světovou válku přežila s obtížemi. V roce 1943 odešla díky J. Johnovi z místa úřednice a zbytek války prožili ve Slatiňanech. Po válce se vrátila ke studiu, dokončila reálné gymnázium a od roku 1946 studovala na Filozofické fakultě Palackého univerzity v Olomouci, titul PhDr. získala v roce 1952. Po smrti J. Johna uzavřela sňatek s docentem olomoucké filozofické fakulty Pavlem Trostem.

Po promoci Helena Šmahelová krátce pracovala jako léčebný psycholog v brněnské psychiatrické protialkoholické léčebně. V roce 1956 odešla s manželem do Prahy a pracovala jako spisovatelka z povolání.

Dílo Heleny Šmahelové:

Prvními díly se Helena Šmahelová řadila k psychologické próze, neboť psychologie byla jejím studijním oborem na fakultě.

Sedmý den odpočívej - 1940, novela
Pelantovi - 1944, román, po přepracování vydán pod názvem Dědicové snů.

V popředí jejího zájmu stály citové procesy zejména ženských hrdinek, které se snažila vyjádřit složitou tvárnou výstavbou. Po roce 1948 tato próza neodpovídala normám doby, proto se autorka uchýlila nadlouho do sféry literatury pro děti a mládež. K próze pro dospělé se vrátila v uvolněnější atmosféře šedesátých let.

Próza pro dospělé:
Novely:
Cesta ze zármutku - 1961
Devět tisíc dnů - 1963
Sobectví - 1968
Žena roku 1900 - 1979, román, který je bezpochyby autorčiným nejzávažnějším dílem.

Trilogie z let 1984 - 87, historie mlynářského rodu autorčina otce:
Stíny mých otců
Stopy mých otců
Hlasy mých otců


Vzpomínky na Jaromíra Johna - 1979, paměti
Útěk postřeleného zajíce - 1989, román se silně autobiografickými prvky

Tvorba pro mládež:
V této tvorbě patří Helena Šmahelová k neopomenutelným autorům. Přispěla k proměně prózy s dívčí hrdinkou od dřívějších dívčích románků k zachycení životní skutečnosti dívek v plné šíři. Některé Šmahelové prózy pro dívky byly zfilmovány.

Ve své době byla zřejmě nejčtenější autorkou knihami :
Mládí na křídlech - 1959
Velké trápení - 1957
Magda - 1959
Jsem už velká dívka - 1963
Dobrá mysl - 1964
Žárlivost - 1975
Chrabrovka

Další dílo:
Dědicové snů - 1974
Dora a medvěd - 1968
Dora na cestách
Dům radostí
- 1982
Dva týdny prázdnin - 1960
Já a moji drazí
Karlínská číslo 5
- 1961
Kdy příjde Dora?
Kůň s krávem neboli Svatba po hanácku
- 1984
Lenka a Bob - 1964
Muž a žena - 1972
Planá růže, růžička šípková - 1958
Smuteční hostina
Vůně letních jablek
- 1980

Hledáte také jako: Helena Šmahel
Rychlá navigace:novinky |diskuse